Univerzita Pardubice

Červená věž v Litomyšli hostí výstavu o zachráněných renesančních památkách

19.03.2018
Výstavní prostory Fakulty restaurování zaplnila česko-polská výstava Z Litomyšle do Gořanova
Výstavní prostory Fakulty restaurování zaplnila česko-polská výstava Z Litomyšle do Gořanova
Foto: Fakulta restaurování
Až do 30. března se na cestu z Litomyšle do polského Gořanova mohou vydat zájemci z Litomyšle a okolí. Stačí, když navštíví výstavní prostory Fakulty restaurování v Červené věži. Jako první zde mohou totiž obdivovat česko-polskou výstavu přibližující zachráněné renesanční památky mezi Čechami a Kladskem. V dubnu bude možné výstavu navštívit v Moravské Třebové a v květnu a červnu v Polsku. Na závěr putování se usídlí v prostorách hraběcího zámku Gořanov.

Venkovské rezidence, hospodářské budovy, ale i kostely, fary nebo technické památky vzniklé ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století. Kromě toho i život pánů a jejich služebnictva. To vše nabízí putovní výstava „Z Litomyšle do Gořanova – Renesanční zámky a venkovské památky mezi Čechami a Kladskem“ (v polštině Z Litomyšla do Gorzanowa – Renesansowe pałace i zabytki architektury wiejskiej między Czechami a Kłodzkiem), která přibližuje renesanční památky a jejich obnovu v oblasti severně od Litomyšle směrem do jižního Kladska.

Červená věž v areálu Fakulty restaurování
Červená věž v areálu Fakulty restaurování
Foto: Fakulta restaurování

Touha zachránit dvě unikátní památky

Impuls k výstavě dala snaha zachránit dvě unikátní renesanční památky – jeden z nejstarších venkovských domů v Čechách, který vznikl v roce 1617 v Čisté u Litomyšle, a rozsáhlé, a bohužel i značně zdevastované, hraběcí sídlo v Gořanově v polském Kladsku. V obou případech jde o renesanční stavební památky zachované na pomezí Čech, Moravy a Kladska, které vznikaly ve druhé polovině 16. století a na začátku 17. století. Na výstavě kromě těchto dvou stavebních památek objeví návštěvníci i další, které mají svůj historický, architektonický a kulturní význam, a to nejen na regionální úrovni. „Samotná výstava je rozdělena do osmi tematických celků, které představí vybrané zástupce nemovitého kulturního dědictví v oblasti česko-polského pomezí a poutavou formou návštěvníkům přiblíží život poddaných a vrchnosti v kontextu doby a místa. Kromě toho budou populární formou prezentovány výsledky probíhajících odborných studií obce Trstěnice a zámku Gořanov,“ doplňuje k výstavě autorka textů Mgr. Vladislava Říhová, Ph.D.

Slavnostní vernisáž zpestřilo hudební vystoupení studentů Fakulty restaurování
Slavnostní vernisáž zpestřilo hudební vystoupení studentů Fakulty restaurování
Foto: Fakulta restaurování

Slavnostní výstavní sezóna v Litomyšli zahájena

Jako první našla česko-polská výstava zázemí na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Ta si letos připomíná 25 let vzniku restaurátorského školství v Litomyšli a únorová vernisáž tak zároveň byla časným zahájením slavnostní výstavní sezóny. V Červené věži se výstava zdrží do konce března. Následně bude v intervalu jednoho měsíce prezentována na dalších čtyřech místech česko-polského příhraničí. V dubnu bude k vidění v Moravské Třebové a od května se přestěhuje do Polska – nejdříve zavítá do města Bystrzyca Kłodzka, v červnu bude k vidění v Kłodzku a v červenci mohou zájemci vyrazit přímo na Gorzanów.

Pohled na výstavu
Pohled na výstavu
Foto: Fakulta restaurování

Výstavu ve spolupráci s Katedrou humanitních věd Fakulty restaurování Univerzity Pardubice připravily za českou stranu Institut lidového kulturního dědictví, z.s., a za polskou stranu Fundacja Pałac Gorzanów. Vznikla díky česko-polskému projektu „Mezi Slezskem a Čechami – renesanční památky na venkově“, spolufinancovaného z evropských prostředků fondu EFRR a prostřednictvím regionálního sdružení Euroregionu Glacensis. V průběhu celého konání putovní výstavy budou volně k dostání informační letáky zaměřené na propagaci renesančních památek v oblasti severně od Litomyšle směrem do jižního Kladska.

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus