Univerzita Pardubice

Mladý vědec Jaroslav Barták zkoumá chalkogenidová skla, jeho práci ocenil i rektor

13.01.2017
Ocenění získal Ing. Jaroslav Barták, Ph.D., za přínosnou tvůrčí práci vloni na podzim
Ocenění získal Ing. Jaroslav Barták, Ph.D., za přínosnou tvůrčí práci vloni na podzim
Foto: Archiv J. Bartáka
Na Fakultě chemicko-technologické strávil řadu let díky vysokoškolskému studiu. Nyní tam působí jako akademický pracovník. Je součástí výzkumné skupiny profesora Málka, zabývá se chalkogenidovými skly a v impaktovaných časopisech publikuje jeden článek za druhým. Za to si také vysloužil cenu rektora univerzity. Jaroslav Barták se již v mladém věku dokázal významně zapsat do vědeckého světa.

Jste mladý absolvent Fakulty chemicko-technologické. Když se ohlédnete, jak hodnotíte své studium?

Určitě jej hodnotím pozitivně. Na naší fakultě – Fakultě chemicko-technologické – jsem absolvoval všechny stupně studia (Bc., Ing. i PhD.). Většina přednášek, ale hlavně praktických cvičení a seminářů mě postupně přivedly k vědecké činnosti.

Co pro vás během studia bylo největším přínosem?

Za největší přínos k mé vědecké kariéře považuji doktorské studium, kdy mi byla dána příležitost zúčastnit se dvou zahraničních stáží v Tsukubě v Japonsku (5 měsíců) a v Groningenu v Nizozemí (1 měsíc). Dalším obrovským přínosem byla možnost zúčastnit se celé řady národních a mezinárodních konferencí, kde jsem poznal spoustu zajímavých lidí z různých oborů, kteří mi byli a jsou nápomocni při konzultacích a řešeních různých vědeckých problémů, se kterými se v našem oboru potýkáme.

Zabýváte se kinetikou krystalizace, a to konkrétně u sklovitých materiálů. Mohl byste přiblížit, co je předmětem vašeho vědeckého zájmu?

Patří do týmu profesora Málka na katedře fyzikální chemie
Patří do týmu profesora Málka na katedře fyzikální chemie
Foto: Archiv J. Bartáka
Jaroslav Barták v laboratoři
Jaroslav Barták v laboratoři
Foto: Archiv J. Bartáka
Na katedře fyzikální chemie ve skupině profesora Málka se zabýváme především chalkogenidovými skly a tenkými vrstvami. Jde o neoxidické materiály, které obsahují síru, selen či telur, a připravují se rychlým chlazením taveniny. Velmi rychlým chlazením docílíme toho, že se materiál nestihne přeuspořádat do pravidelné krystalové mřížky a vzniká amorfní (neuspořádaný) stav – sklo. Tento stav je pro materiály metastabilní a časem se snaží dostat do stabilního stavu – krystalický stav (uspořádaná struktura). My se tedy zabýváme právě tímto procesem přechodu ze skelného do krystalického stavu.

K čemu se tento proces tedy využívá?

Znalost tohoto procesu a schopnost jeho predikce je pak důležitá jak pro přípravu a zpracování daných materiálů, tak pro jejich využití. K tomu, abychom mohli krystalizaci dobře popsat, pak potřebujeme celou řadu experimentálních dat, jako je viskozita, tepelná kapacita, rychlost nukleace a růstu krystalů, teplota a entalpie tání. A právě tyto vlastnosti chalkogenidových skel a tenkých vrstev jsou předmětem našeho zkoumání a jejich zpracováním a kombinací výsledků následně můžeme lépe popsat a předpovědět chování zkoumaných materiálů.

Co vás k tomuto tématu přivedlo?

Ve druhém ročníku bakalářského studia jsem se rozhodoval, kde bych chtěl vypracovat svou bakalářskou práci. Rozhodl jsem se pro katedru fyzikální chemie, kde jsem se byl podívat, abych věděl, čím se jednotlivé skupiny na katedře zabývají. Zaujala mě právě skupina profesora Málka, která se zabývá studiem vlastností chalkogenidových materiálů, které mají celou řadu uplatnění v praxi – jako například optické prvky pro infračervenou oblast (noční vidění, optická vlákna), nebo pro optický záznam dat (CD, DVD, BlueRay). Toto mě právě zaujalo, a tak jsem se domluvil na bakalářské práci, následně na diplomové a nakonec i dizertační.

Povrchová krystalizace ve skle Ge2Sb2Se5, foceno infračerveným mikroskopem v odraženém světle
Povrchová krystalizace ve skle Ge2Sb2Se5, foceno infračerveným mikroskopem v odraženém světle
Foto: Archiv J. Bartáka

Jaký to má přínos pro společnost?

Tento výzkum spadá do tzv. základního výzkumu, což znamená, že se snažíme prozkoumat různé materiály a jejich vlastnosti, na jejichž základě pak můžeme předpovídat jejich potenciální využití. Základní výzkum je pak jakýmsi pomyslným odrazovým můstkem pro aplikovaný výzkum.

Systém Ge-Sb-Se ještě jednou
Systém Ge-Sb-Se ještě jednou
Foto: Archiv J. Bartáka

Na čem momentálně pracujete?

Momentálně se zabývám studiem růstu krystalů v systému Ge-Sb-Se-Te, který je obdobou systému Ge2Sb2Te5, který se využívá v praxi v záznamových médiích. Cílem tohoto studia je zjistit vliv změny poměru daných prvků na vlastnosti připravených materiálů a jejich chování během krystalizace.

Na Web of Science máte za rok 2016 již 5 impaktovaných publikací, za což jste rovněž nedávno obdržel cenu rektora pro mladého vědce do 35 let. Co pro vás tato cena znamená?

Je to určitě zajímavé ocenění, které se týká i mých kolegů, s nimiž jsem dané publikace napsal. Jsem rád, že se mi toto ocenění podařilo získat v konkurenci vědeckých pracovníků, které máme na univerzitě.

Získal jste i jiná ocenění? U nás nebo v zahraničí?

Toto je mé první ocenění.

Věnujete se i výuce studentů na fakultě? S čím je seznamujete?

Od začátku loňského roku jsem získal pozici akademického pracovníka na katedře fyzikální chemie, takže se v rámci naší katedry věnuji studentům v laboratořích a seminářích z předmětů základy fyzikální chemie a fyzikální chemie pro pokročilé. Dále se v rámci možností věnuji našim bakalářům, diplomantům i doktorandům a snažím se jim pomoct s jejich studiem i vědecko-výzkumnou prací.

Spolupracujete s nimi i na svém výzkumu?

Určitě – studenti naší fakulty se, pokud mají zájem, mohou zapojit také do výzkumné činnosti, ať už v rámci vysokoškolské odborné činnosti, bakalářských, diplomových či dizertačních prací. Pokud mají studenti zájem a jsou šikovní, tak se většinou najde i nějaká menší práce na různých projektech. Našim studentům se pak snažíme předat naše zkušenosti s výzkumem, ale dbáme také na jejich samostatnou tvorbu a iniciativu.

Vystupuje s příspěvky na mezinárodních konferencích
Vystupuje s příspěvky na mezinárodních konferencích
Foto: Archiv J. Bartáka

Jak vidíte svoji budoucnost? Máte nějaký vysněný cíl ve své kariéře?

Momentálně mám podaný projekt do Japonska v rámci JSPS programu na půlroční post-doktorskou stáž – nicméně konkurence je veliká, tak doufám, že má žádost bude úspěšná. Jinak bych nadále rád zůstal na katedře fyzikální chemie a věnoval se výuce našich studentů a vědecko-výzkumné práci.

Ing. Jaroslav Barták, Ph.D., působí v současné době jako akademický pracovník na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické, kde v roce 2014 ukončil PhD. studium. Odborně se věnuje výzkumu chalkogenidových skel a tenkých vrstev ve skupině profesora Málka na téže fakultě. Během studia absolvoval několik zahraničních stáží, zúčastnil se řady národních i mezinárodních konferencí, kde přednesl na 43 příspěvků. V tuto chvíli má 16 publikací v odborných časopisech. Právě za publikační činnost v kvalitních impaktovaných časopisech v roce 2016 mu rektor Univerzity Pardubice profesor Miroslav Ludwig udělil Cenu pro mladé vědce do 35 let, získal ji vloni v listopadu u příležitosti oslav 17. listopadu.

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Další články:

komentáře provozovány na Disqus