Univerzita Pardubice

Jet na Erasmus má smysl. Studenti takhle sbírají zkušenosti již dvacet let

31.07.2017
Přátelé po celém světě, spousta zážitků, zkušeností a znalostí. To a mnohem víc je Erasmus
Přátelé po celém světě, spousta zážitků, zkušeností a znalostí. To a mnohem víc je Erasmus
Foto: F. Kiko
Výměnný program Evropské unie Erasmus slaví letos 30 let od svého vzniku. První studenti z Univerzity Pardubice vycestovali na zkušenou do zahraničí již v roce 1997. Od té doby se jejich řady rok od roku rozšiřují. A není divu. Studenti, kteří možnosti vycestovat na jeden semestr do zahraničí využili, rozhodně nelitují. Z Erasmu se totiž nikdo nevrátí zklamaný.

„Erasmus mě určitě změnil. A hodně. Jsem si více jistá sama sebou, nebojím se cest do zahraničí, nebojím se práce v zahraničí! Erasmus mi rozšířil obzory a posunul mé osobní hranice asi tak o 100 km dál než bych vůbec doufala, že mohu dojít. Jsem odvážnější při hledání práce, při jednání s lidmi, využívám výzev,“ vyjmenovává klady studia v zahraničí studentka Jana Fukasová, která letos v červnu úspěšně ukončila magisterské studium na Fakultě ekonomicko-správní. Na Erasmus vyrazila již podruhé a našla tam i svou lásku. Studovat na Azory s ní vyrazil i její přítel Bohumil Žižka.

Jana Fukasová a Bohumil Žižka strávili semestr na Azorech
Jana Fukasová a Bohumil Žižka strávili semestr na Azorech
Foto: B.Žižka

Jiný kraj, jiný mrav

Pro oba byl pobyt na Universidade dos Acores druhou zahraniční studijní zkušeností a vyjeli by klidně znovu. Pod tíhou dojmů někteří v zahraničí bilancují a přehodnocují smysl svého studia i života. Srovnávání se totiž člověk nevyhne. „Koncept univerzity a s ním spojený život studentů a profesorů z velké části reflektuje postoje, hodnoty a zvyky dané země. Na univerzitě v Portugalsku byl univerzitní život pozvolnější, ale často až neorganizovaný,“ komentuje Bohumil Žižka. Studium podle něho probíhalo bez problémů. Kurzy hodnotí jako přiměřeně náročné, ale nejvíce prý záleží na přístupu daného profesora. Dobře se studovalo i jeho přítelkyni Janě Fukasové, podle níž je studium na Erasmu jak na Azorech, tak na Madeiře znatelně jednodušší. „Všechno je víceméně o samostudiu. Ale pokud víte, na co se podívat, je to pohoda. Je to o přístupu profesora a studenta,“ dodává ke studiu na jihu Jana Fukasová. Překvapila ji snad jen délka kurzů pro studenty magisterských oborů. Nejenže začínaly až po 18. hodině, ale cvičení byla dlouhá i 3 hodiny. „Na jeden předmět, který byl mj. v portugalštině, jsme museli pokaždé sedět 2,5 hodiny v kuse, to bylo vážně dlouhé,“ vyjmenovává jedno z mála negativ. Naopak velmi pozitivně ji překvapila aktivita studentů. „Rozhodně se zapojovali více než u nás, což mi dávalo pocit vyšší úrovně,“ dodává. Na své domácí univerzitě však byla spokojená a cítila se zde po celou dobu studia fajn.

Filip Kiko z Fakulty chemicko-technologické pobýval ve Slovinsku
Filip Kiko z Fakulty chemicko-technologické pobýval ve Slovinsku
Foto: F. Kiko
Ondra Beneš během pobytu v Norsku
Ondra Beneš během pobytu v Norsku
Foto: O. Beneš

Netradiční zážitky a poznávání zemí

Se studiem ve Slovinsku byl velmi spokojený také Filip Kiko z Fakulty chemicko-technologické. Většinu předmětů, které si vybral, byly zajímavé a zahrnovaly praktické zadání místo teorie a jejich splnění nebylo náročné. „Jeden z dôvodov, prečo som šiel do Slovinska bol, že som mal možnosť študovať v umeleckejšom smere. Naša univerzita je totiž silno technologicky zameraná. Jediný predmet, ktorý zahŕňal fyziku a chémiu som vymenil za predmet zaoberajúci sa tvorbou písma,“ vzpomíná na svůj pobyt. Ze šesti předmětů navštěvoval přednášky pouze u dvou, zbytek probíhal formou osobních konzultací s vyučujícím a odevzdáním zadání. Celé studium na něj působilo dost uvolněně, a tak měl čas na sebevzdělávání. „V knižnici na katedre som trávil celkom dosť času, hlavne kvôli množstvu pre mňa zaujímavých titulov, ktoré sa tam nachádzali. Po katedre boli vystavené práce študentov, improvizované kreslá z paliet a matracov alebo látkové sedačky, aké nájdete v bežnej obývačke. Oproti klasickému fádnímu prostrediu škôl to pôsobilo o dosť príjemnejšie,“ pochvaluje si prostředí University of Ljubljana. Pobyt ho přinutil přehodnotit dosavadní i budoucí studium. Do Slovinska odcházel s přesvědčením, že pozná mnoho zajímavých lidí a to se mu také splnilo. Navíc se cítí sebevědomější a soběstačnější. Dalo mu to hodně energie, má menší strach z neznámého a získal pocit, že je spokojenější. A už napořád mu v hlavě zůstane to, jak vyzkoušel bunjeejumping a jak poprvé stopoval, aby dorazil do města Nova Gorica. „Myslel som si, že budem padať jako pierko, ale připomínalo to skôr zrážku s lokomotivou. To zrychlenie je brutálne. Po napnutí lana máte zase pocit, že vám vybuchne hlava. Potom už sa len bezmocne húpete v tichu. Počujete rieku pod vámi a vánok. Je to až divne upokojujúce ,“ popisuje netradiční zážitek Filip, který má z Erasmu celkově dobrý dojem a touží takto poznat i další země. „Pokial som študent a mám tu možnosť, chcem ju využiť,“ dodává a současně motivuje další studenty.

Lepší startovní pozice pro hledání zaměstnání

Najde se čas i na výlety a poznávání země
Najde se čas i na výlety a poznávání země
Foto: O. Beneš
To student Ondřej Beneš z Fakulty elektrotechniky a informatiky hodnotí studium na Norské univerzitě pro vědu a technologie (NTNU) ve městě Gjøvik jako náročnější než u nás, a to hlavně po stránce časové. Průměrně škole věnovali 50 hodin týdně a během semestru strávili i několik víkendů ve škole prací na projektech. Rovněž ho překvapila míra interaktivity se studenty jak během přednášek, tak během cvičení. Za největší přínos totiž považuje ohromné množství získaných znalostí z odvětví, které se u nás skoro vůbec nevyučuje (vývoj počítačových her). „Myslím si, že si díky tomu snadněji najdu zaměstnání v tomto oboru,“ pochvaluje si Ondra Beneš. A i když absolventi hostitelské univerzity odcházejí ze školy s větším množstvím znalostí, zjistil, že mu více vyhovuje náš, méně stresující režim. „Díky Erasmu jsem se také značně osamostatnil a snadněji se seznamuji s novými lidmi. Zkušenost hodnotím kladně i přes to, že si kvůli pobytu musím o rok prodloužit studium a že mi stipendium pokrylo jen přibližně dvě třetiny nákladů. Je to šance poznat spoustu lidí a zažít spoustu skvělých věcí, které se člověku po dodělání školy nejspíš už znova nenaskytnou.“ Zahraniční zkušenost ho oslovila natolik, že po ukončení studia plánuje vyjet znovu. Tentokrát na praktickou stáž a pravděpodobně opět na sever. „Rád bych získal zkušenosti s prací v mezinárodním kolektivu. Láká mě například Finsko.

Kdo chce jet, tomu se to podaří

Eliška Konopáčová při práci v laboratoři
Eliška Konopáčová při práci v laboratoři
Foto: E. Konopáčová
Podobně na tom byla i studentka Eliška Konopáčová z Fakulty chemicko-technologické, která strávila semestr na Hanze University Groningen v Nizozemí. „Studium bylo náročné, ale také nám to víc dalo. Nejvíce oceňuji mnoho hodin laboratoří, při kterých se člověk naučí nejvíc.“ Překvapil ji přátelský vztah mezi studenty a učiteli i větší komunikace mezi nimi během hodin a interaktivní přístup k výuce. Naučila se vidět svět z jiné perspektivy a změnilo ji to v tom, že chce více cestovat a učit se o životě, jaký může být. Zkušenost ze zahraničí je podle ní k nezaplacení. Každý, kdo Erasmus zažije aspoň jednou, touží vycestovat znovu a znovu. „Skoro každý si z Erasmu přiveze menší či větší pocestovatelskou horečku. Stýská se vám po tom být obklopený jinými lidmi. Žít jiný, zajímavý život. A nechcete se tak úplně vrátit do běžné rutiny. Člověk by se nikdy neměl přestat vyvíjet a posouvat a já cítím, že tohle je cesta pro mě,“ říká Eliška Konopáčová, a tak se na Erasmus přihlásila znova. Vyšlo to. Tentokrát na jih do Chorvatska.
A při toulkách Nizozemím
A při toulkách Nizozemím
Foto: E. Konopáčová

Všichni se pak shodli v jediném. Není třeba mít strach z neznámého. Erasmus je skvělá zkušenost. Vždy je to o lidech, ale nějakou spřízněnou duši tam k sobě jistě najdete. Tak zkuste letos tu přihlášku konečně podat. Když to vyjde, změní se vám život. „Univerzita Pardubice a zejména Fakulta ekonomicko-správní má Erasmus podmínky velmi přívětivé v porovnání s ostatními vysokými školami, a proto je šance skoro pro každého, kdo nemá strach,“ motivuje zájemce na závěr Bohumil Žižka. Ten se chystá do zahraničí vycestovat rovněž znovu. A sice na pracovní stáž. Erasmus mu totiž ukázal, že není nutné se bát delšího pobytu v zahraničí. „Jako největší přínos hodnotím svůj osobní růst, možnost poznat sám sebe a být nezávislý na svém domácím prostředí.“

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus