Univerzita Pardubice

Čtveřice studentů z Fakulty filozofické pomohla s katalogizací knih ve Vatikánu

16.11.2017
Stážisti z Univerzity Pardubice: Nela Michalicová, Filip Vávra, Petr Šatara, Helena Staufčíková
Stážisti z Univerzity Pardubice: Nela Michalicová, Filip Vávra, Petr Šatara, Helena Staufčíková
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Zmapovat knihy, které jsou v českých knihovnách zatím nedostupné, a pomoci je online katalogizovat. Přesně takový úkol měla čtveřice studentů oboru Kulturní dějiny z Fakulty filozofické, kterou pro netradiční stáž v Římě vybral prorektor pro rozvoj univerzity, historik profesor Petr Vorel. Studenti se proto na měsíc přesunuli na kolej Nepomuceno, kde se ponořili do bádání. Rukama jim přitom prošlo téměř tři tisíce knih, převážně monografií.

Český historický ústav obnovil v Římě svou pobočku i s knihovnou v roce 1993. Dnes tato knihovna čítá odhadem 4 000 titulů. Obsahuje položky, které jsou v českých knihovnách často nedostupné, a proto vyvstala nutnost tyto knihy zkatalogizovat, aby byly pro případné badatele v Římě on-line dohledatelné. Především šlo o to zjistit, jaké knihy, v jakém množství a v jaké ceně se na tomto místě nacházejí. A tak přesně před rokem kontaktoval ředitel Českého historického ústavu profesor Jaroslav Pánek pardubického historika profesora Petra Vorla s nabídkou netradiční pracovní stáže v římské knihovně. Ten vybral čtveřici studentů oboru Kulturní dějiny, aby nejen odjeli do Říma, ale především pomohli zmapovat tamní knižní bohatství.

Odjezd do Říma až po řádném proškolení

Studenti Nela Michalicová, Helena Staufčíková, Petr Šatara a Filipa Vávra, kteří mají k historii, odborným knihám a jejich studiu velmi blízko, přistáli na letišti Ciampino v Římě, čímž začala jejich měsíční pracovní stáž v knihovně Českého historického ústavu. Z letiště zamířili do ulice Via Concordia, kde stojí česká papežská kolej Nepomuceno. V překrásné pseudobarokní budově z 20. let 20. století se vzdělávají čeští bohoslovci a nejvyšší patro je vyhrazeno pobočce Českého historického ústavu. Samotná budova je velmi rozlehlá a obklopují ji překrásné zahrady z palem a vysokých borovic pinií, v jejichž korunách prozpěvuje různé ptactvo včetně pestrobarevných papoušků.

Jelikož knihovnická práce vyžaduje speciální znalosti, podstoupili studenti několik celodenních školení v Praze, během nichž se naučili potřebné dovednosti, zejména jak pracovat s profesionálním knihovním softwarem Aleph, aby byli schopní v jeho kódovém jazyce zaznamenávat konkrétní knihy.

Přečtěte si také rozhovor s Filipem Vávrou o jeho práci a bádání v archivech. Za první místo v soutěži Historie 2016 obdržel 16. listopadu i Studentskou cenu rektora univerzity.

Studenti zachyceni při práci
Studenti zachyceni při práci
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Po prohlídce rovnou mezi knihy

Během prvního pracovního dopoledne jsme si prohlédli prostory. Knihovní fond v Českém historickém ústavu v Římě se nachází ve třech místnostech a skládá se převážně z knih s odbornou historickou a církevní tematikou. V mnoha případech jde o unikáty, které nevlastní ani mateřská instituce v Praze. Jedná se většinou o monografie v různých jazycích – v italštině, němčině, latině, češtině aj.). Ovšem nechybí ani odborná periodika, slovníky, ediční řady, encyklopedie, papežské nunciatury či separáty. Naším úkolem bylo zkatalogizovat veškeré monografie, což znamenalo opatřit je nejprve lokačními a vlastnickými razítky, a poté zkontrolovat, zda kniha není v katalogu historického ústavu. Když jsme nalezli její záznam, museli jsme se stoprocentně ujistit, že se jedná opravdu o knihu ze stejného roku, od stejného vydavatele apod. Pokud ano, byla vytvořena nová jednotka s lokací Řím, což byla otázka několika minut. Pokud jsme však knihu nenašli, museli jsme ji skrze software vyhledat v Souborném katalogu ČR. V případě, že nebyl titul dokonce ani ke stažení a nebyl tedy dosud vytvořen žádnou z knihoven, museli jsme záznam vytvořit sami.

Zaznamenali téměř tři tisíce monografií

Systematickou katalogizaci jsme prováděli po celou dobu našeho pobytu, často také o víkendech, abychom měli jistotu, že vše stihneme. Oproti původnímu plánu zkatalogizovat pouze hlavní místnost, tedy jednu z celkových tří místností, jsme během našeho pobytu zpracovali i monografie z druhé místnosti, což činí celkem 2 680 knih. Třetí místnost jsme ke katalogizaci připravili. Všechny zpracované knihy jsou nyní opatřeny razítky knihovny Českého historického ústavu, přírůstkovým číslem a novou signaturou (lokací), přičemž jsou dohledatelné přes on-line katalog historického ústavu. Ve fondu jsme nalezli také pár knih, jejichž autory jsou naši pedagogové z mateřské univerzity. S hrdostí jsme i tyto opatřili náležitými razítky a čísly a zařadili zpět do polic s tím, že je římští badatelé jistě ocení.

Celá římská výprava. Studenti se svými mentorkami
Celá římská výprava. Studenti se svými mentorkami
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Stáž byla pro nás velice přínosná, jelikož jsme získali mnoho zkušeností, které budeme moci zužitkovat na trhu práce i při dalším studiu – seznámili jsme se s pracovní náplní knihovníků a zejména jsme se naučili pracovat s profesionálním katalogizačním programem. Díky tomu jsme zjistili, jak efektivněji vyhledávat tematickou literaturu. Mimoto jsme mohli pracovat s rozličnou českou i světovou literaturou, která je v Nepomucenu uložena a je nám přínosem v našem vlastním bádání.

Zůstal i čas na poznávání Říma

Vedle práce jsme si samozřejmě našli také trochu času na poznávání místní kultury. Rozhodně nepopsatelné dojmy jsme nabyli z místních kostelů a muzeí plných hodnotných historických děl, o nichž jsme často slýchávali na přednáškách. Nezapomeneme ani na místní trhy plné čerstvého ovoce, zeleniny či ryb, ani na výlety k moři, které nás vždy nabily energií. Zatímco v naší domovině už ulice svlažoval déšť, my jsme se procházeli úzkými, křivolakými uličkami centra Říma, na něž ještě dopadaly poslední sluneční paprsky tohoto léta. Místní pohodový život nám bude určitě scházet, stejně jako společné večery při pohárku italského vína. Zní to teď jako italská idyla? Ano, to jistě byla, ale řádně vyvážená prací.

Autor: Nela Michalicová, Helena Staufčíková, Petr Šatara a Filip Vávra
studenti oboru Kulturní dějiny FF


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus