Univerzita Pardubice

Je to přesně 20 let, co Univerzitní knihovna otevřela novou budovu

24.11.2017
Budova Univerzitní knihovny si letos v listopadu připomíná 20 let od svého otevření
Budova Univerzitní knihovny si letos v listopadu připomíná 20 let od svého otevření
Foto: T. Pospíchal
Psal se 25. listopad 1997, když Univerzita Pardubice slavnostně otevřela novou budovu Univerzitní knihovny. Moderní objekt byl v té době první vysokoškolskou knihovnou postavenou v České republice po roce 1989. Dnes je z ní významné a moderní informační centrum, které nabízí nepřeberné množství tištěných i elektronických zdrojů. Denně ji navštíví průměrně 222 uživatelů, uskuteční se 211 výpůjček a do knihovního fondu přibude 20 knih. Za její historií se od pondělí 27. listopadu ohlédne i malá výstava.

Ze slavnostního otevření 25. 11. 1997
Ze slavnostního otevření 25. 11. 1997
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Pásku stříhal tehdejší rektor
Pásku stříhal tehdejší rektor
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Slavnostním otevřením univerzitní knihovny v roce 1997 bylo završeno pětileté období, během něhož probíhala postupná přeměna původní knihovny uzavřené v prostorách objektu vysoké školy v centru města na náměstí Čs. legií, která sloužila necelé tisícovce učitelů a studentů tehdejší pardubické vysoké školy, v moderní, otevřenou informační instituci poskytující knihovnicko-informační služby v širokém spektru informačních zdrojů, a to více než šest a půl tisícům uživatelů nejen z řad akademické obce Univerzity Pardubice, ale i studentům a pedagogům jiných škol i laické veřejnosti. U zrodu projektu nové univerzitní knihovny stál prof. Ing. Ladislav Koudelka, DrSc., který v roce 1993 coby prorektor tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích záměr výstavby inicioval. Autorem objektu byl vyhlášený pardubický architekt Ing. arch. Jan Třeštík. Po čtyřech letech, tedy v roce 1997, budovu slavnostně otevírali tehdejší rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Oldřich Pytela, DrSc., spolu s primátorem města Pardubic Ing. Liborem Slezákem, CSc.

Knihovna se dynamicky rozvíjela

„Projekt knihovny vypracovaný v roce 1994 počítal s tím, že cílového počtu uživatelů, tj. pěti tisíc, dosáhne knihovna v roce 2000. Ale jak pravil Johann Wolfgang Goethe, šedá je teorie a zelený strom života. Již k 31. 12. 2000 bylo v knihovně registrováno 5 229 uživatelů, o dva roky později již 6 101,“ vzpomíná na začátky nové univerzitní knihovny její tehdejší vedoucí Mgr. Iva Prochásková. Dodává, že dynamický rozvoj univerzity a nových fakult s sebou nesly i velký tlak na rozvoj služeb knihovny, a tak v březnu 2002 byla v přízemí otevřena nová počítačová studovna s patnácti počítači připojenými na internet. „Zvyšující se návštěvnost knihovny a nedostatečná registrace návštěvníků na vstupu s sebou nesla řadu problémů. Proto byl v roce 2004 vstup do chráněného prostoru s knihovním fondem upraven. Byly nainstalovány turnikety registrující návštěvy knihovny a také nový systém zabezpečující knihovní fond proti krádežím. Ve volně přístupných prostorách knihovny byla zprovozněna bezdrátová síť wifi, která významně odlehčila tlaku na místa v počítačových studovnách,“ popsala první roky knihovny Iva Prochásková.

Stavba nové budovy knihovny
Stavba nové budovy knihovny
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Stěhování knihovny do nových prostor
Stěhování knihovny do nových prostor
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Vznikla digitální knihovna

Rychle se rozvíjelo zpřístupňování elektronických informačních zdrojů, jejichž počet se mezi roky 1997 a 2006 zvýšil téměř pětkrát. V posledních deseti letech je jejich počet prakticky neměnný, významně se však proměnil obsah a kvalita těchto zpřístupňovaných zdrojů. „Kromě zásadních vědeckých databází, jako jsou Web of Science, Scopus, SciFinder nebo Reaxys, má akademická obec Univerzity Pardubice dostupné archivy i aktuální ročníky vědeckých periodik, elektronická referenční díla, encyklopedie a odborné knihy nejvýznamnějších světových vydavatelství,“ doplňuje nabídku služeb knihovny Iva Prochásková a dodává, že řada těchto zdrojů byla pořízena v rámci projektů z operačního programu Věda a výzkum pro inovace (OP VaVpI). Díky univerzitním projektům v operačním programu Věda a výzkum pro vzdělávání (OP VVV) byl novými tituly z produkce významných zahraničních vydavatelství význačně rozšiřován a budován také klasický knižní fond. „V roce 2007 se začala budovat digitální knihovna, která nejprve sloužila pouze pro zpřístupňování a archivaci závěrečných vysokoškolských prací obhájených na Univerzitě Pardubice. Od roku 2016 je již propojena se systémem osobní bibliografické databáze OBD a poskytuje tak přehled i o publikační činnosti ve vědeckých časopisech a sbornících včetně přístupu do plných textů.“

Moderní vyhledávací služba

Jako první vysokoškolská knihovna v republice implementovala pardubická univerzitní knihovna v roce 2012 moderní vyhledávácí službu Primo, která znamenala zásadní změnu v rešeršní činnosti. „Využíváme službu Primo, která je založena na jednom vyhledávacím rozhraní pro různé typy zdrojů, nejen do předplácených elektronických informačních zdrojů, ale i do vlastních digitálních zdrojů, tedy našich závěrečných prací, a publikací z digitální knihovny. Zároveň jsou při vyhledávání zohledněny i vlastní klasické papírové zdroje, tedy knihy a časopisy z fondů univerzitní knihovny,“ komentuje možnosti vyhledání v informačních zdrojích Iva Prochásková a upozorňuje, že tato vyhledávací služba je navíc doplněna službou linkovacího serveru, která zprostředkuje přístup k plným textům elektronických dokumentů.

Navíc v letech 2013 až 2015, s udržitelností až do roku 2019, zajistil projekt Chemické elektronické zdroje pro vědu a výzkum, financovaný z Operačního programu VaVpI, až do roku 2017 zpřístupnění důležitých elektronických informačních zdrojů v oborech chemie, biochemie, chemické či materiálové inženýrství apod. nejen pro Univerzitu Pardubice, ale pro další regionální vysoké školy v republice.

Nezbytné informační zázemí pro studenty i akademiky

Součástí budovy Univerzitní knihovny je i galerie
Součástí budovy Univerzitní knihovny je i galerie
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Knihovnictví jako obor se během posledních dvaceti let významně proměnilo. Obzvláště v akademických knihovnách se stal knihovník důležitým odborníkem při získávání potřebných informačních pramenů pro studium, výuku i výzkum. Dokáže poradit s problematikou správného citování, s publikováním v otevřených časopisech, s nalezením citačních ohlasů na publikované práce nebo s ukládáním bibliografických záznamů a plných textů publikovaných prací do osobní bibliografické databáze OBD.
Studenti v knihovně
Studenti v knihovně
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

„V posledních pěti letech se sice, využíváním elektronických informačních zdrojů, které jsou přístupné z kteréhokoliv počítače v univerzitní síti, počet fyzických návštěvníků univerzitní knihovny snížil, ale počet výpůjček papírových knih neklesá a budova knihovny je pro univerzitu stále nezbytným informačním zázemím,“ uzavírá své vzpomínky ke vzniku univerzitní knihovny v Pardubicích Iva Prochásková, její dlouholetá vedoucí, a dodává, že i do budoucna je potřeba rychle reagovat na měnící se potřeby uživatelů a poskytovat takové služby, aby knihovna zůstala pro akademickou obec Univerzity Pardubice i veřejnost místem, kde lze při řešení informačních problémů najít kvalifikovanou pomoc.

Od pondělí 27. listopadu bude k dvacetiletí užívání moderní budovy univerzitní knihovny v univerzitním kampusu v Pardubicích – Polabinách zpřístupněna malá VÝSTAVA.

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus