Univerzita Pardubice

Vysoké školy si připomněly významný český státní svátek

07.11.2017
Socha Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze v záplavě květin
Socha Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze v záplavě květin
Foto: Archiv UK
Ani letos se rektoři vysokých škol nezúčastnili oslav státního svátku 28. října na Pražském hradě u příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu. K uctění tohoto významného svátku zvolili jinou cestu. U sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze položili květiny a připomněli, že demokracii je nutné stále chránit a hájit. I proto Univerzita Pardubice chystá své tradiční oslavy svátku 17. listopadu, které se uskuteční již v příštím týdnu v jejím kampusu.

28. říjen se zapsal do historie jako den vzniku samostatného, svobodného a demokratického státu pod vedením otce národa T. G. Masaryka. Tento slavný den je oslavou a připomínkou vzniku svrchovaného československého státu uprostřed Evropy, od kterého v tomto roce uplynulo 99 let.

Vyznamenání pro pardubického doctor honoris causa

Představitelé vysokých škol se proto rozhodli uctít památku jinak a po svém. Přesně v 11 hodin se sešli na Hradčanském náměstí, kde u sochy Tomáše Garrigua Masaryka položili květiny. Večer se pak neúčastnili slavnostního předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, kam nedorazili už v předchozích letech. Tehdy reagovali na to, že prezident Miloš Zeman nepozval tehdejší rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity, se kterými měl v minulosti spory. Letos prezident pozval rektory všech škol kromě Masarykovy univerzity.

Kladení věnců v Praze
Kladení věnců v Praze
Foto: Archiv UK

I přes neúčast rektorů začalo předávání státních vyznamenání na Pražském hradě ve 20 hodin. Prezident Zeman letos vyznamenal 39 významných osobností. Mezi nimi byl také doctor honoris causa Univerzity Pardubice, který se tímto titulem pyšní od roku 2010 – profesor Jaroslav Šesták z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Od prezidenta si vysloužil Medaili Za zásluhy, konkrétně za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti fyziky a chemie pevných látek.

Socha TGM
Socha TGM
Foto: Archiv UK

Oslavy výročí i v Pardubicích

Slavnostní akce se konaly i v sídelních městech univerzit nebo na jiných místech České republiky. Představitelé města Pardubice i dalších institucí města se sešli v sobotu 28. října u sochy prvního prezidenta a osvoboditele T. G. Masaryka na náměstí Čs. legií v Pardubicích, kde od 14 hodin čekal na přítomné slavnostní program včetně kladení věnců.

Po skončení oslavy odzpíval svůj slavnostní koncert ke vzniku republiky také Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice. Jeho hlasy se rozezněly v nové aule Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice a v programu pod vedením dirigenta Tomáše Židka zazněly například lidové písně a skladby inspirované lidovou hudbou Čech, Moravy i Slovenska. Řady členů pardubického souboru rozšířili protentokrát i přizvaní hosté – Markéta Výborná hrou na klavír a Veronika Krejčířová hrou na akordeon.

Přednáška o demokracii

Ve čtvrtek 26. října se navíc v Pardubicích konala zajímavá přednáška na téma Masarykova humanitní demokracie: velká idea malého národa, s níž vystoupil doc. PhDr. Aleš Prázný, Ph.D., z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. V přednášce se zaměřil na to, že demokracie je pro Masaryka reformním úkolem, který ještě není nikde zcela uskutečněn. Proto je Masarykovi růst lidskosti současně vzestupem demokracie. Platí to i naopak: úpadkem lidskosti chřadne demokracie. Přes všechny vymoženosti ústavy a práva je skutečnou zárukou demokracie pouze vzdělanost občanů, která je prostoupena mravní zralostí.

Podobně jako Alexis de Tocqueville věřil i Masaryk, že svět směřuje k demokracii stojící na puritanismu, a byl přesvědčen, že demokracie v dějinách zvítězí nad aristokratismem a jinými nedemokratickými režimy.

Program listopadových oslav v roce 2017
Program listopadových oslav v roce 2017
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Palacký a později Masaryk dali malému národu velkou ideu, když zdůrazňovali, že smysl českých dějin směřuje v souladu s vývojem světa ke svobodě a demokracii a že spásu nelze očekávat od pouhé národní suverenity, nýbrž pouze a jedině od mravnosti a vzdělanosti. S touto ideou nabyl český národ sebeúcty a pocitu morální zdatnosti. Masaryk byl přesvědčen o tom, že humanitním politickým programem potvrzuje příslušnost českého národa k západní civilizaci. Masaryk věděl, že není čas pro lokální politikaření a že politika musí být evropská a světová: právě z humanity vychází vzájemnost a mezinárodnost. V tomto duchu formuloval svou představu nové Evropy, jež směřuje ke spojení národů ve federaci. Viděl v něm prostředek získání svobody jednotlivých evropských národů a stvrzení jejich suverenity.

Oslavy dalšího významného státního svátku – 17. listopadu, Dne boje studentů za svobodu a demokracii – se uskuteční na půdě Univerzity Pardubice v týdnu od 13. listopadu. Kompletní program naleznete zde.

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus