Univerzita Pardubice

Jsou služby knihoven efektivní? Změří to metodika odborníka z Fakulty ekonomicko-správní

11.03.2017
Doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D., vytvořil metodiku společně s Městskou knihovnou v Praze
Doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D., vytvořil metodiku společně s Městskou knihovnou v Praze
Foto: Fotoarchiv MKP
Analýzy efektivnosti veřejných služeb už nejsou žádnou výjimkou. A tak lze například určit míru ekonomické efektivnosti knihoven. Ty si tak mohou nechat spočítat návratnost veřejných investic, které do nich jejich zřizovatelé vkládají. Opírají se přitom o speciální metodiku, za níž stojí docent Jan Stejskal z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice se svým týmem. A na základě toho získávají knihovny svůj certifikát.

Ten má nyní také Městská knihovna v Moravské Třebové, která zjistila, že za každou korunu veřejných prostředků vložených do rozpočtu knihovny, poskytne veřejnosti službu v hodnotě téměř šesti korun. Knihovnu přitom navštěvuje každý šestý občan města a v loňském roce se akcí pořádaných knihovnou zúčastnilo více než deset tisíc lidí. A jak tyto informace knihovna získala? Díky Metodice měření hodnoty služeb knihoven, která napomůže určit efektivnost jednotlivých dílčích služeb knihovny. „Získané informace totiž mohou přispět ke kvalitnějšímu řízení knihovny jako instituce, pomoci zaměřit se na zlepšení služeb, které nejsou čtenáři vnímány jako užitečné, anebo využít výsledků výzkumu jako významného informačního zdroje pro marketingové účely knihovny,“ říká jeden z autorů metodiky doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D., z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Metodiku si „objednala“ Městská knihovna v Praze

S myšlenkou aplikovat ekonomické přístupy hodnocení efektivnosti na knihovnu přišel ředitel Městské knihovny v Praze Dr. Tomáš Řehák. „Byla to vlastně forma poptávky po ekonomické studii. Postupem zpracování jsme zjistili, že tato oblast je značně neprobádaná a skýtá řadu zajímavých vědeckých otázek. Vznikl tak mnohaletý mezinárodní výzkum, jehož výsledky jsou publikovány v renomovaných světových časopisech,“ popisuje začátky studie docent Stejskal a zároveň přiznává, že bez partnera a spolupráce s aplikační sférou by podobný výzkum vůbec nevznikl.

Výzkum a veškeré aktivity financovalo Ministerstvo kultury, které o metodiku projevilo velký zájem. Zorientovat se v dané problematice pomohly týmu docenta Stejskala zahraniční studie. Zároveň mu bylo jasné, že české prostředí má svá specifika a bude třeba zcela novátorský přístup. Šetření s desítkami tisíc respondentů prováděli ve spolupráci se sociologickou agenturou Sociores, díky níž získali kvalitní vstupní data. „Se zpracováním metodiky pomohli také odborníci z Ekonomické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, s nimiž jsme zpracovali vědeckou monografii, která popisuje celou metodologii, provádí důkazy a odůvodňuje jednotlivé postupy. Stejně tak jsme v ní publikovali první výsledky ekonomických hodnocení na pilotním vzorku knihoven v Praze, Táboře, Kutné Hoře a Uherském Hradišti,“ doplňuje docent Stejskal.

Samotný výpočet je triviální, cesta k němu však složitější

„Princip analýzy efektivnosti je zcela prostý, až triviální. Poměřují se vstupy, tj. explicitní a implicitní náklady instituce, a výstupy, tedy knihovní služby. Oboje je třeba kvantifikovat, vyjádřit ve společných jednotkách a míra efektivnosti je na světě. Netriviálním a zcela zásadním problémem je však ocenit ony výstupy – tedy kupříkladu ocenit návštěvu jedné knihovny nebo vypůjčení jedné knihy z regálu. K tomu je třeba znát subjektivní vnímání užitku, který získávají spotřebitelé, tedy čtenáři nebo návštěvníci knihovny. A tady začínají potíže,“ popisuje úkoly i úskalí metodiky docent Stejskal. „Užitek, který získávám coby čtenář tím, že jsem si mohl z veřejné knihovny půjčit knihu, není vůbec jednoduché vyjádřit. K tomu slouží řada vědeckých postupů, které jsme museli nejprve velmi pečlivě prozkoumat, vyzkoušet a poté pilotně mnohokrát ověřit. Teprve poté jsme dostali výsledky, které mohou být v konkrétních analýzách použity.“ Postupným zkoumáním dané problematiky navíc neustále naráží na nové a nové problémy, které musí řešit. Jednou z typických obtíží je proměnlivost ocenění služeb v čase. Při opakovaných průzkumech totiž zjišťují, že se vnímání spotřebitelů liší a význam knihoven a jejich služeb se nepatrně snižuje. To vše se odráží ve výsledné míře efektivnosti knihoven.

Výzkum pokračuje dál, metodika se dočká rozšíření

Vytvořenou metodiku je možné aplikovat na běžné veřejné knihovny. V průběhu posledních dvou let proto docent Stejskal ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze realizovali dvacítku seminářů a následných workshopů, kde se ekonomové a ředitelé knihoven z celé republiky dozvěděli o metodice vše potřebné. Všichni účastníci si na vlastních ekonomických datech pak vyzkoušeli aplikaci metodiky a spočítali efektivnost vlastní knihovny. Každá z více jak 50 českých knihoven, které se seminářů zúčastnily, dostala certifikát ověřující výslednou míru efektivnosti.

Docent Stejskal při prezentaci
Docent Stejskal při prezentaci
Foto: Fotoarchiv MKP

Obecný postup výpočtu ekonomické efektivnosti se dá aplikovat také na široké spektrum veřejných služeb. Každý typ veřejné služby však vyžaduje specifický způsob, jak ocenit vnímané užitky spotřebitelů. Navržená metodika sice problematiku mapuje a ukazuje, jak postupy aplikovat i jinde, ale tým chce v rámci výzkumu i v dalších letech zůstat v prostředí veřejných knihoven. „Zjistili jsme totiž, že vytvořenou metodiku není možné použít na krajské, vědecké nebo specializované knihovny. Proto v nadcházejících letech chceme pracovat na jejím rozšíření. Navíc víme, že pro širokou aplikovatelnost metodiky je nezbytné stále aktualizovat vstupní data, což vyžaduje také řadu dalších empirických šetření,“ uzavírá docent Stejskal.

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus