Univerzita Pardubice

Fakulta restaurování slavnostně odhalila restaurovaný náhrobek Arnošta z Pardubic

30.10.2017
Náhrobek Arnošta z Pardubic umístěný v kostele v polském Kladsku
Náhrobek Arnošta z Pardubic umístěný v kostele v polském Kladsku
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Panny Marie v polském Kladsku, provádí Fakulta restaurování Univerzity Pardubice již od minulého roku. Nyní práce na unikátním díle gotického sochařství, jakých se nám do dnešní doby dochovalo velmi málo, končí a restaurovaný náhrobek čeká slavnostní odhalení. Tomu přihlíželi v pátek 27. října přímo v Polsku nejen restaurátoři, ale i řada významných hostů.

Arnošt z Pardubic byl první pražský arcibiskup a přední rádce a diplomat Karla IV. Je v Kladsku pochovaný a jeho náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Většina autorů dílo spojuje s pražskou parléřovskou hutí. Náhrobek je zhotovený z opuky a je osazený na mramorové tumbě.

Tým vedl restaurátor Jakub Ďoubal z Fakulty restaurování

Ing. Karol Bayer a Mgr. art. Jakub Ďoubal, Ph.D., při prvním průzkumu
Ing. Karol Bayer a Mgr. art. Jakub Ďoubal, Ph.D., při prvním průzkumu
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Při rozebírání tumby
Při rozebírání tumby
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
„Z hlediska restaurování se jednalo o velmi zajímavý projekt. Bylo třeba se citlivě vypořádat s torzalitou dochovaného sochařského díla a v maximální míře uchovat autenticitu této mimořádně hodnotné památky. Fakulta restaurování si velmi cení, že se mohla podílet na záchraně tohoto mimořádného dokladu gotického sochařství, a to v rámci mezinárodní spolupráce, díky níž byl projekt unikátní. Polskou stranou byl k opravám přizván i zahraniční subjekt,“ dodává Mgr. art. Jakub Ďoubal, vedoucí Ateliéru restaurování a konzervace kamene Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, který prováděl a současně vedl restaurátorské práce ve spolupráci s kolegy ze svého Ateliéru restaurování a konzervace kamene MgA. Petrou Zítkovou a MgA. Petrem Rejmanem. Na dílčích restaurátorských úkonech se podíleli i studenti z tohoto ateliéru. Na průzkumech spolupracoval též Ing. Karol Bayer z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování, bývalý děkan Fakulty restaurování.

Tumba byla necitlivě zkrácena

„Stav náhrobku a tumby byl před restaurováním značně neuspokojivý. Náhrobek byl několikrát v minulosti vážně poškozen v důsledku nájezdu husitů i požáru kostela, díky čemuž se dochoval v torzálním stavu. V minulosti došlo k výrazným ztrátám modelace, chyběla celá spodní část, kde byl původně umístěn lev s erbem arcibiskupa. Poškozena byla obličejová část, chyběly ruce a velké části modelace drapérie. Při rekonstrukci kostela na konci 19. století byla celá tumba rozebrána a přesunuta z původního místa ve středu kostela ke zdi mezi lavice, kde docházelo k dalšímu narušení kamene, zejména mramoru, v důsledku vlhkosti ze zdi kostela. Toto přesunutí a následné sestavení bylo provedeno velmi necitlivě, došlo ke zkrácení tumby o cca 40 cm a dislokaci částí krycí desky. Jednotlivé části rozlámané figury byly nepřesně poskládány na desku slepeny na cementovou maltu,“ popsal stav náhrobku před zahájením prací Jakub Ďoubal.

Práce byly i fyzicky náročné
Práce byly i fyzicky náročné
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Průzkum začal v roce 2016

Poškození a neodborné opravy narušovaly jednak vizuální vnímání této památky a jednak hrozily další poškození a ztráty. Figurální část byla rozlomena na několik částí a fragmenty byly volně rozloženy na tumbě, což v minulosti vedlo ke ztrátě řady cenných částí skulptury.

Restaurování mramorové tumby
Restaurování mramorové tumby
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Projekt na restaurování náhrobku byl zahájen v roce 2016. Tehdy Fakulta restaurování Univerzity Pardubice provedla podrobný průzkum, rozebrala a zajistila fragmenty figurální části náhrobku. Velké oddělené části byly očištěny od hrubých nečistot, prachových depozitů a cementové malty a jednotlivé části byly slepeny.  Při odstranění nečistot z lomových ploch bylo využito laserového čištění, prováděné bezdotykově zcela bez ztrát na měkkém kameni, což následně umožnilo přesné slepení oddělených částí. 

Manipulace s figurální částí
Manipulace s figurální částí
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Tumba byla sestavena na novém místě

V roce 2017 projekt pokračoval restaurováním mramorové tumby. Tumba nakonec musela být kompletně rozebrána a znovu sestavena na novém reprezentativnějším místě. Po průzkumu dochovaných kusů horní desky bylo možné stanovit přesně původní rozměr tumby a bylo rozhodnuto, že bude provedeno sestavení v původním rozměru. Chybějící části měly být doplněny neutrálním tmelem tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o doplňky a zároveň byl doplněn celkový architektonický rámec tumby. Celý zásah, jak na tumbě, tak na figurální části byl veden maximální snahou o uchování autenticity mimořádně cenného gotického díla a zásahy do vzhledu se omezili na minimum. Respektována byla torzalita dochování, která byla výsledkem bouřlivé historie náhrobku, kostela a vlastně celého Kladska.

Restaurátoři při práci
Restaurátoři při práci
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Dnes je náhrobek kompletní

Náhrobek restaurovala i MgA. Petra Zítková
Náhrobek restaurovala i MgA. Petra Zítková
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
„Čištění jsme prováděli velmi citlivě a bylo vedeno maximální snahou o uchování nenapodobitelné patiny staleté expozice díla.  Po osazení figurální části náhrobku na tumbu jsme dohledali umístění několika poměrně velkých fragmentů, které byly od torza odděleny několik století, nebo byly považovány za ztracené. Díky tomu je celková kompozice a sochařské zpracování památky mnohem čitelnější,“ upozorňuje Jakub Ďoubal.

Doplnění restaurátoři opět provedli v minimální míře a omezili ho pouze na vyplnění prasklin, přičemž tyto praskliny byly přiznány jako součást historického vývoje a byly zatmeleny pod líc. Výběru barvy a struktury tmelů v jednotlivých částech byla věnována mimořádná péče tak, aby se svým vzhledem organicky zapojili do celku díla a napomohli k jeho zklidnění a zároveň byly jasně rozpoznatelné, což platí jak pro tumbu, tak pro sochařskou část náhrobku. Při lepení a doplňování byly používány postupy, které jsou v případě potřeby reverzibilní.

Slavnostní odhalení zrestaurovaného náhrobku se uskutečnilo v pátek 27. října ve 13 hodin v kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v Kladsku za přítomnosti významných osobností české i polské politické a kulturní reprezentace. Slavnostní obřad doplnila prezentace průběhu prací.

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová, Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa ve spolupráci s Fakultou restaurování


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus