Univerzita Pardubice

Nejlepší spoluprací roku 2017 se pyšní Centrum materiálů a nanotechnologií a společnost PARDAM

31.05.2017
Ocenění si za společný úspěch přebírali Ing. Luděk Hromádko a prof. Miroslav Vlček z CEMNATu (dvojice uprostřed) a Ing. Jan Buk ze společnosti PARDAM (třetí zprava)
Ocenění si za společný úspěch přebírali Ing. Luděk Hromádko a prof. Miroslav Vlček z CEMNATu (dvojice uprostřed) a Ing. Jan Buk ze společnosti PARDAM (třetí zprava)
Foto: J.Kulhánek
V úterý 30. května večer byly v Praze vyhlášeny výsledky 6. ročníku soutěže o nejlepší realizovaný projekt z oblasti výzkumu, vývoje a inovací vycházející z úspěšné spolupráce mezi výzkumnou vysokoškolskou institucí a aplikační sférou. Ocenění Nejlepší spolupráce roku 2017 získal tandem týmu Dr.-Ing. Jana Macáka z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, s.r.o.

Speciálně sestavená odborná porota vyhodnotila letos jako nejúspěšnější projekty z oblasti nanotechnologií, veterinární medicíny a zemědělské výroby. „Jsem rád, že oceněné projekty patří ke kategorii, která představuje špičkový výzkum a přitom přináší skutečně praktická a užitečná řešení našich aktuálních problémů,“ řekl k letošnímu ročníku soutěže Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR, která soutěž pořádá společně se Sdružením pro zahraniční investice AFI a Americkou obchodní komorou v ČR AmCham.

Ocenění několikaleté spolupráce

Ocenění za Nejlepší spolupráci roku 2017 si za společný úspěch převzali v úterý v podvečer v prostorách Erste Premier Centre v Praze člen vědeckého týmu Dr.-Ing. Jana Macáka Ing. Luděk Hromádko spolu s vedoucím Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) prof. Ing. Miroslavem Vlčkem, CSc., a ředitelem společnosti PARDAM s.r.o. Ing. Janem Bukem. Slavnostní večer doplnila panelová diskuse na téma komercionalizace vědy.

Trojice úspěšných spolupracovníků
Trojice úspěšných spolupracovníků
Foto: A. Nogová

Několikaletá spolupráce týmů z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, která byla oceněna letos 1. cenou, vyústila vývojem unikátního sorpčního materiál na bázi vláken oxidu křemičitého, který svým povrchem a sorpčními vlastnostmi výrazně převyšuje jak standardní nanovlákenné materiály, tak i dnes běžně používané sorbenty. Nový technologický postup pro průmyslovou výrobu pokročilých nanostrukturních křemičitých vláken se pak stal základem společného patentu Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM č. 306370 uděleného 9. 11. 2016 Úřadem průmyslového vlastnictví. 

Nová technologie výroby vláken

„Byl vyvinut sorbent, který má mimořádné užitné vlastnosti. Vlákna vyrobená novou technologií mají velkou chemickou a tepelnou odolnost, obrovský měrný povrch a vykazují mesoporézní charakter, což z nich činí excelentní sorbenty,“ vysvětluje výhody nově vzniklých vláken Dr.-Ing. Jan Macák. Nový patent pomůže společnosti PARDAM v reálné výrobní praxi vyrábět takové množství materiálu, které pokryje jejich rostoucí potřeby směrem k zákazníkům. Zároveň byl výrobní postup optimalizován do takové podoby, že vyrobená vlákna mají reprodukovatelné parametry a vlastnosti, nezávisle na tom, jestli se vyrobí 1 kilogram nebo 1 tuna,“ popisuje novinku Dr.-Ing. Jan Macák, který spolu se svým týmem a týmem ze společnosti PARDAM s.r.o. stál za novým technologickým postupem výroby nových křemičitých vláken a který přibližuje dále jejich podstatu a využití:

Jejich řady doplnil také prorektor pro vědu a tvůrčí činnost prof. Jiří Kulhánek
Jejich řady doplnil také prorektor pro vědu a tvůrčí činnost prof. Jiří Kulhánek
Foto: A. Nogová

„Úkolem tohoto vlákenného materiálu je pokrýt poptávku po sorpčních materiálech s vysokým měrným povrchem, přičemž oproti standardním sorbentům na trhu se vlákenný sorbent vyznačuje nejen vyšší sorpční schopností, tj. pohltí více vody, ale také snadnou a energeticky méně náročnou regenerací. Všechny tyto parametry z něj dělají materiál s vysokou přidanou hodnotou. V praxi to znamená to, že např. v prostředích, kde je nutné zbavovat vzduch vlhkosti, jako jsou archivy, muzea, speciální výrobní prostory pro elektroniku a další místa, nebude nutné měnit sorbenty tak často. Navíc je možné tyto sorbenty po relativně snadné regeneraci opakovaně využít. Tím přinášejí úspory ve výrazně nižších nákladech finančních i energetických.“

Dr.-Ing. Jan Macák je vedoucí vědecký pracovník Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Patří k nejcitovanějším žijícím českým chemikům, je autorem a spoluautorem více než 90 prací, z nichž většina je zaměřena na samoorganizované nanotrubice oxidů kovů, např. oxidu titaničitého. V roce 2008 obhájil doktorát v materiálových vědách na FAU Erlangen v Bavorsku. Poté pracoval několik let v nanotechnologickém průmyslu. V roce 2014 jako jediný vědec z České republiky získal finanční podporu Evropské výzkumné rady (ERC) v programu HORIZONT 2020 umožňující rozvoj společensky nejžádanějších disciplín, když uspěl v oblasti fyzikálních a materiálových věd se svým projektem CHROMTISOL. Jeho multidisciplinární projekt přináší nový koncept solárních článků, který kombinuje právě nanotrubice oxidu titaničitého s vhodnými anorganickými a organickými chromofory, přičemž toto spojení má vést k účinné konverzi solární energie na energii elektrickou. Za vynikající vědecké výsledky a jako ocenění za svoji vědecko-výzkumnou práci získal v roce 2015 prestižní Cenu Neuron pro vědce do čtyřiceti let v oblasti chemie. Tým Dr.-Ing. Jana Macáka má za sebou řadu mezinárodních spoluprací, projektů, publikačních a patentových výstupů.

Materiál nalezne široké uplatnění

Nový sorpční materiál má velkou naději pro uplatnění v různých katalytických aplikacích, jako nosič částic drahých kovů, jako vysoce odolný bateriový separátor, či speciální chemicky a tepelně odolný filtrační materiál v mnoha odvětvích jako je elektronika, potravinářství, chemický průmysl. Nyní je vyráběn v průmyslovém měřítku v moderních výrobních prostorách společnosti PARDAM s.r.o. v Roudnici nad Labem technologií odstředivého zvlákňování, přičemž výrobní postup je předmětem uděleného patentu.

Vlákna oxidu křemičitého z elektronového mikroskopu
Vlákna oxidu křemičitého z elektronového mikroskopu
Foto: J. Macák

Spolupráce na vývoji nového materiálu trvala tři roky. Probíhala formou pravidelných výrobních testů, a to v prostorách společnosti PARDAM s.r.o., které se postupně rozšiřovaly z laboratorní, přes poloprovozní až do provozní podoby. Zároveň probíhala nezbytná charakterizace, která byla realizována v centru CEMNAT v Pardubicích, v němž se realizuje vědecko-výzkumná činnost v materiálových vědách se zaměřením na oblast fotoniky, elektroniky, fotovoltaiky či katalýzy. Na základě know-how jeho pracovníků a vlastního moderního vybavení nabízí synergické příležitosti pro externí uživatele, výzkumné organizace a průmyslovou sféru, a v neposlední řadě pro početnou skupinu výzkumných pracovníků a studentů Fakulty chemicko-technologické a dalších materiálově orientovaných pracovišť. 

PARDAM s.r.o. je česká společnost, která se zabývá vývojem nanovlákenných materiálů a jejich následnou výrobou a funkcionalizací pro potřeby konkrétních produktů a aplikací. Zaměřuje se na vývoj a výrobu nanovlákenných materiálů od roku 2009 a má bohaté zkušenosti s technologií odstředivého zvlákňování schopnou kontinuální výroby nanovlákenných materiálů. V průmyslovém měřítku společnost využívá technologii odstředivého zvlákňování z polymerních roztoků a tavenin. Vlastní tři různé typy zvlákňovacích technologií, které sama odladila do funkčních zařízení schopných pracovat s různými druhy polymerů, což umožňuje nabízet širokou škálu produktů. Společnost je držitelem několika patentů a patentových přihlášek. V současné době úspěšně komercializuje řadu produktů na bázi nanovláken, a to buď ve spolupráci s partnery, nebo přímo. Hlavní přidanou hodnotou společnosti je transfer laboratorních výsledků výzkumu do průmyslové praxe a konkrétních finálních produktů. Společnost PARDAM je součástí klastru NANOPROGRESS a Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Byla již mnohokráte oceněna, naposledy např. na veletrhu TechConnect World 2017 ve Washingtonu v květnu t.r. (15. 5. 2017) cenou Tech Connect Innovation Award.

S přihláškou do soutěže přišlo CTTZ

Univerzita Pardubice se nedávno stala členem klastru NANOPROGRESS právě prostřednictvím svého Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice (CTTZ), které přihlášku aplikační spolupráce týmů CEMNAT a PARDAM do soutěže zaslalo. Zároveň oběma partnerům poskytovalo podporu během přípravy a vyjednávání Smlouvy o úpravě výkonu spoluvlastnických práv k patentu, který je jedním z výstupů jejich úspěšné spolupráce.

Soutěž Nejlepší spolupráce roku 2017 organizují Sdružení pro zahraniční investice – AFI a Americká obchodní komora v ČR, spoluorganizátorem je Technologická agentura ČR. Záštitu nad 6. ročníkem převzali místopředseda Vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a ministr průmyslu a obchodu ČR. Partnery projektu jsou Česká spořitelna a Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Akci dále podpořili Jihomoravské inovační centrum, webový portál o vědě a výzkumu, Vědavyzkum.cz, Svaz průmyslu a obchodu ČR a Zátiší Group.

Autor: Ing. Valerie Wágnerová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Další články:

komentáře provozovány na Disqus