Univerzita Pardubice

Naši restaurátoři pracovali na obrazech Milady Schmidtové. K vidění jsou v Jihlavě

26.03.2018
Studentky Fakulty restaurování v Litomyšli spolu s Josefem Čobanem a Danou Modráčkovou restaurují obraz Milady Schmidtové
Studentky Fakulty restaurování v Litomyšli spolu s Josefem Čobanem a Danou Modráčkovou restaurují obraz Milady Schmidtové
Foto: studentky FR
Pohled na dosud skryté dílo Milady Schmidtové Čermákové přináší výstava v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Před ní bylo možné zrestaurované obrazy obdivovat ještě také dvakrát ve Zlíně. Nebýt však našich restaurátorů z Litomyšle – současných i bývalých studentů a pedagogů naší Fakulty restaurování – ani jedna z výstav by nejspíš nevznikla. Obrazy museli totiž připravit k výstavní prezentaci.

Kvůli nešetrnému zacházení a nevhodnému deponování díla po smrti malířky Milady Schmidtové byla její díla značně poškozena. Část se jich dostala do soukromého majetku dvou sběratelů, kteří jejich restaurování iniciovali. Už od roku 2010 jej začala tehdejší studentka Fakulty restaurování Tereza Cikrytová, která nyní pracuje v Národním technickém muzeu v Praze. Právě ona dala jednomu ze současných majitelů kontakt na Ateliér restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování, kde se obrazů ujali studenti a jako součást praktické výuky a povinné letní praxe jim pod odhledem svých pedagogů průběžně vdechli nový život.

Studentka BcA. Luisa Wáwrová pracuje na jednom z obrazů
Studentka BcA. Luisa Wáwrová pracuje na jednom z obrazů
Foto: J. Čoban

Upravovalo se přes sto obrazů

„Při výuce v ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru restaurovaly studentky na bakalářském stupni pět rozměrnějších kreseb na papírových podložkách, konkrétně monochromních štětcových nebo tužkových kreseb. Většinou se jednalo o kombinované techniky. Dvě olejomalby na textilních podložkách na napínacích rámech, tedy obrazy, restaurovaly prakticky souběžně tři studentky magisterského studia,“ popisuje úkol Josef Čoban, akademický malíř a restaurátor, pedagog Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování. „Na padesát dalších kreseb a maleb na papírových podložkách, z nichž 15 bylo restaurováno mimo fakultu bývalými absolventy naší školy, případně pedagogy naší fakulty či studenty pod dohledem zkušených restaurátorů, bylo na půdě litomyšlské fakulty adjustováno na dodané lehké výstavní panely,“ doplnil Josef Čoban. Z tohoto souboru byla na 35 dílech provedena navíc údržba – čištění, odkyselení, lepení trhlin, doplnění chybějících částí podložky pomocí zatónovaných japanů odpovídající gramáže a kvalit povrchu. Pět olejomaleb zmíněné autorky pro soukromého sběratele restauroval také Mgr. art. Luboš Machačko. Jedné olejomalby se ujal také Josef Čoban, který na dalších dvou provedl restaurátorskou údržbu včetně přepnutí špatně adjustované malby na napínacím rámu. Pro sběratele ve Zlíně provedl rovněž údržbu na dalších 11 malbách na papírových kartonech a plátnech. Celkem tak restaurátorům ze školy restaurování v Litomyšli prošla rukama více než stovka děl Milady Schmidtové.

Detail obrazu Narozeniny a šikovné ruce studentky Ivany Fujdiakové
Detail obrazu Narozeniny a šikovné ruce studentky Ivany Fujdiakové
Foto: J. Čoban
Zrestaurovaný obraz Narozeniny připravený na výstavu
Zrestaurovaný obraz Narozeniny připravený na výstavu
Foto: J. Čoban

Zajímavé úkoly na konkrétních dílech studenty motivují

Pro studenty přinesla práce zajímavé a různorodé úkoly. Nejnáročnější pro ně však bývá vydržet v plném nasazení až do finále, tedy do předání restaurátorské dokumentace, která mívá okolo 30 stran a obsahuje nejen popis stavu díla před zahájením prací, ale zaznamenává i detailní postup prací včetně použité technologie a materiálů až po podmínky uložení díla a obrazovou přílohu průběhu celé akce. Jedná se o jakýsi rodný list každého obrazu.

Mezi poškozenými díly byla také lavírovaná štětcová kresba Narozeniny, kterou restaurovala trojice studentek – Ivana Fujdiaková, Michaela Vodrážková a Dominika Medová pod vedením Josefa Čobana. Průzkumem v denním rozptýleném světle získaly studentky základní informace o podložce, barevné vrstvě a celkovém stavu díla. Dílo bylo nasvíceno rasantním bočním světlem, v němž pozorovaly poškození v místech překladů a nerovnost celého archu. Dílo dále vystavily ultrafialovému záření a pozorovaly ho z líce i rubu. Díky luminiscenci, kterou vykazují určité látky, byla přesněji lokalizována místa zateklin a mastných skvrn. Nejdříve proto odstranily hrubší vrstvy prachových polutantů ometáním měkkými vlasovými štětci a pomocí vysavače a následně suchou cestou. Provedly stěry sterilními vatovými smotky na tyčinkách a poslaly je na rozbor kolegyni mikrobioložce Ing. Marcele Pejchalové, Ph.D., z Fakulty chemicko-technologické, která výsledky biologických analýz vyhodnotila jako negativní, a proto nebylo přistoupeno k dezinfekci díla. Následně zkoumaly rozpustnost barev, pustily se do čištění prachových nečistot ometáním a gumováním pryžemi, do odstraňování mastných a dalších skvrn. Poslední fází bylo rovnání podložky po předchozím vlhčení pod zátěží, skeletizování díla na pomocnou textilní podložku za studena, doplnění chybějících částí papíru, adjustování na dřevěný rám, retušování na doplňcích a potlačení některých neodstranitelných skvrn a obraz byl finálně připraven pro výstavu.

Josef Čoban spolu se studentkou Klárou Schmidtovou pracují na obrazu s názvem Na houbách
Josef Čoban spolu se studentkou Klárou Schmidtovou pracují na obrazu s názvem Na houbách
Foto: studentky FR

Obdobně náročný proces zkoumání a volby nejvhodnějšího postupu absolvují restaurátoři pokaždé, když mají před sebou dílo, které vyžaduje jejich zásah. Důležité je po dokončení restaurování upozornit i na správné budoucí uchování díla – při nižších teplotách a snížené relativní vlhkosti je uložení díla bezpečnější. Je tedy nutné zabránit náhlým výkyvům, přímému kontaktu s vodou a je nutné dílo umístit mimo přímé denní světlo i zdroj sálavého tepla, aby vydrželo takto zrestaurováno co nejdéle.

Budoucí restaurátorky BcA. Alena Fecskeová a BcA. Zuzana Nohejlová u obrazu s názvem U stolu
Budoucí restaurátorky BcA. Alena Fecskeová a BcA. Zuzana Nohejlová u obrazu s názvem U stolu
Foto: L. Machačko

Součástí přípravy děl na výstavu byla i adjustace

Bezprostředně s přípravou katalogu a instalací výstavy ve Zlíně souviselo i adjustování děl na panely. Na něm spolupracovala odborná asistentka Mgr. et. BcA. Petra Janská a menším dílem i další kolegyně Mgr. Dana Modráčková. Součástí těchto příprav bylo ošetření a paspartování 50 dalších kreseb menšího formátu do rozměrů A2.

Studentky Ivana Fujdiaková a Dominika Medová v ateliéru
Studentky Ivana Fujdiaková a Dominika Medová v ateliéru
Foto: studentky FR

Na adjustování se podíleli též studenti 1. až 4. ročníku Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování, na paspartování studentka ateliéru restaurování knih, dokumentů a papíru Eliška Slezáková. Na začátku prosince tak byly obrazy připraveny k vystavení v soukromé galerii Václava Chada, kde proběhla paralelní výstava s GVU ve Zlíně.

Obrazy M. Schmidtové Čermákové na výstavě nazvané Chodkyně v mracích jsou v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě k vidění až do 13. května. „Oba největší soukromí majitelé plánují ještě reprezentativní výstavu v některé pražské galerii. Míří i na veřejné instituce. Pravděpodobně bude pokračovat i spolupráce s naším ateliérem na přípravě dalších děl M. Schmidtové a jejích vrstevníků ze Zlína jako Václava Chada, Čestmíra Kafky a jiných,“ uzavírá Josef Čoban.

Výstava v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, jež je pozměněnou reprízou nedávných výstav v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně a zlínské Galerii Václava Chada, přináší ucelený pohled na dosud skryté dílo Milady Schmidtové. Seznámit se s ním a současně obdivovat úpravy našich restaurátorů můžete až do 13. května. Otevřeno mají od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou.

Milada Schmidtová vystudovala Baťovu obchodní akademii ve Zlíně, kde se počátkem čtyřicátých let minulého století sblížila s některými studenty a profesory Zlínské školy umění. Silný vliv měl na ni také pobyt v Paříži, kde se seznámila s osobou a dílem Picassovým. Její raná tvorba byla ovlivněna modernou, věnovala se figurální malbě, portrétům i krajinomalbě. Výstava je její první retrospektivou. Jde o zásadní příspěvek k poznání projevů českého umění po druhé světové válce a šíře proudu Nové figurace.

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus