Univerzita Pardubice

Filosofie v horách aneb filosofování trochu jinak

17.05.2017
Filosofové si program tradičního setkání zpestřili výstupem na Sněžku
Filosofové si program tradičního setkání zpestřili výstupem na Sněžku
Foto: A. Prázný
Každoročně pořádá Katedra filosofie Fakulty filozofické vzdělávací akci Filosofie v horách. Tento workshop pořádaný v poklidném a inspirativním prostředí Krkonoš na konci dubna svedl již posedmé dohromady přátele filosofie nejen z domácí Univerzity Pardubice, ale i z dalších českých univerzit. Letos se účastníci zabývali pojmem pravdy, nepravdy a lži.

Smyslem tohoto filosofického workshopu nesoucího se v méně formálním duchu je vytvoření svobodného prostoru pro setkání přátel filosofie z různých univerzit. Jde tu o vzájemné sdílení myšlenek a otevřenou, živou diskusi s vybranými tématy. Vzniká tak nejen příležitost seznámit se s novými a zajímavými lidmi, ale především opustit na chvíli každodenní shon a intenzivněji se zamyslet nad tím, na co běžně nezbývá čas. Nabýt nové poznatky a konfrontovat své názory jak se studenty, tak s osobnostmi z jiných univerzit, s nimiž bychom se jinak možná ani neměli možnost blíže setkat.

Filosofování trochu jinak

Program setkání se vždy zaměřuje na předem dané téma, jehož součástí jsou kromě četby a přednášek také výšlapy do hor, večerní posezení s hudbou a poezií či pravidelný filmový klub. Akce je otevřená všem zájemcům a kromě studentů a vyučujících z pardubické univerzity se jí účastní i studenti a přednášející z Univerzity Karlovy, Univerzity J. E. Purkyně, Univerzity Palackého či Jihočeské univerzity. Filosofie v horách se účastní přibližně čtyřicetičlenná skupina zájemců.

O pravdě u Platóna přednášela Veronika Orendáčová
O pravdě u Platóna přednášela Veronika Orendáčová
Foto: A. Prázný

V budově bývalé školy v Dolních Albeřicích jsme se letos setkali ve dnech 24. až 27. dubna. Tématem letošní Filosofie v horách byl pojem pravdy, nepravdy a lži, a to zejména s ohledem na jeho epistemický a ontologický význam. Podkladem pro interpretační práci na seminářích byl spis jednoho z nejvýznamnějších německých myslitelů 19. století, Friedricha Nietzscheho, O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (1873).

Přednáška Jakuba Chavalky
Přednáška Jakuba Chavalky
Foto: A. Prázný

Rozbor Nietzscheho spisu

Nietzsche zde poukazuje na nejasnost pojmu pravdy, kterou zaměňujeme za produkt jazyka a tím z ní činíme jen jakousi námi ustavenou a sdílenou dohodu, jež nás ve skutečnosti pravdě přiblížit nedokáže. Nietzsche zde konstatuje: „Intelekt, jakožto prostředek k uchování individua, rozvíjí své hlavní síly v přetvářce; neboť ona je prostředkem, jímž se uchovávají slabší, méně robustní individua, kterým je odepřeno vést boj o existenci pomocí rohů nebo ostrých dravčích tesáků. V člověku dosahuje toto umění přetvářky svého vrcholu: tady je klam a mam, lichotka, lež a podvod, pomluva, reprezentace, život ve vypůjčeném lesku, maska, zahalující konvence, nutkání předvádět se před druhými i před sebou, zkrátka neustálé poletování kolem plamene ješitnosti natolik pravidlem a zákonem, že snad není nic nepochopitelnějšího, než že mezi lidmi mohl vzejít čestný a čistý pud k pravdě.“ Interpretační seminář věnující se rozboru tohoto spisu vedl Ondřej Sikora (FF UPa), který byl i hlavní organizátor a spiritus agens celé akce.

Myšlenkový dialog a duchovní obohacení

Zprava: Ondřej Sikora, Jakub Sirovátka a Petr Dvořák zachyceni při diskusi
Zprava: Ondřej Sikora, Jakub Sirovátka a Petr Dvořák zachyceni při diskusi
Foto: A. Prázný
Stanovené téma ve svých přednáškách rovněž rozvinuli pozvaní řečníci: Aleš Novák (FHS UK), Jakub Marek (FHS UK), Jakub Chavalka (FHS UK), Petr Dvořák (TF UPOl), Jakub Sirovátka (TF JČU) a Aleš Prázný (FF UPa). Přednášky se konkrétně týkaly porovnání Nietzscheho postojů s dalšími filosofy či směry, pozadím rozdílných výkladů jeho tvorby, ale také tématu neurčitosti a pravdivosti v kvantové fyzice. Své příspěvky přednesli rovněž doktorandi katedry filosofie FF UPa Veronika Orendáčová a Vlastmil Súkup.

Stejně jako při předchozích setkáních i tentokrát byly živé debaty projevem neutuchající potřeby myšlenkového dialogu a duchovního obohacení, podpořeného přátelským kolektivem a meditativním duchem krkonošské přírody. Není proto divu, že se mnozí každoročně znovu účastní této akce, aby prožili filosofování trochu jinak.

Autor: Zuzana Maršálková
studentka bakalářského oboru Filozofie


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus