Univerzita Pardubice

Nepochopení vzniká i mezi přáteli. Jak tedy porozumět druhým?

15.05.2017
Anglicko-český workshop pořádala katedra filosofie v prostorách Dačického domu v Kutné Hoře
Anglicko-český workshop pořádala katedra filosofie v prostorách Dačického domu v Kutné Hoře
Foto: A. Prázný
Přednášející a studenti katedry filosofie vyrazili do Dačického domu v Kutné Hoře. 10. dubna se tu konal workshop Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka ,,Understanding Others“, který tvořily tři přednášky na téma porozumění. Jako první vystoupil hostující profesor filosofie univerzity v Hertfordshiru Constantin Sandis. K tématu promluvili také členové pardubického Centra pro etiku Ondřej Beran a Michael Campbell.

Ve své přednášce s názvem ,,Lions, Tribes & Friends: Wittgenstein on Understanding Others“ se Sandis pokusil interpretovat tezi Ludwiga Wittgensteina o tom, jak obtížné až nemožné je pochopit druhého člověka. A začíná příkladem lva. Wittgenstein tvrdí, že i kdyby lev mohl mluvit, jeho svět je tak odlišný od toho našeho, že bychom nedokázali porozumět ničemu z toho, co by říkal.

Mate nás, že jsme si podobní

Podobná situace nastává při styku s jinými kulturami – pokud mají tito lidé jiné zvyky nebo své pocity dávají najevo jiným způsobem, ztrácíme se, ať už rozumíme jejich jazyku či ne. Orientovat se můžeme pouze pomocí nespolehlivých sdílených měřítek lidského chování. Tato potíž druhého skutečně pochopit se ale objevuje i při jednání s přáteli. Wittgenstein nakonec řekne, že někteří lidé se mezi sebou nedokáží dohovořit tak, aby si porozuměli. Protože nás mate to, jak jsou si lidé podobní, věříme, že ten druhý nás dokáže pochopit, ale pouze nechce. Kdyby někdo vypadal jako slon a někdo jako kočka, rozdíly mezi našimi životy, zájmy i myšlenkovými pochody by byly mnohem zřetelnější – a s nimi i důvod, proč druhé nemůžeme skutečně pochopit. Ani empatie jakožto pouhý citový proces nestačí k porozumění druhým.

Trojici řečníků – zleva M. Campbell, O. Beran, C. Sandis – doplňuje O. Krása
Trojici řečníků – zleva M. Campbell, O. Beran, C. Sandis – doplňuje O. Krása
Foto: A. Prázný

Příklady táhnou

Přednáška Ondřeje Berana ,,What Examples are Good for“ se zabývala porozuměním příkladům a tím, jak jejich pomocí rozpoznáváme podobné jevy a zkušenosti. Věnovala se principům, na kterých je založeno pochopení žertu nebo rozpoznání charakterových vlastností druhého člověka. Obtíže s pochopením nastávají, pokud v nás něco nevyvolává takový dojem, jaký by mělo – ať už je to odlišný smysl pro humor nebo pojetí lásky či morálky, které neznáme. Berana zvláště zajímala role, kterou sehrávají konkrétní příklady právě při pochopení cizího humoru.

Příklady jsou důležité tam, kde se naše pojetí výrazně liší od toho předkládaného. Příklad, který nám pomůže porozumět, musí být dostatečně specifický, aby se dal chápat pouze jedním způsobem. Jiná, hypotetická vysvětlení se pak jeví jako nesrozumitelná a nepřípadná, příklad je proti nim „chráněn“. Jednoznačná bývají spletitá literární vypravování, hlavně romány. Naopak krátké abstraktní příklady z filosofických argumentů složitost nechrání, takže si je můžeme vysvětlovat různě.

Dobro pomáhá tvořit úsudek

Závěrečná přednáška „Ethics and Understanding“ Michaela Campbella se skládala ze tří částí. V té první se zaměřil na Platónovo pojetí dobra jako něčeho, s čím se nejen setkáváme, ale oč máme i usilovat. Podle dobra se rozumem orientujeme ve světě a utváříme svůj úsudek. Ale podle Campbella své pojetí dobra Platón ničí, když se ho pokouší obhájit špatným argumentem – myšlenkou, že vlastnosti jsou přísadami věcí, stejně jako např. alkohol je součástí alkoholických nápojů. To vede k domněnce, že může existovat čisté dobro, tak jako existuje čistý alkohol.

V druhé části ukazuje, jak se tento Platónův pohled ztratil v moderní metaetice. Nejbližšími příbuznými platoniků jsou nenaturalističtí realisté Terence Cuneo a Russ Shafer-Landau. Ti chápou dobro jen jako název vlastnosti, kterou věci můžou mít. Dobro je tak množina případů, kdy tato možnost nastává, nikoliv něco, o co bychom se měli snažit. Platónův pohled na vlastnosti jakožto přísady ale kupodivu přijímají.

Pohled komplikují představy

V závěru Campbell navrhuje uplatnit Wittgensteinovu kritiku vlastností jakožto přísad. Podle Wittgensteina totiž chápeme dobro, jednoduchost, pravdu atd. jako důležité jen proto, že náš pohled zastiňují představy o lidském prospěchu a rozumu. Naše pojetí dobra je tedy pouze součástí těchto představ a mimo ně nemá význam. Tato myšlenka dává Platónovu dobru novou tvář – sice existuje pouze v našem pohledu na svět, ale přesto bychom o něj měli usilovat.

Účastníci workshopu
Účastníci workshopu
Foto: A. Prázný

Analytická filosofie je také známá pod názvem anglosaská, protože souvisí hlavně s anglicky mluvícími zeměmi. Filosofové se v ní zabývají i angličtinou a jazyky vůbec – především způsobem, jak jazyk ovlivňuje naše poznání. Jelikož studuji dvouobor Filosofie a Angličtiny pro odbornou praxi, tyto analytické přednášky pro mě znamenaly zajímavé sloučení mých oborů a náhled do metody zkoumání, která není v oblasti našeho školství obvyklá.

Autor: Anna Skácelová
studentka dvouoboru Filosofie – Anglický jazyk pro odbornou praxi


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Další články:

komentáře provozovány na Disqus