Univerzita Pardubice

Studenti-restaurátoři se opět učili bojovat s plísněmi. Vzorky odebrali z divadelních kulis

15.03.2017
Studenti pracovali se vzorky plísní, které byly odebrány z divadelních kulis ze zámku v Litomyšli
Studenti pracovali se vzorky plísní, které byly odebrány z divadelních kulis ze zámku v Litomyšli
Foto: Archiv FR
V rámci probíhající spolupráce začali litomyšlští restaurátoři a studenti s průzkumem stavu divadelních kulis ze zámku v Litomyšli. Ty jsou postupně přemísťovány z přízemí do vhodných prostor a snad se v budoucnu na jejich opravách bude podílet i Ateliér restaurování uměleckých děl na papírových, textilních a souvisejících podložkách Fakulty restaurování. Studenti se tak opět zdokonalovali v odstraňování plísní z napadených uměleckých děl.

„Vzhledem k tomu, že v dnešní době jsou plísně všudypřítomné, i předměty, které se k nám dostávají k restaurování, bývají velmi často kontaminované,“ konstatuje Mgr. Dana Modráčková z Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování, jehož studenti spolu se studenty z Ateliéru restaurování knižní vazby absolvovali druhý běh kurzu o plísních, který pro ně podruhé připravila  Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D., z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické v Pardubicích. Nově nabyté zkušenosti a vědomosti jim tak usnadní jejich budoucí samostatnou restaurátorskou činnost.

O typu plísně rozhoduje materiál předmětu

Znalosti mikrobiologie jsou k vykonávání restaurátorské práce zásadní. „Pro napadení plísněmi je přitom určující materiál, z něhož jsou díla vytvořena. Plísně pro svůj vývoj a život potřebují především organické látky, zejména cukry. Pokud jsou vybaveny vhodnými enzymy, dokáží využívat nejen jednoduché cukry, ale rozkládají i látky složitější, jako je celulóza a škrob,“ doplňuje Dana Modráčková. A množí se pak velmi rychle.

Studenti při práci v laboratoři
Studenti při práci v laboratoři
Foto: Archiv FR
Když restaurátoři na nějakém uměleckém předmětu určeném k restaurování objeví viditelné stopy plísní, pouští se do její likvidace. „Nejprve je nutné určit, o jaký mikroorganismus se jedná a zda je stále aktivní. Pokud vyjde zkouška pozitivně, je nutné přistoupit k sanaci díla, která se provádí s ohledem na typ použitého historického podkladového materiálu a vlastnosti barevné vrstvy malby. 
Zjišťovali kultivační nároky plísní
Zjišťovali kultivační nároky plísní
Foto: Archiv FR
Lze ji provádět různými látkami, například parami buthylalkoholu, aerosolem, nástřikem, nátěrem nebo v některých případech i ponorem ověřenými fungicidními prostředky s likvidačními, případně i preventivními účinky. Po aplikaci je nutné provést kontrolní zkoušku na míru účinnosti použité látky,“ popisuje postup práce s plísněmi Dana Modráčková.

Kultivační nároky plísní jsou různé

Vzorek plísně z divadelních kulis
Vzorek plísně z divadelních kulis
Foto: Archiv FR
Úspěšnost sanačních zásahů se odvíjí především od preciznosti provedení, použitých fungicidních materiálů a stavu depozitních prostor, kam se ošetřená díla navrací. Účinnost a délka expozice povolených likvidačních a preventivních komerčních materiálů je z bezpečnostních a hygienických důvodů v současnosti pochopitelně nižší nežli v minulosti. Proto je nutné pravidelné sledování stavu deponovaných či vystavených artefaktů,
Restaurátoři z Litomyšle na kurzu Fakulty chemicko-technologické v Pardubicích
Restaurátoři z Litomyšle na kurzu Fakulty chemicko-technologické v Pardubicích
Foto: Archiv FR
úprava mikroklimatických podmínek, dodržování ochranných a karanténních režimů, důsledný běžný úklid a operativní sanační zásahy po zjištění biologického napadení, byť malého rozsahu.

Studenti se v letošním roce díky kurzu vedenému chemiky z Fakulty chemicko-technologické blíže seznámili s plísněmi, které již byly izolovány z uměleckých děl, a to zejména s plísněmi rodu Aspergillus, Cladosporium, Penicillium, Mucor a Fusarium. Znají kultivační nároky plísní, morfologickou strukturu plísní pod lupou a umí připravovat i dva typy preparátů, které slouží k identifikaci těchto kultur pod mikroskopem. Sami se rovněž pokusili o přenesení vzorku získaného stěrem uměleckého díla na živnou půdu a po kultivaci izolovali jednotlivé kolonie plísní ze směsi.

Studenti restaurují i díla známých umělců

Již v bakalářském programu jsou v Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru restaurována díla význačných výtvarníků například z Městské galerie v Litomyšli, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie Středočeského kraje p. o. v Kutné Hoře, z Moravské galerie v Brně. „Jedná se např. o malíře Jana Baucha, Julia Edvarda Mařáka, Jana Preislera, Emila Fillu, Viktora Faltise, Karla Špilara, Ottu Gutfreunda, Miroslava Holého a další umělce. V magisterském programu tohoto ateliéru je v současné době restaurován obraz s názvem Podobizna císařského rychtáře Antla z Uherského Hradiště, který byl vytvořen v roce 1706. V minulosti opravená olejomalba na textilní podložce a dřevěném napínacím rámu byla na mnoha místech, kde došlo ke ztrátám malby, překryta rozsáhlými ztmavlými retušemi. Na důležitých částech obrazu, např. obličeji a levé ruce, měly tyto druhotné zásahy charakter přemaleb. Původní malba na charakteristickém červeno hnědém podkladu byla poškozená hustou sítí krakel a uvolňovala se v drobných šupinkách od textilní podložky. Malbu před opravou bylo možné označit jako ohroženou a kompletní restaurátorský zásah byl nezbytný,“ doplňuje vedoucí Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Josef Čoban, akad. mal. a restaurátor.

Dvoudenní kurz, zaměřený na plísně a jejich identifikaci, se letos uskutečnil podruhé a konal se ve dnech 13. a 20. 1. 2017 na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické v Pardubicích. V tomto roce se studenti 4. ročníků Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru a Ateliéru restaurování knižní vazby Fakulty restaurování zaměřili na konkrétní zpracování a vyhodnocení vzorků, které byly odebrány z divadelních kulis, konkrétně souboru Kabinet, které jsou součástí sbírek státního zámku Litomyšl.

 

ČTĚTE TAKÉ: Restaurátoři se musí umět vyznat v plísních. Pomůže jim to při práci

Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa
ve spolupráci s Fakultou restaurování UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Další články:

komentáře provozovány na Disqus