Univerzita Pardubice

Pardubické bienále ve znamení podvodů za monarchie i republiky

12.05.2018
Závěrečné slovo patřilo profesorce Mileně Lenderové z Ústavu historických věd Fakulty filozofické, která zároveň vyhlásila téma jednání příštího XI. pardubického bienále.
Závěrečné slovo patřilo profesorce Mileně Lenderové z Ústavu historických věd Fakulty filozofické, která zároveň vyhlásila téma jednání příštího XI. pardubického bienále.
Foto: Marie Macková
Desáté pardubické bienále historiků s podtitulem „Jak se u nás podvádělo: za monarchie i za republiky“ hostil Dačického dům v Kutné hoře ve dnech 26. a 27. dubna.

Pardubické bienále pořádal Ústav historických věd Fakulty filozofické, tentokrát ve spolupráci s městem Kutná Hora v rámci projektu „Dačického dům v Kutné Hoře. Vzdělávací a prezentační centrum kulturního dědictví UNESCO“. Zazněly na něm příspěvky akademiků, studentů doktorských studií, ale i odborníků z dalších vědeckých institucí, pracovníků archivů a muzeí.

Od raného novověku podvod přesně definován

Pod název „Jak se u nás podvádělo: za monarchie i za republiky“ se vešlo široké spektrum problémů, byť z právního pohledu je podvod už od raného novověku poměrně přesně definován. Společenské vnímání tohoto deliktu je však podstatně pestřejší. Raně novověká problematika byla zastoupena pouze třemi vystoupeními, která však nabídla pečlivě propracovaný náhled jednak do městského hospodaření a jeho ztrát v 16. až 18. století, jednak do složité problematiky patrimoniální správy realizované státními úředníky v 18. století.

Porodní báby jako specifické téma

Období 19. století přilákalo výzkumnou pozornost tolika badatelů, že jednání bylo rozděleno do dvou sekcí. Představena byla jak státní statistika habsburské monarchie a její vnímání tohoto deliktu, tak konkrétní kauzy – podvedení, ale ještě častěji podvodníci a podvodnice. Specifickým tématem se staly porodní báby, jejichž případná provinění byla o to závažnější, že byly pod přísahou vůči státu.

Doktor Ján Sombati z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě na konkrétní kauze z Oravského komposesorátu doložil, jak složité bylo v důsledku předcházejícího vývoje právní a správní prostředí meziválečného Československa.
Doktor Ján Sombati z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě na konkrétní kauze z Oravského komposesorátu doložil, jak složité bylo v důsledku předcházejícího vývoje právní a správní prostředí meziválečného Československa.
Foto: Marie Macková

Z pohledu trestního práva sekundární oblastí byly v 19. století delikty důchodkového typu, které sice nesly jiné pojmenování, ale v podstatě šlo v mnoha případech rovněž o podvody, byť za takové mohl být považován i omyl, ne jenom úmysl škodit. Poněkud paradoxně – nebo je to přímý odraz možného chápání podvodu jako zcela svébytného hrdinského činu – zůstali téměř nepovšimnuti strážci zákona, ať už v podobě četnictva nebo policie. Pouze jeden z příspěvků se věnoval městské policii a jeden vycházel z činnosti finanční stráže.

Velké možnosti výzkumu ve 20. století

Dějiny 20. století nabízejí v rámci vytyčeného tématu mnoho možností k výzkumu ne snad proto, že by tak razantně stouply počty podvodů či podvodníků (byť určitá ztráta respektu k normám ze strany společnosti i jednotlivce obecně je nesporná), ale především pro dochování primárních informačních zdrojů a možnost pracovat stále ještě s živými pamětníky událostí.

Doktorka Jana Vojtíšková z Katedry pomocných věd historických a archivnictví FF Univerzity Hradec Králové zkoumala praktiky městských a zeměpanských úředníků v Hradci Králové 16. – 18. století
Doktorka Jana Vojtíšková z Katedry pomocných věd historických a archivnictví FF Univerzity Hradec Králové zkoumala praktiky městských a zeměpanských úředníků v Hradci Králové 16. – 18. století
Foto: Eliška Chadimová

K dispozici tak byly výsledky výzkumu velmi teoretického i zcela praktického, sledované kauzy se od čistě ekonomické a správní oblasti posunuly k politické a ideologické rovině, mezi pachateli se objevil stát. Ideologie se stala nejenom podváděnou, ale i podvádějící: to nemusí být příznačné pouze pro turbulence 20. století, ale soustředěný výzkum této problematiky dává tušit, jaká je poptávka nejenom po prostém popisu událostí, ale i jejich interpretaci optikou současné vědy.

Konečných dvaadvacet referujících a především diskutujících účastníků naplnilo bezezbytku motto, které dala pardubickým bienále do vínku při prvním jednání v roce 2000 jeho zakladatelka prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc.: šlo o pracovní, ale i přátelské setkání badatelů z oblasti humanitních věd, vědců z nejrůznějších institucí, které zajímá stále složitější svět kolem a snaží se být užitečnými při jeho pochopení.

Autor: doc. PhDr. Marie Macková, Ph.D.
Ústav historických věd FF UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus