Univerzita Pardubice

Osmičková výročí připomněla Lucemburky i komunistický převrat

24.05.2018
Přednášky s podtitulem Osmičková výročí jsou určeny široké veřejnosti a běží v průběhu celého letošního kalendářního roku k připomenutí významných událostí v našich dějinách
Přednášky s podtitulem Osmičková výročí jsou určeny široké veřejnosti a běží v průběhu celého letošního kalendářního roku k připomenutí významných událostí v našich dějinách
Foto: M. Chalupník
Fakulta filozofická připomíná v letošním roce významná výročí událostí našich dějin. Připravila cyklus deseti speciálních přednášek, během nichž se historici z Univerzity Pardubice ohlíží za důležitými milníky našich dějin.

Fakulta filozofická připomíná v letošním roce významná výročí událostí našich dějin.  Připravila cyklus deseti speciálních přednášek, během nichž se historici z Univerzity Pardubice ohlíží za důležitými milníky našich dějin.

Přednášky s podtitulem Osmičková výročí, které jsou určeny široké veřejnosti a běží v průběhu celého kalendářního roku, se snaží reflektovat měsíce, v nichž se dané události v minulosti staly. Jsou pojaty v širších historických souvislostech nejen stoletého výročí vzniku Československa, ale tematicky se zabývají například i osudy Československa v roce 1938, připomenou Vestfálský mír, ale jdou i hluboko do minulosti až k zakladatelským aktivitám císaře Karla IV.

Termíny plánovaných přednášek
Termíny plánovaných přednášek
Foto: M. Chalupník

Komunismus, diktatura a ignorace

První únorová přednáška z „osmičkového cyklu“ se zaměřila na rok 1948 a komunistický převrat. „Komunistická strana Československa ovládla po válce klíčové pozice ve státním aparátu. Komunisté nešetřili sliby, rozdávali z cizího, lákali do svých řad a slibovali novou, spravedlivou společnost. Hlásali, že zachovají soukromé vlastnictví, že se živnostníci a zemědělci nemusí bát, že jim nikdo jejich majetek brát nebude. Avšak po úplném uchvácení moci v únoru 1948 všechny své sliby ignorovali. Podle sovětského vzoru budovali diktaturu, kterou vydávali za tzv. vládu lidu. Československá společnost v této době splácela krutou daň politice a ideologii,“ přiblížil historickou událost doktor Jiří Urban, který přednáškou provázel.

Sláva Království českému díky Karlu IV.

Za rokem 1348, Karlem IV. a jeho zakladatelskými aktivitami se pak spolu se zaplněnou posluchárnou vydal PhDr. František Šebek z Ústavu historických věd Fakulty filozofické. Ke dni 8. března 1348 se totiž váže další významný milník našich českých dějin, a sice založení Nového Města pražského, kterého se před 670 lety ujal sám Karel IV. (1346–1378). Jako jednomu z nejvýznamnějších českých panovníků se podařilo za třicet dva let své vlády povznést Království české na stát evropského významu. Cestu k tomu provázela nejedna dramatická událost, ale Karel IV. si počínal obdivuhodně cílevědomě a s neuvěřitelnou energií.

Na dubnové přednášce posluchači zůstali ve 14. století a stále blízko osobnosti Karla IV. Dubnové téma totiž přiblížilo jeho otce Jana Lucemburského. Docent Martin Čapský představil Jana Lucemburského jako krále cizince i diplomata.

Na květen pak doktor František Šebek pozval zájemce na přednášku o korunovaci Jiříka z Poděbrad českým králem. „Jiří z Poděbrad patří bezesporu k významným panovníkům v dějinách českého státu. V průběhu věků se ovšem dočkal někdy až krajně protichůdných hodnocení. Od označení kacíř, královrah a podlý zrádce až na druhou stranu k označení husitský král a chrabrý vítěz nad vojsky křižáků, spravedlivý a schopný vladař, poslední český král domácího původu,“ shrnul obsah přednášky PhDr. František Šebek. Ten realisticky vylíčil složitou osobnost Jiřího z Poděbrad, který byl korunován českým králem 7. 5. 1458 v Praze.

Celý cyklus přednášek k osmičkovým výročím je podpořen z dotačního programu MŠMT pro připomínku státních výročí v roce 2018 pro veřejné školy. Vstup na všechny přednášky je zdarma.

Autor: Mgr. Lenka Čermáková
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

komentáře provozovány na Disqus