Díky výuce v terénu poznáte sami sebe

10. 07. 2019

Předmět „Trénink osobnostních kompetencí“ jsme na stránkách univerzitního zpravodaje několikrát představili. Studenti vyrazí do prostředí Moravského krasu, kde s pomocí místních občanů, svých kamarádů a kolegů poznávají sami sebe v různých situacích. Tyto situace pak pomáhají připravovat frekventanty nejenom na studium, ale i na pracovní a reálný osobní život. V neposlední řadě vedle ducha posilují studenti i svá těla a to přibližně 35 – 40 kilometry, které v průběhu výuky absolvují.

V průběhu pěti let se okolo předmětu vytvořila skupinka studentů (dobrovolníků), kteří se předmětu účastní opakovaně bez nároku na získání kreditů. Tito studenti pak plní úlohu jakýchsi instruktorů, kteří napomáhají vyučujícímu lépe využívat metody a prohloubit tak zážitek řádným frekventantům. Tato spolupráce se však netýká pouze citovaného předmětu. Celá řada dobrovolníků v průběhu všech let vyjíždí s vyučujícím do terénu Moravského krasu, kdy na sobě testují nové výukové metody a techniky za účelem zkvalitnění výuky a za účelem vlastního rozvoje.

Spolupráce s místními obyvateli

V rámci těchto akcí dobrovolníci procházejí nové turistické trasy a pomáhají tvořit budoucí program. Často v dešti a za teplot, které jsou daleko od běžného pohodlí. Tito studenti také pomohli navázat kontakt s místními obyvateli Vilémovic. Tady musíme zmínit Mirka, Radka, Lidku, malou Kačku, Bibiho a celou řadu dalších, kteří nejenom pomáhají studentům plnit úkoly, ale třeba zajistí dřevo na táborák, připraví ohniště a letos, kdyby nepršelo, tak pro odpůrce špekáčků připravili i zdravou večeři. Mimo jiné nám loni představili jeskyňáře Aleše, o kterém jsme již psali. Letos nás seznámili s jeskyňářem Foxem ze stejné skupiny ZO CSS 6-21 Myotis.

Dobrodružství v jeskyni

Fox si pro nás připravil nečekané dobrodružství nad rámec prohlídky místního jeskyňářského muzea. Po zhlédnutí naší dobrovolnické skupiny a zvážení fyzické kondice nás vzal do jeskyně Mastný flek, kde po překonání bahnitého stoupaní, kdy byl nejslabší člen skupiny vytažen provazem, všichni viděli běžně neviděné. Děkujeme Foxi. Studenti získali neopakovatelný zážitek, který nelze v průběhu řádné výuky realizovat.

Přátelství mimo kampus

Vedle nadstandartních zážitků si jako jejich vyučující dovolím usuzovat, že dalším benefitem, který studenti získávají, je přátelství s lidmi, jež by pravděpodobně v kampusu jen minuli. Na první pohled se může zdát, že studenti jezdí jen na výlety do přírody, kde si hrají. Některé aktivity dojdou ocenění v průběhu získávání životních zkušeností. Fakt, že však celá řada studentů vyráží pomáhat s přípravou výuky bez nároku na jakoukoliv odměnu, dokazuje, že tento a podobné předměty mají velký význam. A všem dobrovolníkům minulým i současným patří velké díky.

Proč se rád vracím do Moravského krasu i mimo předmět?

Ing. Martin Šimáček (Ekonomika a management)

Když jsem jel poprvé na tento předmět, čekal jsem, že to bude sranda. Jaký bude mít ale tento předmět přesah, to jsem v tu chvíli rozhodně netušil. Když nyní jedu s Honzou Mandysem a nějakou skupinou lidí na „expedici“ do krasu, vždycky je z toho skvělý prodloužený víkend se spoustou zábavy, nečekaných dobrodružství, her a nových obohacujících myšlenek a zkušeností. Třeba jako na té poslední, kdy se povedlo navázat spojení s místní organizací jeskyňářů a jejich vedoucím, jistým Foxem. Ten nás provedl veřejnosti nepřístupnou jeskyní, ve které jsme se museli plazit po břiše, dali si pár ran do hlavy o skálu (naštěstí jsme měli helmy), protože tam byla tma a poté jsme zdolali asi 15 metrů vysoký převis, kam bylo možné vylézt pouze za pomoci vlastní síly, neboť tento převis byl celý z uklouzaného bahna a jedinou šancí bylo mokré lano. V tomto úseku si někteří z nás sáhli na své, nejen fyzické, dno, ale nakonec se nahoru, s pomocí nás všech a snad i s psychickou oporou ducha jeskyně, vyškrábal i nejslabší člen a myslím, že toho nelitoval. Neznáš program, neznáš lidi, kteří jedou taky, nevíš, jaké hry se budou hrát, ale víš, že jede Honza Mandys. Pokud tohle víš a dostaneš šanci jet, neváhej, druhá taková přijít nemusí!

Iva Brejšová (Veřejná ekonomika a správa)

O tomhle předmětu jsem se dozvěděla od studentů z vyšších ročníků tento rok. Vůbec jsem netušila, že něco jako PTOK je na naší univerzitě, a tak jsem neváhala a rovnou se zúčastnila obou termínů a doufám, že to nebyly mé poslední akce s Honzou Mandysem. Ze začátku jsem měla obavy z cesty a z celého kurzu, i přes to, že jsem velmi společenský, otevřený člověk pro každý druh zábavy a dobrodružství. Nikdy jsem v Moravském krasu nebyla a jsem moc ráda, že se mi naskytla taková úžasná příležitost, kde jsem mohla poznat spoustu studentů-kamarádů, objevovat krásy této oblasti a dozvědět se mnohem více nových informací.

Pokud si chcete odpočinout a nabrat síly před zápočtovým a zkouškovým obdobím, jenom doporučuji. Faktem je, že pokud není člověk zvyklý na velké túry, které na tomto kurzu probíhají, je možné, že budete nabírat síly i po jeho ukončení. Během dlouhých cest i po nich vymýšlí Honza spoustu zábavy formou různých her a aktivit, na kterých se podílejí opravdu všichni ze skupiny.

Netušila jsem, že se budu pohybovat v blízkosti propastí, skal, jeskyň a různých prohlubinek, které jsou opravdu všude po dané trase, kterou vymýšlí hlavní vedoucí „tábora“. Našli se i odvážlivci, kteří neváhali, měli baterku v ruce či čelovku a prozkoumávali jeskyně uvnitř, což je nezapomenutelný zážitek. Nejdříve jsem se bála, ale pak jsem zkoušela také na nějaké skalisko vylézt nebo projít jeskyní s baterkou, a to jsem hrozný strašpytel z pavouků a tmy. O velkém dobrodružství, smíchu, zábavy, vzájemném porozumění a spolupráci je celý tento kurz, který trvá sice 4 dny, ale odnášíte si zážitky, nové přátelé a vzpomínky na celý život.

Že je předmět otevřen všem studentům univerzity nedokazuje jen to, že na něj jezdí zástupci dalších fakult, ale i to, že se do dobrovolnického týmu s vizí další spolupráce přidala například i Simona Kotyzová z Fakulty filozofické.

TEXT: Jan Mandys


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět