Ekonom: Kupovat lokální produkty pomůže. I životnímu prostředí

26. 05. 2020

Zabývá se dopady koronaviru na ekonomiku, vývojem makroekonomických ukazatelů nebo finanční gramotností. Akademik Jiří Nožička z Dopravní fakulty Jana Pernera věří, že lidé díky pandemii změní své finanční chování a začnou naslouchat nejen předpovědím počasí, ale mnohem častěji i těm ekonomickým. „Je to potřeba. V době před koronavirem nemělo rezervy přibližně 20 procent obyvatel,“ říká expert.

Zasáhla pandemie naši ekonomiku zásadně?

Míra zasažení ještě není přesně zjistitelná. Bude záležet na tom, jak se povede ekonomiku opět dostat do otáček. Vláda ji zastavila tlačítkem STOP, ale ekonomika nemá tlačítko PLAY. Bude trvat delší dobu, než se všechny procesy opět propojí a dají se do pohybu. Problémem právě bude, když nějaký článek v původních dodavatelsko-odběratelských řetězcích zanikne, například z důvodu insolvence. Podpora českých firem zasažených koronavirem je podle mě nedostatečná, a tím jen zvyšujeme riziko, že některé české firmy budou oslabené a dojde k narušení vazeb mezi ekonomickými subjekty. Základem všeho je důvěra a v naší ekonomice je nyní cítit určitá opatrnost, protože netušíte, který odběratel půjde do insolvence, a nechcete riskovat druhotnou platební neschopnost. Vláda neudělala nic, čím by posílila důvěru mezi firmami. Například podporu likvidity firem.

Vyřešili to jinde lépe?

Například v Německu. Firmy jsou tam vládou velmi efektivně ochráněné. Dokázala ochránit konkurenceschopnost firem, čímž dala najevo, že udělá vše pro minimalizaci rizika narušení ekonomických vazeb. Tím značně posílila důvěru mezi německými firmami. Ty se tak mohou věnovat hledání prostoru pro expanzi do ekonomik, které nechaly jejich vlády napospas osudu. Němci mají navíc vysokou míru finanční gramotnosti, což ovlivňuje třeba i výsledky voleb. Vládě v Německu se jako jedné z mála dařilo v posledních letech snižovat své zadlužení a vytvořit rezervy, což jí nyní umožňuje stabilizovat ekonomiku. V minulých letech neutrácela za plnění populistických slibů a nyní z tohoto stavu budou všichni v Německu těžit. Obyvatelé mají relativně malé riziko ztráty zaměstnání a německá ekonomika se rozjede stabilně a rychle, čímž minimalizují výpadek daňových příjmů. Navíc otevřeně hlásí, že budou expandovat, čímž vylepší své kapitálové toky.

Co to tedy znamená pro další vývoj naší ekonomiky?

To ukáže až budoucnost. Vláda v ČR dlouhodobě nepodporovala investice v našich firmách. Naopak. Míra investic se v posledních letech stále zmenšovala. Tento fakt ve spojení s tím, že nemáme funkční podporu zasažených firem, může vytvořit nebezpečný koktejl. Na druhou stranu jsme kreativní národ a věřím, že se s tím nějak ekonomika vyrovná. Nicméně očekávám, že zejména německé firmy zvýší své tržní podíly na úkor našich.

Dá se na této situaci najít nějaké pozitivum?

Ano, věřím, že vzroste důvěra v ekonomické předpovědi. Ty totiž v posledních letech varovaly, že nízká míra investic může způsobit problémy s dopadem na celou ekonomiku. Což se nyní naplní. Lidé také pocítí dopady populistických kroků v minulých letech, kdy byly státní peníze uvolňovány na zbytné statky, a nyní nám budou chybět pro sanaci problémů. Rezervy z minulosti jsme čerpali v době bezproblémového růstu a teď si to lidé uvědomí.

Myslíte si, že lidé změní své chování?

Nemyslím si, že koronavirová krize dopadne na naši ekonomiku drastickým způsobem. Ale mohla by změnit žebříček hodnot obyvatel, a tím nás ochránit v případných velkých krizích v budoucnu. Třeba se poučíme z Německa, že zodpovědná vláda snižováním zadlužení a tvořením rezerv pomůže celé ekonomice. A že z toho nakonec profitují všichni, a více než jen z populistických dárků pro některé skupiny obyvatel.

Pro mě je hlavní pozitivum tohoto divného stavu dobrý pocit z lidí. Jedni dokázali vyvinout a ve velkém vyrábět filtrační nanotextilie, další napadlo vyřešit spojení šnorchlovací masky s filtrem, jiní vyvinuli plicní ventilátory, spousta lidí vyrábí roušky, desinfekce, pomáháme sousedům a ohroženým skupinám. Majitelé 3D tiskáren tisknou různé ochranné pomůcky a jejich součásti pro boj s virem. Lidé dokázali povyrůst, dali průchod své kreativitě a dokázali si pomoct zcela nezávisle a zcela dobrovolně bez jakékoliv organizace či koordinace. Na tohle všechno může být tento národ hrdý.

Jak dlouho bude trvat, než se ekonomika vzpamatuje?

V řádu měsíců by ekonomika mohla fungovat v relativně normálním režimu. Dostat se na ekonomickou úroveň před propadem bude ovšem trvat rozhodně více než jeden rok. Vše do značné míry ovlivní případná druhá podzimní vlna viru. Pokud by se situace opět řešila dlouhodobým zastavením, tak by to z pohledu ekonomiky byl velký problém.

Můžeme tomu opětovnému nastartování ekonomiky pomoci i my sami?

Hlavní roli budou mít vláda a banky. Ty mají mnoho možností, jak to všechno ovlivnit. Teoreticky může pomoct firmám s rozjezdem kraj nebo město, ale jejich možnosti jsou omezené. I každý z nás může pomoci ochránit zasažené subjekty, ale je třeba u toho mít na paměti finanční gramotnost. Pokud nám to náš rodinný rozpočet dovolí, můžeme krátkodobě zvýšit návštěvnost restaurací, turistických atrakcí, případně využít služeb cestovních kanceláří i pro cestování po Česku. Vše bude záviset na tom, jak karanténa ovlivnila disponibilní důchod obyvatelstva a jaké budou naše možnosti podpořit místní firmy zvýšenými nákupy.

Takže pomůže přejít k lokálním dodavatelům?

Někteří ekonomové věří, že krize způsobí deglobalizaci a my se budeme více orientovat na lokální produkty. Což by bylo pěkné i z pohledu životního prostředí. Proč stále více lidí kupuje pečivo ze zmrazených polotovarů, připravené před několika měsíci, někdy i stovky kilometrů od našeho domova, které musí být nadopované „éčky“? Když místní pekař peče čerstvé pečivo, které je k našemu organismu mnohem přívětivější? Proč respektujeme, že ryby nachytané ve Skotsku putují do konzervárny v Číně a pak se vrací do Evropy k zákazníkům? Právě těmito zbytnými hmotnými toky se koronavirus tak rychle rozšířil po celém světě. Jsem zastánce mezinárodního obchodu, ale jen u výrobků, u kterých je mezinárodní obchod racionální a nevytváří zbytečnou ekologickou zátěž.

Jsou řešením různé poukazy typu „Zachraň svou restauraci, svůj obchod“?

Minimálně je to psychická vzpruha. Řešení to není, protože to samotné nemůže zajistit chod podniků a firem. Nicméně je to hezká forma podpory.

Pomohou tuzemské dovolené, které nás „vyženou“ do různých koutů republiky?

Domnívám se, že ano. Nikdo ale nedokáže odhadnout, jak obyvatelům klesly jejich příjmy a jak to ovlivní jejich sklon ke spotřebě. Je to ale rozhodně příležitost pro české firmy podnikající v turistickém ruchu na našem území. Je to příležitost, jak zvýšit míru trávení dovolených na našem území i v budoucnu. Změna v dovolených také pomůže životnímu prostředí.

V jakém smyslu?

Cestování do zahraničí vytváří výraznou uhlíkovou stopu. Navíc na místech s vyšší koncentrací turistů dochází ke zvýšené produkci odpadků a zátěže ekosystému. Ten pak nemá takovou schopnost regenerace. Pokud současný stav alespoň krátkodobě sníží intenzitu turismu na frekventovaných místech, dostane příroda a prostředí šanci k odpočinku. Byť to bude za cenu ekonomických ztrát v sektoru turistického ruchu. Opravdu se rychle blížíme k okamžiku, kdy budeme muset upustit od maximalizace zisku a přistoupit k jeho omezování, abychom začali ochraňovat narušené životní prostředí.

A jak bojovat s případným zdražováním potravin?

U potravin vnímám jako větší vliv počasí než viru. Ten by byl výrazný, kdyby dorazil v době setí nebo sklizně. Takže změny cen potravin budou do značné míry ovlivněné úrodou. Záleží na tom, jak proběhnou jarní mrazy a jak vydatné budou deště nebo případné sucho. Největší problém vidím v příchodu případné druhé vlny viru v době podzimních sklizní. Pokud bude počasí pěkné a bude dostatečný počet pracovníků na sklizeň, věřím, že k razantnímu zdražování potravin nedojde. Dnes roste cena zeleniny, což je způsobené tím, že je ze zahraničí, měla být sklizená v době zavádění restriktivních opatření a omezování hmotných toků. To jsou elementy, které způsobily zdražení.

Je možné se na další vlnu po současných zkušenostech nějak ekonomicky nebo i jinak připravit?

V horizontu několika málo měsíců není prostor na nějakou přípravu. Ale minimálně střízlivost při trávení volného času a letních dovolených je na místě. Zvážil bych konsolidaci zápůjček, revizi hypoték. Určitě bych se ale snažil chovat tak, abychom já a moje rodina měli na podzim co nejsilnější imunitní systém. Takže, hodně vitaminů z plodin z našeho podnebného pásu a pobyt v přírodě. Nezapomínat na sportování a cvičení. Vhodné by bylo zlepšit si své BMI, protože obezita je faktor zvyšující riziko onemocnění a horší průběh nemoci.

Na co by lidé měli z hlediska ekonomiky své domácnosti myslet?

Hlavně na svoje zdraví. A to platí i z hlediska ekonomiky. Nejvíce důležité je mít silný imunitní systém. Teď obzvlášť by člověk neměl vykonávat činnosti, které mu působí negativní stresovou zátěž. Také je vhodné upravit jídelníček směrem ke zdravému životnímu stylu. Ideální je například zvýšená konzumace jablek ze sadů v našem blízkém okolí. Tato jablka ještě nebyla významně zasažena růstem cen, podpoříme tím místní ekonomiku a imunitní systém našeho organismu. Bude-li totiž člověk zdravý, bude na tom dobře i ekonomicky.

Všichni víme, že je dobré dělat si finanční rezervu na horší časy. Jak by měla být ale velká?

Finanční rezerva by měla pokrýt výpadek minimálně 6 měsíčních platů. Rozhodně nepovažuji za dobrý nápad držet tuto rezervu doma v hotovosti, což se bohužel v praxi často děje. Myslím si, že dobrým nástrojem je například vhodně zvolený spořicí účet.

Co říkají průzkumy o tvorbě rezerv?

Z většiny výzkumů vyplývá, že v době před příchodem komplikací s koronavirem nebylo schopno generovat rezervy přibližně 20 procent obyvatel. Tedy čtyři z pěti respondentů uvedli, že nějaké rezervy tvoří. I můj osobní výzkum podal tyto výsledky.

O jaký váš průzkum šlo?

Zjišťoval, zda respondenti zaznamenali zpomalování ekonomického růstu české ekonomiky a zda tomu zpomalování přizpůsobili své spotřebitelské chování.

A přizpůsobili?

Respondenti, kteří informaci o zpomalování růstu naší ekonomiky zaznamenali, přizpůsobili své spotřebitelské chování. Bohužel ale 47 % z nich informaci nezaznamenalo, přestože se již delší dobu objevuje ve všech informačních kanálech. Tito lidé neměli možnost včas přizpůsobit své chování blížící se změně. Pokud se člověk nezajímá o informace ze svého okolí, vzdává se automaticky možností přizpůsobovat své chování měnícím se podmínkám.

TEXT: Zuzana Paulusová / FOTO: Adrián Zeiner


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět