Historik a numismatik Petr Vorel otevřel v Mexiku výstavu

7. 11. 2018

Přední český historik a numismatik profesor Petr Vorel, který působí na naší univerzitě, osobně otevřel svou další výstavu o cestě OD STŘÍBRNÉHO ČESKÉHO TOLARU K SVĚTOVÉMU DOLARU. Tentokrát ji představil na univerzitě v mexické Pachuce.

Na španělské verzi výstavy DEL TÁLERO DE PLATA BOHEMIO AL DÓLAR MUNDIAL spolupracoval tradičně s Východočeským muzeem v Pardubicích a není to přitom jejich první úspěšné dílo prezentované za hranicemi. S mexickou univerzitou navíc Univerzitu Pardubice pojí úspěšné projekty z posledních let a výsledky plodné a letité spolupráce.

Výstava jako rodokmen

Putovní výstavu osobně zahájil profesor Petr Vorel v pondělí 5. listopadu. Ta mapuje vznik a vývoj řady tolarových měn v Evropě v 16. století, počínaje ražbou velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520, jejichž dobové pojmenování tolar později zobecnělo jako označení všech ražeb tohoto typu. Výstavní panely doplněné fotografiemi a galvanoplastickými kopiemi mincí, které ze sbírkových originálů zhotovil restaurátor Východočeského muzea Michal Vojtěchovský, mexickému publiku přiblíží »rodokmen amerického dolaru«, včetně jeho mnoha předků (evropských tolarů) a bližších či vzdálenějších příbuzných dolarových měn dnešního světa.

„Výstava je španělskou verzí stejnojmenné prezentace From the Silver Czech Thaler to the Worldwide Dollar, jejímž prostřednictvím pardubické muzeum úspěšně představilo bohatství svých sbírek v červnu loňského roku v Bohemian National Hall na newyorském Manhattanu,“ říká k aktuální výstavě její autor prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., z Ústavu historických věd Fakulty filozofické a  prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Univerzity Pardubice, a k původu názvu americké měny dodává:

„Tato peněžní početní jednotka totiž vznikla díky usnesení zemského sněmu Království českého z 9. ledna 1520, kterým byla nařízena monetarizace nově vytěženého stříbra v českém Krušnohoří. Podle jména města Jáchymov (Joachimsthal) vzniklo jméno mince »tolar«, které se později přes holandský »daalder« dostalo i do angličtiny jako »dollar«.“

Další výstavy za hranicemi

Mexické město Pachuca není přitom prvním místem v zahraničí, kde se tamní obyvatelé mohou seznámit buď s vývojem tolarové měny, potažmo s tisíciletou tradicí české měny. Profesor Petr Vorel totiž stojí hned za dvěma autorskými zahraničními výstavami – jedna přibližuje právě vývoj tolaru, druhá pak mapuje tisíciletou tradici české měny, které se přitom v uplynulých letech dočkaly několika jazykových verzí a putovaly nejen Evropou.

Tolarová výstava nazvaná Od stříbrného českého tolaru k světovému dolaru (From the Silver Czech Thaler to the Worldwide Dollar), která bude momentálně k vidění v Mexiku, byla vloni slavnostně odhalena na tradičním setkání česko-americké vědecké společnosti, konané na půdě USA. Přinesla trochu neobvyklý pohled na vývoj měnových systémů a zároveň upozornila na pomyslné 500. „narozeniny“ dolaru, které připadnou na rok 2020. Letos se tato výstava v rozšířené verzi rovněž těšila velké návštěvnosti v „rodných“ Pardubicích.

Česká měna má dvě nové výstavy. Na pardubickém zámku a v Naardenu

Navázala tak na svou předchůdkyni, která byla poprvé prezentována rovněž při setkání česko-americké vědecké společnosti The Comenius Academic Club v New Yorku. U příležitosti jejího ustavení v roce 2013 byla prezentována výstava nazvaná Tisíciletá tradice české měny (Millenial Heritage of Czech Currency). Ta se o tři roky později podívala také do Prahy, jejíž uspořádání zde bylo mimo jiné motivováno i významným nálezem obsáhlého souboru nejstarších českých stříbrných mincí z konce 10. století – denárů knížete Boleslava II. Výstava v témže roce ještě navštívila bulharský Plovdiv, odkud se přesunula do hlavního města Sofie. Letos výstava o českých mincích zavítala také do nizozemského Naardenu, kde navíc upozornila na zcela výjimečnou roli ztvárnění osobnosti J. A. Komenského na československých a českých platidlech 20. století.

Českou měnu obdivovali v New Yorku, Praze i bulharském Plovdivu

Odborná spolupráce univerzity s Mexikem

To, že se druhá autorská výstava profesora Vorla představuje právě na univerzitě v mexické Pachuce – na Universidad Autónoma del Estado de Hidalgo, konkrétně v prostorách Ústavu umění sídlícího poblíž Pachuky ve městě Real del Monte, není náhodné. Jednak právě zde se nalézaly doly na stříbrnou rudu, jejichž produkce v raném novověku významně ovlivňovala světový obchod se stříbrem a tedy i vývoj tehdejších tolarových měn, jednak také proto, že Univerzita Pardubice s mexickou univerzitou úzce spolupracuje.

Docent Kašpar byl jmenován čestným profesorem na univerzitě v Mexiku

Docent Kašpar získal nejvyšší mexické vyznamenání

Již několik let s ní rozvíjí úspěšnou spolupráci docent Oldřich Kašpar, etnolog a pedagog z pardubické Fakulty filozofické, který na mexické univerzitě přednáší, bádá, věnuje svůj čas tamním studentům a  celkově se zajímá o mexickou kulturu a její obyvatele. Letos v květnu byl jeho přínos pro vědu zúročen, když mu právě mexická univerzita v Pachuce udělila čestný titul „profesor honorario y visitante“. Následně v červenci letošního roku pak ocenila dlouholetý badatelský zájem doc. Kašpara o tuto zemi, ale také aktivní působení a přednášení nejen na UAEH, ale i dalších mexických univerzitách jako Universidad San Nicolás de Morélia, Universidad Autónoma de Baja California, Universidad Autónoma de Querétaro, Universidad Iberoamericana, Universidad Nacional Autónoma de México, i mexická vláda udělením Řádu aztéckého orla, nejvyššího mexického vyznamenání, které může cizinec získat.

Docent Kašpar převzal mexické vyznamenání. A mluví řečí Aztéků.  

Spolupráce s Fakultou restaurování

Vzájemná spolupráce se následně otevřela i Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Z loňské návštěvy Mexika, během níž se zástupci litomyšlské fakulty detailně seznámili s řadou pracovišť mexické univerzity, vzešly konkrétní návrhy spolupráce zahrnující především vzájemné výměny studentů i akademických pracovníků v rámci praxe a získávání zkušeností během krátkodobých stáží v obou zemích, při nichž získávají zkušenosti s celým procesem ochrany uměleckého či umělecko-řemeslného díla včetně jeho preventivní konzervace, konzervace nebo restaurování. Českým studentům se tak otevřela cesta ke zdokonalení uměleckých technik v tamních ateliérech kamenné plastiky a nástěnné malby, případně při získání praxe v regionálních archivech.

Mgr. Zuzana Paulusová

externí redaktorka


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět