Chceš-li poznat Čecha, zajdi za ním do hospody!

23. 09. 2014

Bohémští studenti, intelektuálové, zvědaví cizinci, listující místo knihami spíše internetovými stránkami. Tak v dnešní době vypadají pražské literární kavárny. Vezměte si ale do ruky knihu s názvem Ve stínu pípy a literární historik Radko Pytlík vás přenese do dob, kdy byl čas strávený v hospodě či kavárně rituálem a měl svůj zvláštní smysl a význam.

Objevte zvláštní kouzlo sounáležitosti, okamžik, kdy se člověk oprošťuje od všednosti a zbavuje se stresu. Položte si s autorem otázku: Co znamenaly hospody a kavárny v životě národa a jaký měly vliv na povahu českého člověka? Zamyslete se a přijdete na to, že právě kavárny, stejně jako hospody, byly významným střediskem veřejného života, že právě v nich se odehrávaly tak důležité věci, jako byla politika a dějepis.

Bary, kavárny a putyky mají přímo magický význam. Vyměňují se zde zkušenosti a názory, často jsou útočištěm anonymního veřejného mínění. Hospody jsou prý stigmatem české národní povahy. Kavárny zase poskytují prostor k nezávaz­nému klábosení, četbě, rozhovoru, vyprávění drbů a novinek.

Radko Pytlík se specializuje na českou novo­dobou literaturu od přelomu 19. a 20. století až po současnost. V popředí jeho odborného zájmu stál dlouhou dobu výhradně Jaroslav Hašek. Jeho tvor­ba zahrnuje řadu literárněhistorických prací, na­psal mnoho doslovů či předmluv k dílům autorů meziválečných i soudobých. Od poloviny 90. let se zabývá regionální historií a píše kulturněhisto­rické eseje. Je pro něj typická šíře a rozmanitost odborných zájmů a sklon k výpravnému a esejis­tickému způsobu podání.

Putování po pražských hospůdkách, vinárnách a kavárnách začíná autor zmínkou o Hrabalovi, který byl s životem hospod a pivovarů spjat již od dětství a stal se patronem pivovarnictví. Právě Bohumil Hrabal uměl evokovat zdánlivě všední zážitky, jako je například točení piva, a podat je slavnostně a vznešeně. K jeho tématům patří nejen pití piva, ale i slavnosti jídel, trachtací a zabíjaček.

Kniha se dotýká všech odvětví spojených nějakým způsobem s pivovarnictvím. Od historie přes svár piva s vínem, řády a práva, vznik kaváren, věhlasné lokály, hospodské figurky až k samotné­mu pojmu hospoda. Pobyt v hospodě je rituál, v němž hlavní roli nehraje alkohol, ale společnost, hovor, dobrá nálada a uvolnění. V hospodském pro­středí vládne nezávazná atmosféra tlachů a žvástů, zaslechnout však můžeme i výstižné postřehy.

Těžištěm hospodské zábavy je vyprávění. Právě takové vyprávění dalo vzniknout historkám, které pak převyprávěl například Bohumil Hrabal, nebo ve svých vzpomínkách zachytil Jaroslav Seifert.

U vyprávění Radko Pytlíka máte pocit, že jste se ocitli v době obrození, a vidíte, jak spolu naši přední vlastenci František Palacký a František Ladislav Čelakovský hrají kulečník, či sedíte ve slavné Slavii a do dveří právě vchází Jan Werich nebo v hospůdce posloucháte pábení Bohumila Hrabala.

Text byl publikován v časopise Partonyma. Východočeský tematický literární čtvrtletník sdružuje nejen regionální tvůrce, ale i výtvarníky a fotografy. Vychází ve spolupráci se Střediskem východočeských spisovatelů a Katedrou literární kultury a slavistiky na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Současný šéfredaktor Lukáš Vavrečka je mimo jiné studentem naší univerzity.

 

 

Lada Machalová
studentka Fakulty filozofické UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět