Slibovali, že uslyším duši na vlastní uši

19. 06. 2014

A já uslyšel, nebo jsem ji možná alespoň zaslechl. V pondělí 7. dubna proběhlo v Divadle 29 divadelní představení, které měli, společně s vedoucí předmětu Kristýnou Hypšovou, ve své režii přímo studenti z Filozofické fakulty naší univerzity. Své nápady, svou snahu a několikaměsíční zkoušení koncentrovali do dvacetiminutového představení, jež se pokoušelo zachytit koloběh hmotné i nehmotné energie a které neslo příznačný název – Energy Dr. Ink.

Bylo třicet minut před začátkem představení a z hlavního sálu právě vycházel rytmický břinkot bubenického tria Mlask, které ještě společně s improvizační skupinou Paleťáci doprovázelo celý program – kolektiv studentů právě finišoval generálku. Za okamžik na to se před vstupními dveřmi začal srocovat dlouhý zástup diváků. I když mezi nimi převažovali studenti, nechybělo nakonec ani několik zástupců dospělejší generace a představení si nenechal ujít ani přednášející z Katedry literární kultury a slavistiky Jiří Studený. Inscenaci v Divadle 29 přihlíželo dobře přes šedesát diváků, což jistě potěšilo nejen vedoucí předmětu Mgr. Kristýnu Hypšovou, ale samozřejmě i samotné herce.

Vydařený divadelní experiment

Studenti vytvořili experimentální, ale přitom velice intenzivní podívanou, která perfektně využívala akustických i vizuálních možností divadla. Skvěle se vyjímala pozoruhodně rozmyšlená choreografie, akrobatické kousky i s nadsázkou chytře zpracovaná myšlenka koloběhu energie. Okamžiky podněcující diváckou kontemplaci pak příjemně odlehčily chytré gagy či závěrečné zapojení publika.

Součástí představení byl improvizační workshop

Program večera neskončil se závěrečnou scénou, ale pokračoval improvizačním workshopem. Toho se s nadšením zúčastnili nejen studenti Univerzity Pardubice a herci, ale i jejich kamarádi, rodiče nebo známí. Všichni dostali možnost vyzkoušet si improvizační postupy využité herci během představení. Od kontaktního žonglování s tyčí, přes kolektivní hry na předávání energie a improvizačních her na pódiu v útulných prostorách Divadla 29, až po očisťující, ba dokonce meditativní cvičení na kavárenské terase prosvícené zažehlými svíčkami. V úplném závěru došlo ještě na debatu v kroužku.

A to byla právě ta chvíle, kdy se ještě jednou s radostí zatleskalo hercům i režisérce a kdy už bylo konečně možné uslyšet tu slibovanou duši na vlastní uši – moje byla veselá, rozjařená i trochu zamyšlená.

Jan Bílek
student Fakulty filozofické UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět