Období vrcholného komunismu zachytila výstava na pardubickém zámku

24. 06. 2014

Katedra literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích připravila výstavu Komunismus - La Belle Époque. Venkovní expozice vtipným způsobem přiblížila sedmdesátá léta 20. století v evropských státech sovětského bloku.

Výstava v prostorách Zámku Pardubice byla k vidění od 21. května do 19. června 2014. Na dvaceti panelech si mohli návštěvníci prohlédnout dobové fotografie zachycující období vrcholícího reálného socialismu. Fotografiím nechyběly ani komentáře, které hlavně starší generaci donutily zavzpomínat na to, jak se „tehdy“ žilo.

Vzpomínky na dvaceti panelech

 „Katedra literární kultury a slavistiky byla oslovena Ústavem paměti národa ve Varšavě. Vzhledem k tomu, že se věnujeme výuce slavistických studií zemí Evropské unie, na tuto nabídku jsme kývli a výstavu jsme rádi pomohli připravit. Společně s kolegou PhDr. Ivo Říhou a paní Rychlíkovou, ředitelkou Východočeského muzea, jsme našli vhodný prostor na prvním rondelu zámeckých valů a nechali zde umístit dvacet panelů s dobovými fotografiemi,“ popisuje realizaci výstavy Mgr. Marta Pató, Ph.D., z Katedry literární kultury a slavistiky.

Černobílé i barevné snímky nechaly nahlédnout do období prvomájových průvodů, undergroundu či připomněly vlastní každodenní život. Výstava ale nebyla určena jen těm, kteří si dobu komunismu odžili, ale i těm, kteří ji znají zprostředkovaně.

Žij tak, jak musíš žít

Byla to doba, kdy komunistické vlády v Bulharsku, Československu, NDR, Polsku, Rumunsku a Maďarsku získaly stabilní pozici, ovlivňovaly životy lidí a disponovaly slůvkem „musíš“. Podporu obyvatel si kupovaly za cenu zlepšení životních podmínek. Dospívaly první generace narozené v komunistickém režimu. Tito lidé se chovali tak, aby žili v souladu s realitou a snažili se z ní co nejvíce získat pro své soukromé potřeby. Ti, co se režimu snažili vzepřít, byli stíháni, odsuzováni, kontrolováni tajnou policií.

„Výstava ukázala vizuální povrch normalizační reality. To, co se dělo za ním, zůstalo skryto. O tom také na vernisáži promluvil docent Petr Poslední z naší katedry, který tuto dobu prožil v Polsku,“ říká Mgr. Pató.

Výstava byla zapůjčena z polského Institutu paměti národa (IPN) ve Varšavě, na instalaci se podílela Katedra literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice a Východočeské muzeum v Pardubicích.

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět