Nový děkan Fakulty filozofické Karel Rýdl: Studenti se mohou těšit na více besed k aktuálním tématům

4. 12. 2015

Fakulta filozofická je v pořadí již třetí fakultou, která po osmi letech změnila svého děkana. Od 1. listopadu stojí v čele fakulty profesor Karel Rýdl. Ve vedení fakulty zásadní změny nechystá. V oblasti organizace studijních oborů ale vidí možnosti dvouoborového zaměření studií. Studentům by také chtěl nabídnout více tematizovaných besed k aktuálním událostem. A jestli by si podle něj české školství mohlo vzít někde inspiraci, bylo by to u skandinávských zemí, kde je vzdělávací systém velmi otevřený vůči společnosti.

Z funkce prorektora pro vzdělávání a záležitosti studentů jste „přesedlal“ do děkanského křesla Fakulty filozofické. V čem jsou tyto funkce odlišné?

Pokud vůbec mohu srovnávat po pár týdnech v nové funkci, a ještě spíše pocitově než racionálně na základě odstupu a zkušeností, tak bych řekl zatím asi jen dvě odlišnosti, kromě toho, že jsem se musel naučit pracovat v jiné budově. První věcí je, že se méně vidím s děkany a proděkany z jiných fakult a druhou odlišnost vidím v každodenním řešení drobných věcí ze života fakulty. Obavy, že si budeme s novým panem prorektorem (bývalý děkan FF prof. Petr Vorel zastává nyní pozici prorektora pro rozvoj – pozn. redakce) plést posty při promocích, se ukázaly jako liché.

Plánujete na fakultě prosadit nějaké zásadní změny?

Zásadní změny zatím neplánuji v žádné oblasti řízení a vedení fakulty. Tu jsem převzal ve výborné kondici a nemám důvod něco měnit, kromě doplnění vedení o čtvrtého proděkana, což se nyní již řeší.

Kam byste výuku a vzdělávání na fakultě chtěl směřovat?

Fakulta filozofická je v oblasti studijních programů a oborů stabilizovaná, ale v organizaci se ukazují možnosti perspektiv v dvouoborovém zaměření studií a s vedením fakulty začínáme uvažovat i o podpoře předmětů a témat, nabízených všem studentům – jakýsi studijní pilíř z oblasti aplikační etiky, komunikace a forem samostudia.

Které obory by se například mohly studovat dvouoborově?

Tak na různých fakultách v ČR existují různé modely od předem stanovených dvouoborových studií Bc. a navazujícího Mgr. studia až k modelům volnějším ve formě dvou samostatných oborových studií. Myslím, že v úvahu by u nás připadala např. filozofie s cizím jazykem nebo historií, religionistika s arabistikou, pokud se nám ji podaří akreditovat, či filozofie s religionistikou. Vše také závisí na možnostech organizace studia v rámci stávajících prostor a rozvrhového týdne.  

Co dalšího byste ze své pozice rád ovlivnil?

Budu tlačit na  hlubší projevy odpovědnosti studentů za vlastní studijní úspěšnost a na zvýšení internacionální podoby studia i ve smyslu joint degrese. Současná podoba světa začíná také poukazovat na využívání mezioborových přístupů k řešení aktuálních témat, což bych chtěl nabídnout prostřednictvím pravidelných otevřených tematizovaných besed odborníků s akademickou obcí fakulty a univerzity obecně.

První vlaštovkou, kdy měli studenti možnost debatovat se členy akademické obce, byla asi březnová diskuse v univerzitní aule Dialogem k vlastní identitě, které jste se také sám účastnil. Nyní se připravuje obdobná debata na téma Hrozby a naděje v současném světě. Je tohle ona cesta, jak přimět studenty k vlastnímu zamyšlení a následné diskusi?

Tak zcela určitě, jinak bych do podobných aktivit nevstupoval. Na FF vedle těchto „semestrálních“ celouniverzitních besed plánujeme od jara 2016 pořádat obdobné besedy na aktuální témata, odborně pojatá s hosty s konkrétními praktickými zkušenostmi z nabízejících se témat. Studenti mají navíc možnost zvát si vlastní hosty z řad odborně a veřejně činných osob na besedy a přednášky ve vlastní režii se záštitou Studentské rady UPa a akademického pracovníka.

Vzpomněl jste studijní program joint degree, který umožňuje studium na více institucích, tedy na mateřské univerzitě a studium v zahraničí. Student může získat dva tituly, tedy dva diplomy. Jak chcete podpořit dále toto studium?

Tak to bude záležet na návrzích z jednotlivých kateder a ústavů. V rámci inovací studia bychom rádi podali na podporu podobných aktivit i projekt do nového programovacího období v rámci operačního programu Operačního programu Výzkum vývoj a vzdělávání.

Ve svých odborných vědeckých pracích se dlouhodobě zabýváte mimo jiné vývojem školství v zahraničí. Co podstatného tomu našemu, českému školství, chybí?

Nevím, kolik času budu mít nadále na odbornou práci, z tohoto hlediska se změna funkce zatím neukazuje jako výrazné zlepšení. 

Našemu regionálnímu školství s ohledem na zahraničí, ke kterému bychom se měli přibližovat, chybí především jistá stabilní kontinuita v jeho politickém (když už jsme nahradili takto řízení odborné) řízení a vedení. Dále je to značná a ve světě nevídaná kampaňovitost a horečnatost prosadit rychle změny, na které profesní společnost a obecně celá veřejnost není připravena (inkluze, efektivní formální kurikulum, otevřenost školství vůči informálnímu kurikulu) a které nejsou podloženy změnou podmínek (profesní příprava, ekonomická náročnost, vtažení veřejnosti do diskuse apod.). Myslím, že byrokratické řízení regionálního školství neumí stále dostatečně respektovat přání a představy rodičů a jejich odborných organizací.

Který zahraniční vzdělávací systém je vám blízký? A proč?

Mně je blízký obecně systém skandinávských zemí, i když jsou mezi nimi rozdíly, přece jen vykazují silnou otevřenost vůči veřejnosti, mají nové změny podložené dlouholetými experimenty v praxi a naplněním slibovaných (a hlavně nutných) podmínek pro zvýšení a udržení motivace  aktérů, orientují svoje kurikulum na mezioborová aktuální témata, nepřipouštějí zesměšňování učitelů a vychovatelů a stále zefektivňují jejich odbornou přípravu směrem k porozumění dětem. Vzdělávání je v těchto zemích skutečně věcí veřejnou. Skandinávská společnost vykazuje také odlišné kořeny ve svém vývoji a není možné mechanicky její zkušenosti přejímat, pouze jako možnou inspiraci.

Ponecháte si prostor pro výuku studentů i nadále?

Samozřejmě, práce se studenty je pro mě důležitá z hlediska vlastní odborné reflexe a udržování si potřebné sociální kontinuity s mladými lidmi.

Kteří proděkani se spolu s Vámi podílejí na řízení fakulty?

Ponechal jsem si s plnou důvěrou proděkany, se kterými řídil fakultu pan prof. Petr Vorel a probíhá proces jmenování paní prof. Mileny Lenderové jako čtvrté proděkanky. I genderově tak máme vedení v akceptovatelném stavu.

Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., je třetí osobností ve funkci děkana Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Na univerzitě působil externě od roku 1996, od roku 1998 interně na tehdejším Ústavu jazyků a humanitních studií UPa. V letech 2001–2009 byl vedoucím Katedry věd o výchově a také proděkanem pro vnější vztahy Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Od února 2010 zastával funkci prorektora pro vzdělávání a záležitosti studentů Univerzity Pardubice. Profesorem v oboru pedagogika byl jmenován v roce 2003. Je autorem více než 200 původních vědeckých prací a více než 300 odborných statí doma i v zahraničí, kde často vystupuje na konferencích. Jeho odborným zájmem jsou dějiny výchovy a vzdělávání, vývoj školství v zahraničí, školský management, v němž se soustředí na problematiku pojetí kvality a jejího hodnocení.

Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět