Děkanka Romana Provazníková: Ústní zkoušky budou častější, studenti musí umět vyjádřit svůj názor

14. 03. 2016

Na svou funkci si děkanka Fakulty ekonomicko-správní docentka Romana Provazníková ještě stále zvyká. Není už tolik zavalena prací jako v prvním měsíci a ví přesně, co chce. Navázat kontakt se studenty, spolupráci s praxí a institucemi, ročníkového rádce-tutora i kvalitnější výuku. Obklopila se pracovitým týmem a věří, že to zvládnou. Mají na to následující čtyři roky.

Jste druhou ženou, která usedla do děkanského křesla Fakulty ekonomicko-správní. Co se ve Vaší pracovní náplni změnilo?

Byla jsem už členkou vedení – zastávala jsem funkci proděkanky pro vnitřní záležitosti – takže jsem už do určité míry měla představu, jak to funguje ve vyšším vedení. Měla jsem však na starosti jen užší okruh stanovené agendy. Ne všechno jsem vnímala a nepronikala jsem do všech oblastí, které mám na starosti nyní nebo o nich rozhoduji. Je to mnohem širší záběr povinností. Pokud bych to řekla lidově, byla to pro mne úplná smršť. Aspoň první měsíc ve funkci jsem to tak chápala. Bylo toho opravdu hodně.

Jak jste se zatím sžila se svou novou funkcí? Zvykáte si ještě na tuto změnu?

Určitě si ještě zvykám. Ze začátku je vše opravdu hodně časově náročné. A domnívám se, že na naší fakultě je to ještě složitější a náročnější v tom, že se funkční období a výměna vedení shoduje s kalendářním, protože se celá řada věcí dokončuje právě na přelomu roku – dobíhají projekty, zpracovávají se výroční zprávy, zprávy o řešených projektech apod. Což je do určité míry ještě záležitost předchozího vedení, avšak nové vedení je již za vše odpovědné. Takže na přelomu roku je povinností opravdu hodně. Pracovní den jsem měla rozfázovaný po hodinách. Je to náročné i v tom, že řada lidí se s Vámi snaží zkontaktovat, projednat s Vámi nové možnosti spolupráce. Máme aktivní studenty, kteří by chtěli zařadit do výuky nějaké novinky nebo spolupracovat i jinak. Navíc jsem měla ještě povinnosti ze zimního semestru... Ale doufám, že nápor po prvním čtvrtletí poleví.

Fakultu povedete až do konce roku 2019. Plánujete prosadit nějaké zásadní změny?

Zásadní změny, které by fakultu nasměřovaly zcela jinam, neplánuji. V tomto kalendářním roce máme výročí 25 let založení fakulty, jsme tedy etablovaná fakulta s jistou tradicí, takže se budu snažit fakultu spíše dále rozvíjet. Ráda bych více spolupracovala s ostatními fakultami – už máme náznaky – např. přípravu studijních oborů. Také bych ráda více spolupracovala s institucemi mimo univerzitu např. s Magistrátem města Pardubic, Krajským úřadem Pardubického kraje apod., což bylo doposud spíše okrajové. Jsme Fakulta ekonomicko-správní, takže spolupráci s těmito institucemi, ale i s podniky z regionu bychom měli více rozvíjet. I studenti vnímají, že praxi potřebují a že již v průběhu studia potřebují navázat kontakt s potenciálními zaměstnavateli. I oni vyvíjejí vlastní iniciativy, jak propojit výuku s praxí, jednáme s nimi a nebudeme jim v tomto klást překážky. Avšak chceme znát, o jaké aktivity jde, protože se odehrávají na naší fakultě.

Budou mít tedy i studenti možnost zasáhnout do dění na fakultě?

Určitě budeme se studenty spolupracovat. Byla jsem nyní na několika zasedáních akademického senátu, kde jsou zastoupeni i studenti. A myslím, že je to pro mě užitečné i jako zpětná vazba. Studenti mají náměty a nápady nebo i požadavky – některé jsou více reálné, některé méně reálné – ale určitě je dobré je vyslechnout a popřemýšlet, co by se dalo zlepšit. V plánu máme například znovu zavést institut vedoucího ročníku jakéhosi tutora, aby věděli, na koho se obracet. Budeme organizovat i schůzky se studenty nad rámec akademického senátu, protože v senátu jsou jen vybraní studenti, aby i ostatní měli možnost se s námi pobavit. Momentálně hledáme vhodnou platformu. Již proběhla alespoň informativní setkání studentů druhých ročníků bakalářského studia a prvních ročníků navazujícího magisterského studia s proděkanem pro studium, pracovnicí informačního centra a vedoucí studijního oddělení ohledně systému výběru témat závěrečných prací.

Kam chcete výuku a vzdělávání na fakultě dále směrovat?

Bojujeme s úbytkem studentů, což asi bojují všechny fakulty. Možná nás tedy čekají změny z hlediska struktury předmětů, spíše v oblasti slučování předmětů, na druhou stranu bychom výuku chtěli zkvalitnit. Zaměřit se např. více na ústní zkoušení, od čeho se hodně upustilo s většími počty studentů, kdy jsme preferovali spíše písemnou formu zkoušení. Ústní zkoušky pomohou studentům naučit se vyjádřit svůj názor, komunikovat o odborném tématu, argumentovat. V některých předmětech mají studenti možnost prezentovat svůj semestrální projekt, ale není to plošné, takže bych se přimlouvala za to, aby ústní zkoušení probíhalo ve větší míře.

Vloni na fakultě přednášeli například europoslanec Tomáš Zdechovský nebo ekonom Vladimír Dlouhý. Mohou se studenti těšit na další besedy s významnými osobnostmi ekonomického či politického světa?

Snažíme se přednášky zařazovat do výuky. Kontakty již máme vytvořené. Budeme se snažit zvát také naše absolventy, kteří jsou na významnějších postech, aby ukázali našim studentům, že je možné se do významné pozice vypracovat. Každý rok pořádáme Týden teorie a praxe v ekonomice, jehož iniciátorem a pořadatelem byl Ústav podnikové ekonomiky a managementu, v tomto roce bychom jej chtěli pojmout jako celofakultní akci. V rámci něj nás navštíví a přednáší mnoho lidí z praxe, což je mezi studenty velmi populární. I z toho důvodu jej letos chceme rozšířit.

Vyčlenila jste si ve svém děkanském čase také prostor pro výuku studentů?

Ano, učit budu určitě dál. V letním semestru nemám výuky tolik jako v zimním, kdy ji budu muset poněkud omezit. Ale určitě si prostor pro výuku ponechám, myslím si, že je to pro mě dobrá zpětná vazba nejen z pohledu vedení fakulty, jak vše funguje, ale i z pohledu kantorky, jaké jsou znalosti studentů. A učím ráda, práce se studenty mě baví. Vedu také diplomové práce a pro příští akademický rok si v omezené míře i na ně čas vyhradím.

Které předměty mohou studenti absolvovat přímo pod Vaším vedením?

Nyní v letním semestru učím makroekonomii pro magisterské studium, což je státnicový předmět a pro některé studenty je poměrně obtížný. S kolegyní se podílím také na výuce ekonomie pro studenty Systémového inženýrství a informatiky. Tyto předměty učím již delší dobu, takže příprava pro mě už není tak náročná. Doufám, že se mi podaří vše skloubit.

Jaké nároky máte na studenty? 

Osobně si myslím, že dost velké, ale snažím se být spravedlivá. Dát jim veškeré informace, podklady, přistupuju k výuce poctivě a od studentů očekávám totéž. V tomto semestru učím studenty vyšších ročníků, řada z nich má různé brigády a pracuje. Já chápu, že některé k tomu nutí ekonomická situace, někteří již vidí perspektivu budoucího zaměstnání. Často proto na přednášky nechodí a příprava jim dělá problém. Musí počítat s tím, že také studiu je třeba nějaký čas věnovat. Obzvlášť, když se jedná o předmět, který potřebují ke státnicím. Souvislosti je určitě lepší slyšet na přednášce. Toto je zřejmě dnešní trend. Každopádně se snažíme dát studentům to nejlepší. Vždy se najdou předměty, které jsou u studentů více populární a některé méně populární, ale každý z pedagogů se k nim snaží přistupovat zodpovědně.

Je něco, co byste studentům doporučila nebo chtěla zlepšit?

Studenti u nás mají velkou možnost výjezdů do zahraničí například v rámci programu ERASMUS, ale paradoxně o ně není takový zájem, jaký bychom čekali, i přesto, že se jim snažíme pomáhat. V tomto směru se naši studenti často podceňují, především v oblasti znalosti jazyků. Pokud ale pobyt absolvují, jsou s nimi v zahraničí spokojení a chválí je. Pobyt jim dá i životní zkušenost, klade na ně určité nároky, musí se o sebe postarat, musí se zorientovat v cizím prostředí. A samozřejmě pro jejich budoucí uplatnění je to bonus, zaměstnavatelé dnes již podobné zkušenosti vyžadují. Naši studenti ve srovnání s jinými velkými univerzitami mají možnosti, které ne vždy plně využívají.

Vaše výzkumné aktivity jsou orientovány na územní veřejné správy a jejich finanční vztahy. Naučily se už města a obce lépe hospodařit s finančními prostředky?

Máme asi 6250 obcí. Nemyslím si, že by obecně obce špatně hospodařily. Spíše se vyskytují jednotlivé případy a výjimky. Jedná se o menší obce, které mají malý objem rozpočtu a jestliže zvolí špatný investiční záměr, na který si ještě obec vezme půjčku – většinou jsou to projekty, které negenerují zisk – potom se může dostat do problémů. Objevují se i v souvislosti s čerpáním finančních prostředků z Evropské unie, kdy obec získá dotaci z EU na investiční projekt, avšak dle podmínek EU je většinou třeba projekt dopředu financovat z rozpočtu obce a až po realizaci projektu je jí dotace vyplacena zpětně. Malé obce si často vezmou na financování projektu úvěr. Jestliže později kontrolní orgán shledá, že obec nedodržela podmínky čerpání dotace, mohou jí být vyměřeny poměrně přísné finanční sankce či dokonce musí dotaci vrátit a pak se opět dostává do komplikací. Někdy možnost získání dotací podněcuje obce k rizikovějším projektům a často si neuvědomí, že se o provoz investice, např. o koupaliště, musí starat i po jeho výstavbě – musí nejen splácet půjčku, musí jej i provozovat – a rozpočet to může zatížit příliš. Navíc u projektů financovaných z EU musí být zajištěna udržitelnost a jejich využití pro daný účel, i když se ukáže, že pro obec to je finančně zatěžující. Ale toto jsou spíše jednotlivé případy. Obce jako celek hospodaří uvážlivě. Touto problematikou se zabývám i ve své knize „Financování měst, obcí a regionů“, která vyšla ve třetím aktualizovaném vydání. Naši studenti či studenti na školách, kde mají podobně zaměřené studijní obory, ji znají a je známá i mezi odbornou komunitou.

Chtěla byste se i nadále věnovat vědecké práci? Bude Vám na ni zbývat čas?

Ráda bych se věnovala. Jako akademický pracovník na vysoké škole musím vykazovat nejen pedagogickou část, ale i tu vědeckou. I z hlediska garancí studijních oborů a požadavků akreditační komise musím mít odpovídající publikační a vědecké aktivity. Jako fakulta jsme za vše hodnoceni a je to důležité pro naše fungování.

V týmu Vašich proděkanů je prof. Ing. Jan Čapek, CSc., doc. Ing. Jiří Křupka, Ph.D., Ing. Zdeněk Brodský, Ph.D., a také jedna žena doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc. Proč jste se rozhodla pro spolupráci právě s těmito akademiky?

Pro tyto kolegy jsem se rozhodla po důkladném zvažování právě i proto, že nyní nás budou čekat velké změny. Nemyslím jen fakultu, ale všechny vysoké školy. Mění se vysokoškolský zákon, z toho budou vyplývat jiné podmínky akreditací, fungování vysokých škol bude jiné, mění se i jejich financování, čeká nás turbulentní doba. A proto jsem vybírala kolegy, kteří v akademické sféře působí delší dobu a mají s podobnými posty zkušenosti. Pan profesor Čapek byl děkanem i prorektorem, paní docentka zastávala funkci proděkanky i prorektorky. Pokud nějaké změny nastanou, budeme schopni na ně reagovat s rozvahou i nadhledem. Pan docent Křupka byl vedoucím ústavu. Pan doktor Brodský je zástupce mladší generace, působil jako zástupce vedoucího ústavu, byl předsedou akademického senátu fakulty, takže zná legislativu a má vstřícný přístup ke studentům. Volila jsem pracovníky, o kterých vím, že jsou pracovití a rozumím si s nimi i lidsky. Jsou plní elánu a pracují s nasazením. Určitě vše budeme zvládat.

Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět