„FESka“ si vyšlápla na Králický Sněžník. Výprava ušla symbolických 25 km

5. 10. 2016

Fakulta ekonomicko-správní si v tomto roce připomíná 25 let své existence. Pořádá řadu akcí a v duchu motta „Klademe si vysoké cíle“ zařadila i tuto sportovně společenskou akci. Její účel byl jasný: dosáhnout nejvyššího bodu Pardubického kraje, vrcholu majestátního Králického Sněžníku s jeho 1424 metry nadmořské výšky. A to jako symbolického vyjádření podpory dalšího rozvoje fakulty.

V Den české státnosti, 28. září 2016, se účastníci výpravy setkali v obci Dolní Morava. Pestrá skupina účastníků sestávala z pracovníků tří ústavů – Ústavu regionálních a bezpečnostních věd, Ústav ekonomických věd, Ústav matematiky a kvantitativních metod – Fakulty ekonomicko-správní, jejích studentů, absolventů a v neposlední řadě i jejích příznivců. Nad to byla skupina ozvláštněna doprovodem šestice psů různé váhy a velikosti od trpasličích čivav až po silného polského ovčáka nížinného.

Nálada pro výstup byla perfektní

Takřka slavnostního odstartování akce s připomenutím jejího účelu se ujal jeden z jejích iniciátorů Ing. Zdeněk Matěja, Ph.D., vedoucí Ústavu regionálních a bezpečnostních věd. A pak jsme vyrazili. Počáteční rovinka a mírné stoupání vzápětí vystřídalo stoupání strmější a více kamenitý terén. Sluníčko svítilo, v lese mezi stromy bylo bezvětří, části oděvů se odkládaly do batohů. Byl to zřejmě jeden z posledních krásných, takřka letních dnů roku 2016.

Ačkoli by to bylo možné, snad i očekávatelné, se zvyšováním intenzity strmosti výstupu se tempo nastavené mládím na startu nesnižovalo. Někde pravda ustávalo švitoření, někde byly znát odmlky v hovoru, někteří jedinci však bavili své okolí bez ustání, což byla ovšem podpásovka, protože smích ubírá dechu a člověka zpomaluje. Některá započatá témata hovoru byla proto s pochopením hovořících stran odsouvána „na pak“.

Přes pramen Moravy až na vrchol

Čas od času se vedoucí výpravy nechal slyšet kudy a kam, kde na sebe čekáme, a to i za účelem fotodokumentace průběhu akce. Po plynulém výstupu skupina během několika hodin zdárně dorazila až těsně pod vrchol, do místa poslední zastávky – k soše slůněte a nedalekému pramenu řeky Moravy.

Na samém vrcholu ukázal Králický Sněžník i svou nevlídnou tvář, když testoval naši výdrž silným mrazivým větrem připomínajícím blížící se sněhovou bouři (ke které však naštěstí nedošlo). Všichni jsme na sebe navlékli vše, co jsme před tím ukrývali do batohů. Jen jeden z účastníků (Ing. Martin Maštálka, Ph.D.) trval na dostatečnosti svého trička s krátkými rukávy, přičemž jen pohled na tohoto „otužilce“ vyvolával u některých účastníků pocit zimnice.

Cesta dolů přes rozhlednu na Klepáči

Po dobytí vrcholu Králického Sněžníku jsme si odskočili na polední občerstvení do polské chaty Na Sniezniku, abychom pak nastoupili zpáteční cestu. Měla být pozvolnější. Nevím. Snad místy, kde příroda nabízela i občerstvení v podobě borůvek, ovšem to znamenalo ztrátu pozice v pelotonu, hodně borůvek proto zůstalo na keřících. Roztomilé bylo, že jsme značnou část cesty míjeli hraniční kameny česko-polské státní hranice, čímž docházelo prakticky k neustálému přesouvání z jedné země do druhé.

Dalším významnějším zastavením byla „rozhledna a protipožární věž“ na Klepáči, nabízející panoramatický rozhled do širého okolí. Většina výpravy si nenechala ujít ani výstup na tuto stavbu, někteří však už byli stoupání nasyceni a těšili se na sestup. Byl příkrý. Některé úseky by byly hodny skluzavky. Přesto se nám všem podařilo sestoupit přírodními scenériemi až k asfaltové silnici a dojít do výchozí destinace do Dolní Moravy a pak ještě na příslušné „start-cílové“ parkoviště.

Závěry byly jen pozitivní

Vedoucí výpravy Ing. Zdeněk Matěja, Ph.D., naplnil i v tomto okamžiku důstojně svou roli, krátce a výstižně zhodnotil (samozřejmě výrazně pozitivně) náš výkon, jakož i připomněl smysl a účel této nadmíru povedené sportovně společenské akce. Co tedy ještě dodat? Vivat! Někdy příště, třeba tady, třeba někde jinde.

Nedá mi to, abych na závěr neučinila ještě poznámku. Zcela neuvěřitelně, ti malí tvorečkové – čivavy Eby a Nessie – ušly poctivě v plné svižnosti oněch 25 km. Jen v okamžicích odpočinku se rády nechaly pochovat od paničky či jim sympatických členů výpravy. 

Další fotografie jsou na facebooku Fakulty ekonomicko-správní. Najdete se? Označte se!

doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc., a Ing. Pavel Zdražil, Ph.D.
Ústav regionálních a bezpečnostních věd FES


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět