Studenti navštívili stavbu nejdelšího českého železničního tunelu

22. 11. 2018

V předposlední říjnový den se skupina studentů Dopravní fakulty Jana Pernera vedená proděkanem pro rozvoj, doc. Ing. Radovanem Souškem, Ph.D., zúčastnila exkurze na stavbu Ejpovického tunelu.

Po příjezdu výpravy do Dýšiny si vzali slovo organizátoři exkurze ze společnosti Elektrizace železnic Praha. Srdečně všechny účastníky přivítali a v informačním centru pohovořili o historii projektu. Speciální pozornost byla věnována stroji TBM, kterým byly obě štoly raženy.

Problémy s abrazivními horninami

Těžkosti při ražbě touto technologií způsobil stavařům úsek zejména pod vrchem Chlum, jehož podloží je tvořeno vysoce abrazivními horninami (horninami, které velmi obrušují řezné nástroje), které vyvolávaly nutnost časté výměny řezných disků. Denní výkon stroje v tomto úseku, právě kvůli častým výměnám disků, mnohdy nedosáhl ani 10 m.

V informačním centru si dále mohli účastníci exkurze prohlédnout zmenšený model stroje TBM, i použité řezné disky. Zástupci společnosti Elektrizace železnic Praha také projevili přání, že by rádi uvítali studenty se zájmem o elektrickou trakci ve svých řadách.

Po návštěvě informačního centra skupina přejela k ejpovickému portálu tunelu. Přechod od autobusu ke vstupu do tunelových trub zpestřil průjezd vozidel Hasičského záchranného sboru České republiky. Naštěstí se ovšem nejednalo o nutnost zásahu v právě dokončované stavbě, ale pouze o cvičení. Po příchodu na nástupní plochu vozidel složek integrovaného záchranného systému následovala krátká přednáška o technologiích použitých v tunelu a ukázka uchycení trolejového drátu. Kvůli omezenému prostoru v tubusech tunelu bylo napínání trolejového drátu provedeno nikoli pomocí závaží, jak je tomu běžné v širé trati, ale pomocí spirálových pružin (laskavý čtenář může znát např. z hodinkového stroje) připevněných v prostoru kaloty (někdy též přístropí, horní části tunelového výrubu).

Pohled do tunelu

Poté se již účastníci v doprovodu průvodců vydali jižní tunelovou troubou směrem na Plzeň. Cestou lze pozorovat ostění tvořená prefabrikovanými betonovými segmenty Tübbing, které jsou široké 2 m, a sedm jich uzavře kruh, čímž vytvoří jeden prstenec ostění. Zájmu účastníků neunikla ani pevná jízdní dráha systému Porr, která je tvořena železobetonovými segmenty délky 5 m usazenými do monolitického žlabu. Pozornost budilo i zábradlí s integrovaným osvětlením únikové cesty sloužící pro evakuaci osob z tunelu v případě mimořádné události.

Co nevidět pak účastníci dorazili k první z pravidelných propojek mezi tubusy tunelu. I tyto propojky jsou v tunelu zřízeny z bezpečnostních důvodů a s výhodou umožňují osobám v tunelu uniknout nebezpečí druhou tunelovou troubou. V propojkách jsou pak zřízeny trafostanice, které účastníkům přímo jejich projektant detailně popsal. Zpět k ejpovickému portálu tunelu účastníci došli severním tubusem, v němž probíhají poslední stavební úpravy.

Návštěva energocentra

Dalším bodem programu byla návštěva energocentra. Toto technické zařízení se nachází v místní části Plzeň-Bukovec při ulici Hlavní. V energocentru účastníci shlédli m. j. transformátory 22/6 kV a 6/0,4 kV, jistič pro napětí 1600 V a záložní dieselgenerátor s nádrží na 1000 l nafty, který je v případě výpadku energie připraven zajistit plnou dodávku elektrické energie pro provoz tunelu po dobu 8 hodin. Následně mohli zájemci z řad účastníků sestoupit bezpečnostní šachtou do jedné z propojek mezi tubusy a dále projít jižním tubusem pěšky k plzeňskému portálu, kam zbývající část účastníků dojela pronajatým autobusem.

Před portálem právě probíhala pokládka obrusné vrstvy nástupní plochy vozidel složek integrovaného záchranného systému z asfaltového betonu finišerem. Pozorným studentům neuniklo ani upevnění, které bylo ve stření části pražců na přechodu mezi klasickou konstrukcí železničního svršku a pevnou jízdní dráhou připraveno pro upevnění ztužujících kolejnic, které zmírní skokovou změnu svislé tuhosti konstrukce železničního svršku, která podobná místa provází. Snad i proto, že výprava trávila notnou část dne v podzemí, i v závěru exkurze se velmi těšila ze slunečného počasí, které ji celou cestu provázelo. Slunce se však již nevyhnutelně klonilo k západu a tak nezbylo než poděkovat všem osobám, které se se značným osobním zaujetím podílely na přípravě a realizaci takto zajímavé exkurze, a odjet do Plzně, odkud se celá skupina vydala zpět do Pardubic.

Ejpovický tunel je železničním tunelem raženým v rámci staveb modernizace III. tranzitního železničního koridoru Čadca st. hr. – Ostrava – Praha – Plzeň – Cheb st. hr. Je tvořen dvěma jednokolejnými tubusy o vnitřním průměru 8,7 m. Délka tubusů je 4174,2, resp. 4150 m. Maximální osová vzdálenost tubusů je 48 m. Oba tubusy byly raženy technologií TBM (z angl. „Tunnel Boring Machine“). Jedná se o nejdelší železniční tunel v České republice.

Text a foto: Ing. Petr Vnenk
Výukové a výzkumné centrum v dopravě DFJP


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět