Kavárna Universitas úspěšně ukončila další semestr

1. 07. 2015

Diskusní večery Kavárny Universitas vstoupily letos již do čtvrtého roku své existence. Neformální setkávání lidí zajímajících se o současné poznatky vědy s vědci a dalšími zajímavými osobnostmi veřejného života si oblíbilo stále více zájemců. V posledním období byla Kavárna Universitas podporována také popularizačním projektem BRAVO II.

V letním semestru jsme postupně zrealizovali šest přednášek. Naše pozvání přijali jak osobnosti z Univerzity Pardubice, tak také přespolní odborníci a vědci. Kavárna tak nabídla nejrůznější zajímavé diskuse a zamyšlení nad řadou otázek a témat. Další roky existence vědecké kavárny v Pardubicích se nám navíc podařilo shrnout do speciálního sborníku, na který se můžete těšit už v první poprázdninové Kavárně.

Únor: Tramvaje včera a dnes

Přestože se v Pardubicích s tramvajemi nesetkáme, byla únorová přednáška věnována právě jim. Ing. Petr Sýkora z Katedry elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice s námi prošel cestu od prvních koňských tramvají až po ty elektrické. V současnosti se můžeme tramvajemi svézt pouze v sedmi městech České republiky. Nejznámější tramvají je tramvaj T3, nejnovějším typem tramvaje je Škoda 15T, která byla navržena přímo pro Prahu.

Březen: Pravda, pravděpodobnost a spravedlnost

Po stopách důkazů jsme v březnu pátrali s Mgr. Halinou Šimkovou, která od roku 2002 působí na Kriminalistickém ústavu Praha jako kriminalistická znalkyně v oboru DNA analýzy. Věnovali jsme se dokazování jako jedné ze základních a zcela univerzálních složek lidského myšlení, prostupující každou oblastí života od vědeckého bádání až po ty nejosobnější záležitosti. Empirie ale často neodhalí principy jevu v celé komplexnosti, jelikož k řešení úloh používáme nejčastěji heuristický mód, který napomáhá mechanicky nalézt přijatelné přibližné řešení. Pro přiblížení se k pravdě musíme tedy použít jiný nástroj, který je postaven na racionální analytice a tím je inferenční logika.

Duben: Dětství a Velká válka

V dubnu se konaly diskusní večery rovnou dva. S prof. PhDr. Milenou Lenderovou, CSc., která v současnosti působí na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, jsme se podívali na život za první světové války a jeho dopad na děti. Dětský den se začal v Rakousku-Uhersku slavit před první světovou válkou, a to pod heslem „Vše pro dítě“. Na rozdíl od dnešních dní se slavil v prosinci. Od roku 1916 byly také zaváděny uhelné prázdniny. Děti byly přesvědčovány o tom, že na tom nejsou špatně, a když se omezí, tak pomohou své válčící vlasti.

Duben: Spintronika – od teorie relativity k pevným diskům

V dubnu jsme se také dozvěděli, co je to spintronika. Seznámil nás s ní RNDr. Lukáš Nádvorník, který v rámci svého Ph.D. studia pracuje v Oddělení spintroniky a nanoelektroniky ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v.v.i a v Laboratoři optospintroniky MFF UK v mezinárodním týmu prof. Tomáše Jungwirtha, Ph.D. Do hry vstupuje kvůli neustálým požadavkům na zrychlování našich počítačů.  Na rozdíl od klasické elektroniky nepracuje s nábojem částic, ale s jejich spinem. Výsledky již můžeme vidět na příkladě pevných disků, které tak mohou dosahovat mnohonásobně vyšší hustoty záznamu. V budoucnu by nám spintronika mohla sloužit pro záznam a uchování dat, logiku se spinovými proudy a také spinové a kvantové počítání.

Květen: Fyzika a smrt filosofie

V květnu nám RNDr. Peter Zamarovský, CSc., který je akademickým pracovníkem ČVUT v Praze, přednáší filosofii, externě vyučuje i fyziku a příležitostně i digitální fotografii, vysvětlil, že na rozdíl od fyziky není pouze „jedna Filosofie“. Jsou jen různé filosofické směry, školy, filosofové, různé „dílčí filosofie“ a zastřešit je jediným pojmem je matoucí. Filosofie není paradigmaticky jednotná a mnoho filosofických směrů opravdu nemá fyzice co říci. Mnoho směrů ale naopak má. I v samotné fyzice najdeme spoustu teorií, které se navzájem vylučují. Sami vědci také filosofují, pouze si toho často nejsou vědomi, a tak se propast mezi vědou a filosofií rozevírá. Filosofii se ale nevyhneme, i když s ní nemusíme v rámci fyziky vědomě pracovat. Pak už ji ale neovládáme, ale ovládá ona nás.

Červen: Mezinárodní kosmická stanice (ISS)

Poslední Kavárnu před prázdninami navštívil Michal Václavík, který od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři. Věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Plány na vybudování Mezinárodní kosmické stanice sahají až do 80. let minulého století. Její stavba však započala až 20. listopadu 1998. První modul této stanice je ruský a dodnes celou stanici ovládá. V současné době ISS využívá 83 zemí světa a proběhlo na ní přes 1800 experimentů. Tyto experimenty nejsou prospěšné pouze pro vesmírný výzkum, ale také pro celé lidstvo. 

KAVÁRNA UNIVERSITAS je místem pro setkávání lidí zajímajících se o nejrůznější oblasti vědy či vědění. Diskusní večery jsou zasvěcené přednášce a společnému hledání otázek a odpovědí na předem domluvené téma. Dávají návštěvníkům možnost zeptat se pozvaného hosta na to, co je zajímá. Jednou za měsíc je pořádají studenti Univerzity Pardubice. Konají se v neformálním prostředí Klubu 29 v ulici Svaté Anežky České. Vstup je volný pro zájemce z široké veřejnosti. Dění v pardubické Kavárně Universitas můžete sledovat také na http://www.facebook.com/KavarnaUniversitas

Bc. Kateřina Šraitrová
studentka Fakulty chemicko-technologické


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět