Student Filip Vávra vyhrál v celostátní konferenci Historie 2016

16. 05. 2017

Také letos vyrazila dvojice studentů-historiků reprezentovat Fakultu filozofickou Univerzity Pardubice na celostátní soutěž Historie 2016. Tentokrát se konference konala v Českých Budějovicích a prezentace prací se pardubickým studentům vydařily. Velmi dobře si vedl student Jan Karel a Filip Vávra „bral“ dokonce první místo.

Každé pracoviště zabývající se historickou vědou mohlo na konferenci do Českých Budějovic vyslat maximálně dva soutěžící. A tak náš ústav historických věd reprezentovali ve dnech 6. až 7. dubna na půdě Jihočeské univerzity studenti magisterských programů Jan Karel a Filip Vávra.

O první místo se ucházelo 26 studentů

A tato volba byla rozhodně více než dobrá! První jmenovaný přednesl svůj příspěvek Sběrné středisko Bedřichov v letech 1945–1947 aneb Internační zařízení pro Němce na Havlíčkobrodsku v zahajovací den konference nastínil některé méně známé aspekty našich nejnovějších dějin. Příští den tak učinil i druhý jmenovaný student s prací V hlavní roli ambasáda: Diplomatův dům a problematika jeho držby na příkladu ruské mise Františka Karla hraběte Vratislava z Mitrovic v letech 1728–1733,v níž na problematiku diplomatických misí nahlíží prizmatem kulturních dějin a důraz klade na často opomíjené fenomény, jako je držba paláců, festivity nebo finanční náročnost.

Oba studenti se v konkurenci 26 soutěžících rozhodně neztratili, ba naopak. Jan Karel obsadil dvanácté místo, tedy těsně za hranicí první desítky soutěžících, jejichž práce vyjdou ve studentském sborníku. V první desítce se umístili zejména studenti s tématy ze starších dějin a Filip Vávra mezi nimi vybojoval sdílené první místo. Přínos studentské konference netkví pouze v možnosti publikace vítězných příspěvků ve sborníku, ale pro mnoho studentů je to první zkušenost s vědeckou konferencí a navíc mají možnost navázat cenné kontakty, které se jim budou hodit v dalším bádání.

„Při výběru studentů jsme kladli důraz na vědeckou přínosnost studie, aktuálnost tématu vzhledem k současným badatelským trendům a také schopnost své téma řádně ústně prezentovat. Dvojice těchto studentů nás zaujala především proto, že beze zbytku splňují tato kritéria, jejich práce jsou navíc psány svěžím kultivovaným jazykem se zaujetím pro zvolené téma a vyznačují se na úrovni magisterského studia nadstandardní odbornou erudicí,“ dodal PhDr. Vítězslav Prchal, Ph.D., z Ústavu historických věd Fakulty filozofické, který studenty na konferenci doprovázel a z jejichž úspěchu má velkou radost.

Zaujalo i téma pokusného školství

Zmiňované dělené první místo obsadila rovněž práce Veroniky Svobodové – Pokusnictví v Československu na příkladu škol v Michli, Nuslích a Hostivaři (Katedra dějiny a didaktiky dějepisu PF UK Praha), podávající zajímavý pohled na pokusné školství v Praze v meziválečném období, přičemž některé závěry lze použít i pro současnou situaci v českém školství.

Na dalších místech se umístily tyto práce (chronologicky dle tématu): Tereza Dufková – Cesta krále Václava IV. do Remeše roku 1398 (Ústav českých dějin FF UK Praha) se ve svém příspěvku snažila do jisté míry rehabilitovat pohled na krále Václava jako na neschopného opilce a ukázat na některé části jeho vlády, které by bylo možné považovat za úspěšné. Tato práce rovněž obdržela Šustovu cenu každoročně udělovanou v závěru konference. Anna Nováková – Američtí Amadísové: Rytířská dobrodružství v Novém světě na příkladu sebeprezentace Hernána Cortése v Cartas de Relación (Katedra historie FF UP Olomouc) představuje známého conquistadora Hernána Cortése ve světle jeho dopisů císaři, ve kterých se prezentuje jako ideální křesťanský rytíř. Jan Horák – Historia naturalis Nového světa jako téma středoevropského písemnictví 16. století (FF UJEP Ústí nad Labem), který poznatky ke své práci čerpal zejména z raně novověkých kosmografií, herbářů a cestopisů.

O erbovnících, zbožnosti šlechty nebo poutním místu

Tereza Vorálková – Erbovníci aneb „urození“ měšťané: Příběh rodiny Sokolů z Mor (FF UJEP Ústí nad Labem) se naproti tomu zabývá v literatuře ne příliš traktovaným fenoménem erbovních měšťanů. Neméně zajímavý byl příspěvek Andrey Loukotové – Moravští novokřtěnci a usedlost Alinkov v raném novověku (Historický ústav FF MU Brno) seznamující nás s novokřtěneckou stopou v okolí Moravského Krumlova. Juda Kaleta – „Z žádné vysokosti aneb pohrdání jinými věřím...“: Sonda do zbožnosti šlechty a Jednotě bratrské před nástupem evropské reformace na základě života Johanky z Krajku a jejího Vyznání víry poukazuje na netradiční vyznání víry ženy – šlechtičny v době před Bílou horou. Daniel Lyčka – Náklady voluptuárních staveb valtického panství na příkladu Apollónova chrámu a Nového dvora (1817–1820) (Historický ústav FF MU Brno), kterému se za pomoci zejména pramenů účetní povahy podařilo alespoň částečně rekonstruovat stavební politiku knížete Liechtensteina. Novějšími dějinami se zabývá Jana Dvořáková – Poutní místo Křemešník v první třetině 20. století (Historický ústav FF JU České Budějovice).

Na závěr patří dík organizátorům z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity za kvalitní přípravu letošního ročníku Studentské vědecké konference Historie, kteří pro účastníky zajistili odpovídající zázemí v příjemném prostředí univerzitního kampusu.

Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět