Erós, zlato a žena aneb Platón o rozkladných faktorech v politice

11. 01. 2018

Jako studenti filosofie Fakulty filozofické jsme nedávno měli možnost zabrousit zpět do antiky a seznámit se se vztahem Eróta, zlata a ženy podle Platóna, který je vidí jako rozkladné faktory politiky. Doktorandské kolokvium svou přednáškou zpestřila Veronika Konrádová, která se odborně zaměřuje na antickou filosofii a etiku. A tak nás provedla možnými paralelami v Platónově dialogu Ústava.

Hned v úvodu Veronika Konrádová, která působí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, připomněla kruhovou kompozici Ústavy, jež je poskládána jako soustředné kruhy, které odpovídají Platónově podobě obce. Platónova ideální obec je uspořádána stabilně díky obousměrnosti konstituce obce, avšak stabilita obce může být narušena destabilizačními mechanismy. Konrádová představila Platónův radikální návrh, jenž Platón formuluje ve třetí, čtvrté a páté knize Ústavy – motiv přátelského sdílení.

Nebezpečí tkví v ziskuchtivosti a touze po požitcích

Motiv přátelského sdílení Platón zamýšlel jako stabilizující prvek pro třídu strážců. Konrádová uvedla Platónovu citaci „věci přátel jsou společné“, což je podle ní výrok, který vznáší požadavek na přátelské sdílení, konkrétně sdílení majetku, žen a dětí. Konrádová argumentovala, že potlačení soukromého vlastnictví ve třídě strážců by vedlo k posílení angažovanosti v obci. Platón totiž viděl nebezpečí v ziskuchtivosti a touze po požitcích, které vedou k rozkladu jednoty. Z uvedeného podle Konrádové vyplývá, že Erós a zlato jsou faktory, jež ohrožují obec. Jak ale souvisí ženství s rozkladnými faktory?

Konrádová shledává v erotice a ekonomice vzájemnou provázanost a poukazuje na tradiční antickou spjatost ženství a zlata. Na příkladu Pandory a Afrodity připomněla, že již v antice bylo zlato symbolem ženské atraktivity – zlato jako symbol erotiky, zároveň zlato vstupovalo do manželství jako věno a majetek, které žena chrání. Avšak řecký básník Hésiodos (přelom 8. a 7. stol. př. Kr.) byl přesvědčen, že žena statky neuchovává, nýbrž spotřebovává, tudíž je podle Konrádové ženství pojímáno jako rizikový potenciál, jenž představuje hrozbu pro stabilitu třídy strážců.

Žena a majetek symbolizovaly rizikový faktor

V osmé knize Ústavy proto Platón uvažuje o ženě jako o degenerativním impulzu v obci, neboť ženy rizika přitahují nebo přímo představují. Konrádová uvedla, že právě proto, že žena a majetek symbolizovaly rizikový faktor, Platón požadoval v ideálním uspořádání obce sdílení majetku, žen a dětí, tím by došlo ke zvnějšnění vnitřího prostoru domácnosti, což by zabránilo jakémukoli zpronevěření.

Je nezbytné mít na paměti, že Platón myšlenku majetkového a partnerského kolektivismu promýšlel pouze pro třídu strážců, nikoli pro celou společnost, tudíž jeho uspořádání nelze označit za žádnou formu komunismu. Konrádová také zdůraznila, že ačkoli Platón uvažoval o ženách jako strážkyních, které stejně jako muži disponovaly statečností, tak Platónovým cílem zajisté nebyl žádný druh ženské emancipace.

Zpět do antiky každý týden

Přednáška Veroniky Konrádové proběhla v rámci cyklu mimořádných přednášek z oblasti antické filosofie, jež se konají pravidelně každý měsíc na katedře filosofie. Dalším hostem, s nímž jsme se přenesli zpět do antiky, byl Ondřej Krása a v lednu například Karel Thein. Přednášek a následných společných debat se mohou zúčastnit všichni zájemci.

Mgr. Pavlína Tomášová
doktorandka oboru filosofie FF


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět