Na budově univerzity zavlála tibetská vlajka

27. 03. 2015

Třetím rokem se Univerzita Pardubice zapojila do mezinárodní kampaně, která měla upozornit na útlak a násilí páchané na původním obyvatelstvu Tibetu. V úterý 10. března se krátce před polednem sešli studenti, akademičtí pracovníci a další zaměstnanci univerzity před budovou G, aby si tuto událost připomněli a podpořili tím požadavky tibetské exilové vlády. Studenti z katedry religionistiky pak na budově vyvěsili tibetskou vlajku.

Akce připomněla výročí propuknutí proti čínského povstání ve Lhase v roce 1959, které bylo krvavě potlačeno. Vojska komunistické vlády Číny vtrhla do Tibetu již v roce 1950, velice záhy porazila nesrovnatelně slabší místní jednotky a nastalo období násilné proměny náhorní země.

Krutá padesátá léta

Na setkání před budovou G si krátké úvodní slovo vzal předseda Studentské rady Ing. Martin Šanda a několik slov pronesl i prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., prorektor pro vzdělávání a záležitosti studentů. Historické události a situaci v Tibetu komentoval doc. Mgr. Martin Fárek, Ph.D., vedoucí Katedry religionistiky Fakulty filozofické, který také přítomným popsal, co se během 50. let 20. století v Tibetu dělo. 

„Zabíjení, mučení, věznění lidí i násilná proměna ekonomiky a struktury společnosti si vyžádaly na milion mrtvých Tibeťanů. Zničeno bylo na šest tisíc buddhistických klášterů. V emigraci žije odhadem 150 000 Tibeťanů, mezi nimi čtrnáctý dalajlama a mnoho dalších významných osobností tibetského buddhismu,“ říká doc. Mgr. Martin Fárek, Ph.D.,

Tibet v minulosti a dnes

Dne 17. března pak přijel na univerzitu přední český tibetanista doc. Daniel Berounský, Ph.D., vedoucí Ústavu jižní a centrální Asie z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby přednášel o současné situaci v Tibetu.

Představil nejprve rozdíl mezi etnickým či historickým Tibetem a Tibetskou autonomní oblastí. Historický Tibet zahrnoval podstatně větší území, než je dnešní Tibetská autonomní oblast v rámci čínského správního rozdělení země. Dále hovořil o specifickém historickém vývoji této oblasti, ve kterém se postupně etablovaly různé buddhistické školy. Nakonec jedna z nich, škola Gelug, ovládla velké části historického Tibetu. „Její přední představitelé v čele s dalajlamy pak výrazně ovlivňovali vnitřní i zahraniční politiku země. Pozoruhodnou postavou byl třináctý dalajlama, který prosazoval řadu reforem armády, správního systému, hospodářství, komunikací i školství. Po jeho smrti před druhou světovou válkou byla většina reforem opuštěna. Tibet pod faktickou vládou regenta a rady podlehl čínské invazi,“ popisuje historické události v Tibetu Martin fárek.

Další část přednášky byla věnována současnosti. Doc. Berounský představil pozoruhodný fenomén přejímání místních laických rituálů mnichy z několika klášterů. Na závěr komentoval vlny protestů v posledních patnácti letech, ve kterých přitáhla velkou pozornost světa série sebeupálení Tibeťanů (do současnosti se jedná více než o stovku lidí, kteří zvolili tuto pro nás extrémní formu protestu). Odpověděl na otázky z publika, zajímavý byl například jeho komentář k politice exilové tibetské vlády.

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů
ve spolupráci s doc. Mgr. Martinem Fárkem, Ph.D. z Katedry religionistiky FF


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět