Na univerzitě opět zavlála vlajka pro Tibet

10. 03. 2016

Skupinka studentů, akademických pracovníků a zaměstnanců univerzity se ve středu 9. března sešla před budovou G, aby se zapojili do mezinárodní kampaně upozorňující na útlak a násilí páchané na původním obyvatelstvu Tibetu. Krátce před polednem si připomněli výročí potlačení tibetského povstání v roce 1959. Vyvěšením tibetské vlajky, která na budově zůstane viset do konce března, symbolicky podpořili tibetské úsilí o získání autonomie.

Akce připomněla výročí propuknutí protičínského povstání ve Lhase v roce 1959, které bylo krvavě potlačeno. Vojska komunistické vlády Číny vtrhla do Tibetu již v roce 1950, velice záhy porazila nesrovnatelně slabší místní jednotky a nastalo období násilné proměny náhorní země.

„Pro mě osobně bylo velice silným a inspirativním zážitkem, když hned po revoluci 1989 Václav Havel jako první představitel státu na světě pozval 14. dalajlámu na oficiální státní návštěvu. To bylo dle mého názoru velice důležité gesto. Tehdejší Československo ukázalo, že i tak malá země může přispět k mezinárodní diskusi o řešení vážných problémů. Jedním z výsledků takového přístupu k současným problémům jsou aktivity Fóra 2000, kterých se dalajláma a další tibetské osobnosti účastnily,“ uvedl doc. Mgr. Martin Fárek, Ph.D., vedoucí Katedry religionistiky Fakulty filozofické a pokračoval: „Že jsme se tu dnes sešli, vnímáme nikoli jen jako protest politický. Číňané v Tibetu v duchu marxistické ideologie likvidují tradiční buddhistickou kulturu. Zprávy z posledního desetiletí svědčí bohužel o tom, že se jim to daří.“ 

Zajímejme se o Tibet i jeho kulturu

Docent Fárek využil příležitost také k tomu, aby vyzdvihl pozitiva tradiční tibetské kultury a doporučil k přečtení například knihu Patricka Frenche „Tibet, Tibet: historie ztracené země“, která přináší realistický pohled na to, co se v Tibetu událo a děje. Zdůraznil, že nechce život Tibeťanů před čínskou okupací nijak idealizovat. Nicméně čínská okupace způsobila ohromné oběti na životech, věznění a mučení Tibeťanů, a mnohá další utrpení. My bychom však Tibeťany neměli jen nějak litovat. Můžeme se od nich totiž v mnohém inspirovat, například v tom, jak dokážou nakládat s utrpením a jak se brání vzniku či rozvoji nenávisti u sebe samých. U nás bychom silné negativní emoce a postoje považovali za přirozenou reakci na takovou bolest. Buddhistické tradice však Tibeťany i v takové situaci vedou k rozvoji soucitu a láskyplného postoje k ostatním. Můžeme se od nich učit, co je vlastně štěstí a jak jej dosahovat.

„Všichni víme, že záležitost Tibetu je velice komplikovaná a je důležité aktivně hledat cesty, které budou přínosem k obnovení tibetské identity. Útlak svobod jakéhokoliv národa není možné tolerovat v žádné době,“ dodal student Martin Šanda ze Studentské rady Univerzity Pardubice.

Festival ProTibet v pardubické Dobré čajovně

Po celý březen probíhají akce na podporu tibetských požadavků a jako připomínka toho, co se ve vysokohorské zemi stalo, také v pardubické Dobré čajovně. Již druhým rokem zde studentka Univerzity Pardubice Barbora Boušková pořádá festival ProTibet. „Každou neděli od 19 hodin promítáme filmy s tibetskou tematikou a vždycky v sobotu čteme himalájské pohádky. Můžete si u nás koupit výrobky, které vyráběli sami Tibeťané v exilu, přispět do kasičky nebo jenom přijít sdílet myšlenku, kvůli které jsme dnes přišli. Všichni jste srdečně zváni,“ zakončila setkání u příležitosti vyvěšení tibetské vlajky organizátorka festivalu ProTibet.

Další fotografie z vyvěšení tibetské vlajky najdete na univerzitním facebooku.

Mgr. Zuzana Paulusová, Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa
ve spolupráci s doc. Mgr. Martinem Fárkem, Ph.D., Katedra religionistiky FF


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět