IX. pardubické bienále Fakulty filozofické ovládla gastronomie

16. 05. 2016

Ústav historických věd a Katedra literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické připravily ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích IX. pardubické bienále. Tématem letošního ročníku byla gastronomie a pojímání jídla v různých perspektivách. Antropologie jídla a food studies totiž v posledních letech oslovují badatele četných vědních oborů.

Věhlasná vědecká událost navazuje na dlouholetou tradici těchto setkání, jež mají velký význam pro komunitu historiků a příslušníků dalších, příbuzných vědních oborů. Letošní ročník se věnoval Gastronomii v interdisciplinární perspektivě. Téma soustředěné na evropskou gastronomii přiblížilo proměnu chápání role kuchyně – stolování, přijímání a úpravy jídel – jako důležitou součást každodenního života v evropském kulturně-historickém kontextu. Místem konání se v pátek 29. dubna a v sobotu 30. dubna staly prostory zámku v Pardubicích, který pro prezentaci jednotlivých referátů propůjčil rytířské sály. Z důvodu hojného počtu příspěvků se přednášky uskutečnily souběžně ve dvou cyklech – v Mázhausu a Vojtěchově sále. 

Pestrá přehlídka příspěvků

Dohromady vystoupili 34 referující, převážně z českých akademických pracovišť. Pozvání přijali rovněž uznávaní vědci ze Slovenské republiky: doktorka Gabriela Dudeková, doktorka Tünde Lengyelová a doktor Viliam Čičaj. „Přestože se v případě Pardubického bienále jedná tradičně o podnik zasvěcený historickým vědám, bylo tentokrát naším záměrem vytvořit skladbou jednotlivých referátů co nejpestřejší interdisciplinární prostor – s ohledem na účastnickou kapacitu konference jsme zároveň byli nuceni koncipovat celou akci jako česko-slovenskou. Zájem o vystoupení projevily osobnosti z oblasti jazykovědy, literární vědy, etnologie, religionistiky a dalších,“ dodává Ivo Říha, člen týmu pořadatelů IX. pardubického bienále.

Jak se stravovali v novověku?

Organizátoři rozčlenili jednotlivé příspěvky do několika tematických sekcí. V pátek 29. dubna se v Mázhausu přednášelo na téma gastronomie, stolování a zásobování v kontextu kulturních dějin. Zde jsme se mohli například dozvědět, nakolik důležitou úlohu hrála gastronomie při diplomatických jednáních v raném novověku, jak vypadalo stravování na kavalírských cestách, jaké koření a jižní ovoce bylo možno sehnat v raně novověké Praze, či z čeho se skládala strava ve válečných letech 19. a 20. století. Stranou nezůstaly ani další plodiny, které jsou s člověkem již neodmyslitelně spjaty: káva, čaj a čokoláda.

O jídle se ovšem pouze nemluvilo. Ty přítomné, kteří případně nebyli na určitou chvíli zaměstnáni chutným občerstvením (za zmínku jistě stojí především Kunětické preclíčkypodle Magdaleny Dobromily Rettigové), jistě potěšila zpráva o tom, že všechna prezentovaná pojednání vyjdou knižně ve formě kolektivní monografie.

Jak to bylo s knedlíkem?

Vojtěchovým sálem se rozléhaly referáty na téma gastronomie mezi etnocentrismem a universalismem. Zde mohli posluchači načerpat zajímavé informace o knedlíku coby kulturně-historickém fenoménu střední Evropy, kuchařské škole Domácnost, gastronacionalismu v 19. století a tematizaci jídla v současných dětských knihách. Nechyběl ani oddíl pro příspěvky zabývající se zdravovědou a dějinami stravování. Poslední tematický blok sdružoval poznatky o gastronomii mezi sakrálním a profánním; přítomní mohli slyšet například o hostinách při slavnostech kladení základních kamenů a svěcení kostelů či o svatebních hostinách během 19.–20. století. Páteční cyklus přednášek zakončila plavba po Labi na lodi Arnošt z Pardubic, kde pokračovala odborná diskuze v duchu přednesených referátů.

V centru zájmu stály i kuchařky

Sobotní program se skládal ze dvou oddílů. První se týkal gastronomie v kontextu literární historie a jazykovědy; při této příležitosti referující analyzovali například deníky Ferdinanda Fingerhuta či česky psané kuchařské knihy z 19. století. V rámci gastronomie v literárních reflexích zazněl mj. příspěvek o autorském subjektu v paratextech českých kuchařských knih 19. století, či poznatky o slovinských kuchařských knihách ve vztahu k české literární kultuře. Do tohoto bloku rovněž přispěl básník, novinář a spisovatel Viktor Šlajchrt. Do středu jeho odborného zájmu se dostal ambivalentní charakter kulinárních obrazů v literatuře i v médiích, který autor představil na vybraných příkladech z dějin světové i české literatury. Setkání uzavřela svým pozoruhodným příspěvkem o novodobém fenoménu booktuberství doktorka Blanka Činátlová, zastupující Univerzitu Karlovu v Praze. Při zakončení celé události profesorka Milena Lenderová zároveň srdečně pozvala všechny přítomné na X. pardubické bienále, které se uskuteční v roce 2018.

Podrobné informace o akci jsou dostupné na stránkách Ústavu historických věd FF UPa.

Veronika Janečková a Barbora Zelenková
studentky Katedry literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět