Restaurátoři mají rukopis na Památce roku

26. 05. 2016

Již jednou se studenti Fakulty restaurování podíleli na obnově památky ve Slavonicích. Restaurátorské práce ale na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak se vloni do Slavonic vrátili znovu. Tentokrát kvůli měšťanskému domu č.p. 520. A jejich práce byla oceněna. Oběma objektům totiž pomohli získat prestižní titul Památka roku v soutěži, kterou pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Titulem Památka roku se Hřbitovní kaple ve Slavonicích pyšní od roku 2014, kdy ho získala za komplexní obnovu. Studenti tehdy restaurovali nástěnné malby na klenbě kaple. Podruhé získala slavonická památka titul letos v březnu za obnovu fasády měšťanského domu č.p. 520 pocházejícího z roku 1575. Restaurátorské péče se tentokrát dočkala figurální sgrafita na fasádě, kterým se v létě 2015 věnovali studenti Fakulty restaurování pod vedením absolventů bývalé Restaurátorské školy v Litomyšli.

Při obnově pomohly historické fotografie

„Fasádu domu pokrývají renesanční figurální sgrafitové obrazy. Jsou to výjevy ze Starého zákona, ilustrace Ovidiových Metamorfóz a portrétní medailony soudobých Habsburků. Před zahájením restaurování jsme zjistili, že sgrafita jsou různě dochovaná. Na atikovém štítu byl stav omítek dokonce havarijní, ale na jiných částech arkýře byly naopak rozpoznatelné neobvykle dobře dochované stopy původního povrchu sgrafita,“ vyjmenovává problémy, které stály před restaurátory, MgA. Zuzana Wichterlová z Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování. Díky tomu mohly rekonstrukce chybějících částí následovat původní stínovaný vzhled renesančního sgrafita. „Pomohly nám nashromážděné historické fotografie, fotografie v ostrém bočním světle a zejména nalezené renesanční předlohy provedené v grafice,“ doplnila Wichterlová.

Rekonstrukce studenty naučila mnohému

„Zcela výjimečně jsme se na této sgrafitové fasádě nepotýkali většinu času s nevhodnými zásahy předchozích restaurátorů. Zásah posledních restaurátorů z roku 1991 z velké části sám zmizel. Starší zásahy zůstaly pouze v menších plochách v oblastech srážkových stínů. Tam je bylo možné částečně změkčit a redukovat,“ popsala postup Wichterlová. Přesto studenti zpracovávali pod odborným vedením celou škálu problémů.

Jedním z náročnějších kroků byla například konzervace oddělených omítkových vrstev. Studenti nejprve omítky ve hmotě zpevnili. Do dutin pak postupně injektovali speciální jemnou maltu. Dutiny zde byly rozsáhlé. Neúměrné zatížení řídkým injektážním materiálem by mohlo snadno vést k dalšímu boulení a odtrhávání vrstev. Proto studenti museli pracovat velmi trpělivě a pokaždé nechat materiál zatuhnout. Injektovaná místa museli navíc pečlivě a velmi opatrně průběžně zajišťovat tlakovacím zařízením tak, aby boule co nejvíce dorovnali, ale zároveň, aby materiál nepraskl.

Jak vznikají stínovaná sgrafita?

Zásah na fasádě domu nebyl náročný jen z hlediska konzervace původního materiálu, ale i z hlediska následné výtvarné prezentace. K některým námětům na fasádě byly nalezeny původní renesanční grafické předlohy. Studenti si z předloh a historických podkladů připravili výtvarné návrhy, přičemž se zaměřovali na renesanční rukopis sgrafita. Prováděli rekonstrukce chybějících částí ve hmotě i v barvě. „Při rekonstrukcích sgrafit ve hmotě je nutné omítku zpracovávat za čerstva, tedy rychle a přesně. Tato část práce byla pro studenty náročná, protože již vyryté sgrafito nelze opravovat, v případě, že se nezdaří, je nutno celý proces nanášení zopakovat,“ uvedla restaurátorka. Práce s technikou tohoto sgrafita tak byla pro studenty velmi zajímavá a nová. Šlo o sgrafito probarvené ve hmotě vysokým obsahem drceného dřevěného uhlí. Výtvarně je pojednané speciální technikou, kdy je bílý vrchní nátěr odstraňován špachtlí a tím vzniklo ono typické stínování.

Základem je týmová práce

Studenti na akci strávili nejen dvacet dní svých povinných praxí, ale celé loňské léto. Akce byla totiž výrazně náročnější, než předpokládali a zasáhla částečně i do podzimního semestru. „Restaurování sgrafit i nástěnných maleb je práce týmová a hlavní restaurátorský tým byl poskládán ze dvou absolventů a ze šesti studentů, z nichž dva byli z magisterského stupně a čtyři z bakalářského stupně,“ řekla restaurátorka a pochválila tým studentů, který po celou dobu držel pohromadě i přesto, že jim ke konci práci ztížilo počasí. I když restaurátorům praží slunce na záda nebo prší a fouká studený vítr, je nezbytné pracovat stejně precizně a soustředěně jako v teple a v klidu v ateliéru.

Práci v terénu si studenti vyzkouší také letos. Zamíří například do poutního kostela v Klokotech, na zámek Kratochvíle a také opět do Slavonic. „Tentokrát zde půjde o nástěnné malby v kapličce Jana Nepomuckého a sgrafitovou fasádu městského domu,“ uzavřela Wichterlová.

Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět