Objev českých vědců: Mají důkaz, že kovy urazily tisíce kilometrů

9. 08. 2018

Čeští vědci učinili překvapivý objev. Kovová nádoba uložená do hrobky v egyptském Abúsíru před 5000 lety byla vyrobena z materiálu, který se používal v té době v daleké Anatólii – současném Turecku. Dokázali, že kovy urazily několik tisíc kilometrů, než se dostaly ke svému majiteli. Jedním z odborníků, který materiál použitý na výrobu nádoby zkoumal, byl i chemik z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování Ing. Jiří Kmošek.

To, že kovy musely urazit velkou vzdálenost, dokládá studie v prestižním časopisu Journal of Archaeological Science publikovaná pod názvem „Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“.

Zkoumali staroegyptské artefakty

K překvapivému zjištění dospěl český vědecký tým vedený v přírodovědecké části archeometalurgem Jiřím Kmoškem z naší Fakulty restaurování a Mgr. Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který vede archeologickou část výzkumu.

Vědci provedli detailní analýzu dvaceti dvou staroegyptských předmětů z Egyptského muzea Lipské univerzity v Německu, které byly objeveny při německých a britských výzkumech na začátku 20. století na lokalitách Abúsír, Abydos a Gíza. Pocházejí z hrobky panovníka 2. dynastie Chasechemveje (Abydos) a z hrobek úředníků raně dynastické doby (Abúsír) a Staré říše (Gíza).

„Osobně jsem byl zodpovědný za odběr vzorků, metalografické analýzy a statistické vyhodnocování dat. Předměty jsme nejprve zrentgenovali na univerzitě v Lipsku pro zjištění jejich stavu a stupně zachování kovového jádra. Přímo v lipském muzeu jsme předměty v roce 2015 navzorkovali a poté vzorky převezli do Prahy na další vyhodnocení,“ uvádí k výzkumu Jiří Kmošek.

Vědci poprvé využili nové metody

Až doposud byly znalosti o staroegyptské metalurgii ve 3. tisíciletí před Kristem jen málo známé. Nyní čeští vědci použili při zjišťování původu rud u nalezených nádob nové archeologicko-metalurgické metody – analýzu izotopů olova. V kombinaci s egyptologickými a přírodovědnými přístupy tak prokázali „neviditelná propojení“, která lze vysledovat mezi oblastmi, z nichž pocházela měděná ruda, z níž byly nádoby vyrobeny, a kde byly nakonec vyrobeny a nalezeny.

„Izotopy olova nám umožnily vysledovat, odkud pocházela ruda“ říká první autor studie, archeometalurg Ing. Jiří Kmošek. „A ukázaly nečekané výsledky“, dodává korespondující autor, doktorand Martin Odler.

Analýzy prováděli na vědeckých pracovištích

Izotopové analýzy olova měřila geoložka Yulia V. Kochergina z České geologické služby, fyzik Fikrle analyzoval vzorky v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy, a to metodou neutronové aktivační analýzy a rentgen fluorescenční analýzy. V chemické laboratoři Fakulty restaurování v Litomyšli probíhaly dále například analýzy vzorků na elektronovém mikroskopu. Kromě očekávaného výskytu rudy ze Sinajského poloostrova, častého cíle staroegyptských expedic, nezanedbatelné množství rudy pocházelo z egyptské Východní pouště.

Egyptská mísa byla z rudy až z daleké Anatolie

Největším překvapením pro vědce pak byla velká mísa z hrobky z 1. dynastie z Abúsíru, kterou objevil v roce 1910 německý egyptolog Georg Steindorff při záchranném výzkumu pohřebiště. Ruda, ze které byla vyrobena, pochází až z daleké Anatolie.

„Obsahovala arsen (1,4%) a nikl (4,8%), velmi neobvyklý kov pro starověký Egypt, nicméně častý v artefaktech z mědi i arsenové mědi Anatólie. Analýzy izotopů olova ve zkoumaných staroegyptských artefaktech pak potvrdily, že jsou stejné jako u anatolských měděných rud a podobné artefaktům z období kolem 3000 před Kristem,“ popisuje překvapivé výsledky prováděných analýz Jiří Kmošek.

Podle autorů studie nádobu velmi pravděpodobně vyrobili staroegyptští kováři, jenom ruda nebo ingot, kovový polotovar, cestoval až z Anatólie, možná přes více prostředníků. Nádoba tedy není dokladem přímého kontaktu obou kultur, nicméně dokazuje, jak daleko cestovaly na starověkém Předním Východě kovy již ve 3. tisíciletí před Kristem.

Analyzovaný soubor staroegyptských artefaktů však čítá kolem 100 vzorků, přičemž aktuálně publikovaná studie jich prezentuje přibližně čtvrtinu. Společný projekt týmu českých vědců tak bude pokračovat.

Inovativní výzkum a použité metody českých vědců, poprvé popsané v právě zveřejněné vědecké studii v časopise Journal of Archaelogical Science prestižního vydavatelství Elsevier, jsou důležitým milníkem pro možnosti další interpretace naší minulosti. Přináší více světla do znalostí o původu používaných surovin a výrobě kovových nádob starého Egypta i o fungování staroegyptské ekonomiky a dalších sociálně-kulturních souvislostech naší historie.

Ing. Valerie Wágnerová
mluvčí UPa ve spolupráci s Fakultou restaurování


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět