Nové projekty budou zkoumat využití nanomateriálů pro medicínu i kosmický průmysl

30. 04. 2018

V předaplikačním výzkumu, na který dva univerzitní vědecké týmy získaly 185 milionů korun, se budou vědci zabývat přípravou, charakterizací a především využitím nanomateriálů v praxi.

Projekt NANOBIO míří do oblasti biomedicíny. Zaměřuje se na testování biokompatibility nanomateriálů a možnosti jejich využití pro diagnostiku in-vivo a in-vitro pro moderní terapeutické způsoby.

Projekt NANOMAT se zabývá výzkumem polymerních nanomateriálů a jejich využitím jako nanokompozitů s jedinečnými termochemickými vlastnostmi či jako čidla s mimořádnou citlivostí a rychlou odezvou. Ze své podstaty jsou takové materiály ideální pro využití v leteckém a kosmickém průmyslu.

Oba projekty vědeckých týmů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice byly podpořeny dohromady finanční částkou 185 milionů korun, a to z výzvy Ministerstva, školství, mládeže a tělovýchovy ČR nazvané „Předaplikační výzkum pro ITI“. První z projektů zahájil činnost už v březnu, druhý se rozeběhne začátkem letních prázdnin. Kromě nich se v těchto dnech rozhoduje i o přidělení finanční částky na další projekt.

Příprava vědeckých projektů pro tzv. Integrované teritoriální (územní) investice - ITI Hradecko-pardubické aglomerace probíhala již v loňském roce. V průběhu ledna, kdy se o osudu dvojice úspěšných projektů rozhodovalo, jsme se zeptali tehdejšího prorektora pro vědu a tvůrčí činnost prof. Ing. Jiří Kulhánek, CSc. na podrobnosti:

Co si máme představit pod zkratkou ITI Hradecko-pardubické aglomerace? Co to vlastně je?

Zkratka ITI znamená jednoduše Integrované teritoriální (územní) investice, které mají být nástrojem k integrované realizaci územních strategií. V praxi to znamená, že část finančních prostředků z Evropské unie ve vybraných operačních programech je vyčleněna a bude dislokována na základě územního principu. Hradecko-pardubická aglomerace je jednou ze 7 metropolitních aglomerací, které byly v České republice vytvořeny. Ta naše zahrnuje pod sebou obě krajská města a jejich širší okolí. Metropolitní oblasti/aglomerace jsou identifikovány jako ty, které mají nejsilnější růstový potenciál a mají výraznou měrou přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti celé ČR. V rámci ITI se předpokládá převážně realizace větších, investičně náročnějších projektů s potenciálně významným dopadem pro řešená území např. v oblasti dopravy, životního prostředí či vzdělávání.

Můžete přiblížit, jak konkrétně se univerzita zapojila? Tedy do jakých výzev vstoupila?

Pro účely naplňování Strategie ITI Hradecko-pardubické aglomerace bylo vytvořeno celkem pět pracovních skupin. Úkolem pracovní skupiny je podílet se na odborném definování specifických cílů Strategie ITI a posuzovat jejich věcné naplňování, navrhovat indikátory a monitorovat jejich naplňování, doporučovat Řídicímu výboru ITI návrhy na změnu Strategie ITI v dané oblasti, posuzovat projekty předkládané k naplnění Strategie ITI. Univerzita Pardubice se aktivně podílí především na práci PS4 „Vysoké školy a spolupráce škol a firem v oblasti výzkumu a vývoje“. Ta se zabývá projekty předkládanými do Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání a Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

S jakými projekty se univerzita o financování ucházela?

Jsem velice rád, že mohu konstatovat, že oba projekty podané Univerzitou Pardubice v OP VVV do výzvy „Předaplikační výzkum pro ITI“, konkrétně projekty NANOBIO a NANOMAT připravené na Fakultě chemicko-technologické, byly v nedávné době schváleny řídicím orgánem k financování. Dohromady přinesou univerzitě a jejím vědeckým týmům více než 185 milionů korun. Dalším počinem je pak společný projekt Fakulty elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakulty Jana Pernera – projekt „PosiTrans“ ve výzvě Dlouhodobá mezisektorová spolupráce, který je v současné době ve stadiu hodnocení a uchází se o dotaci ve výši 67 mil. Kč.   

Čím se předložené projekty zabývají a čemu poslouží?

Oba projekty NANOBIO a NANOMAT, jak už z jejich názvů vyplývá, jsou zaměřeny na přípravu, charakterizaci, ale především využití nanomateriálů v praxi.

Projekt NANOBIO míří do oblasti biomedicíny – zaměřuje se mj. na testování biokompatibility nanomateriálů, tj. zda a za jakých podmínek jsou netoxické vůči buňkám, živým organismům, a zda nemají vliv na hormonální a imunitní systém lidského organismu. Záměrem je využít bioaktivní nanomateriály pro diagnostiku in-vivo, v rámci moderních terapeutických postupů jako nosiče léčiv s cíleným zaváděním do tkání a orgánů tzv. drug delivery systém. Nové nanomateriály budou též využity v biotechnologických procesech za účelem výroby a purifikace léčivých substancí pro tzv. biologickou léčbu.

Projekt NANOMAT se zabývá výzkumem polymerních nanomateriálů s jedinečnými termochemickými vlastnosti, mimořádnou citlivostí a rychlou odezvou. Umožní a) vývoj kompozitních čidel mechanického namáhání a scintilačních detektorů pro konverzi vysokoenergetického neutronového a gama záření a b) vývoj nanostrukturovaných polymerních aerogelů s nízkou hustotou pro kosmické aplikace a vývoj nanostrukturované polymerní pěny s nízkou tepelnou vodivosti pro tepelně izolační účely a nejrůznější průmyslové využití.

Zmínil jste ještě jeden projekt. Na co se zaměřuje ten?

Třetí projekt rozšiřuje dosavadní spolupráci univerzity a elektrotechnických firem v regionu, které jsou zaměřeny na komunikační a detekční komponenty, radary, systémy pro automatizaci a řízení, zabezpečovací zařízení, informační systémy v dopravě apod. Projekt s pracovním názvem PosiTrans tak reaguje na požadavky zástupců aplikačního sektoru, kterému v uvedených specializacích chybí odpovídající kompetence, kvalifikace a kapacity pro jejich další rozvoj, a to zejména v oblasti vědecko-výzkumných aktivit, a také požadavky výzkumných organizací na propojení vlastních výzkumných poznatků s konkrétními aplikacemi.

Co se s předloženými záměry Univerzity Pardubice bude dít dál?

Oba projekty zaměřené na předaplikační výzkum byly v lednu 2018 schváleny výběrovou komisí a v těchto dnech se intenzivně připravují na zahájení fyzické realizace. Výsledky hodnocení projektu PosiTrans zatím nejsou známy, lze je očekávat v první polovině roku 2018.

Projekt NANOBIO potrvá 4 roky. Na řešení má přidělenu finanční podporu 115,9 milionu Kč z Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání. V rámci něj bude univerzita, resp. vědecký tým Fakulty chemicko-technologické – katedry biologických a biochemických věd, Centra materiálů a nanotechnologií a katedry ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu - spolupracovat s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a s Lékařskou fakultou v Hradci Králové.

Na projektu NANOMAT bude univerzita a její Centrum materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické spolupracovat s Lékařskou fakultou v Hradci Králové a s firmou TOSEDA, která se zabývá vývojem nových hi-tech materiálů. Tento projekt začne v červenci a potrvá do prosince roku 2022. Na jeho řešení získal realizační tým z OP VVV 69,3 milionu Kč.

O výzvě „Předaplikační výzkum pro ITI“: Cílem výzvy je podpořit výzkumné záměry v předaplikační fázi, tedy ve fázi před jejich uplatněním v praxi, které mají potenciál přispět ke zvýšení kvality života a k řešení velkých společenských témat a zvýšit potenciál pro využití výsledků v praxi a následné navázání spolupráce s aplikační sférou. Výzva umožňuje například experimentální ověření možného praktického uplatnění výzkumných výsledků včetně ošetření duševního vlastnictví nebo také navázání a rozvoj spolupráce mezi výzkumnými týmy a aplikační sférou, a to i se zahraničními subjekty. Celková alokace výzvy byla 1 577 823 530 Kč. Úspěšní žadatelé v pěti aglomeracích si rozdělí téměř jednu miliardu Kč. Největší sumu získá Západočeská univerzita v Plzni, která uspěla s dvěma projekty za 196 milionů korun. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem získá pro dva své projekty podporu 194 milionů korun. Se dvěma projekty uspěly také Univerzita Palackého v Olomouci (186 milionů Kč), Univerzita Pardubice (185 milionů Kč) a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (65 milionů Kč). Dalšími úspěšnými žadateli byly společnost COMTES FHT a.s. (86 milionů Kč) a Fakultní nemocnice Hradec Králové (39 milionů Kč).

Ing. Valerie Wágnerová
mluvčí UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět