Dvěma docentům z Fakulty ekonomicko-správní vyšla odborná kniha v prestižním vydavatelství Springer Publishing

23. 05. 2018

Docenti Jan Stejskal a Petr Hájek z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice jsou první Češi, kterým vyšla odborná monografie v prestižní řadě Advances in Spatial Science světového vydavatelství Springer Publishing. V této řadě jsou publikovány knihy nejvýznamnějších specialistů v oblasti regionální a veřejné ekonomie.

Jste jedním z editorů monografie Knowledge Spillovers in Regional Innovation Systems, která vyšla ve významném světovém vydavatelství Springer. Jak monografie vlastně vznikala?

Nápad vytvořit vědeckou monografii zaměřující se na velmi specifické a v českém prostředí neobvyklé téma jsme dostali spolu s Petrem Hájkem při řešení grantové úlohy GAČR. Projekt byl zaměřen právě na způsoby měření přelévacích efektů znalostí a na evaluaci jejich ekonomického významu. Při řešení projektu jsme spolupracovali s renomovanými vědeckými pracovišti a mnoha odborníky. Mnozí z nich také realizují výzkumy týkající se těchto specifických „neviditelných“ ekonomických efektů. Jedním ze závěrů výzkumů jednotlivých vědců je, že střední a východní Evropa je specifickým regionem, kde nelze použít zobecněné metodiky vytvořené v západních ekonomikách. Právě proto jsme se rozhodli vyzvat některé kolegy, zástupce univerzit z vybraných zemí, tedy Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Litvy ke spolupráci a vytvoření společné monografie, která shrnuje naše společné dosavadní poznatky.

Co je obsahem publikace?

Shrnuje dosavadní poznatky z oblasti spolupráce a znalostního přelévání v inovačním prostředí regionů. Tuto část zpracoval doktor Viktor Prokop, nadějný mladý vědec z Ústavu ekonomických věd naší fakulty. Konkrétní výzkumné studie jsme se snažili zasadit do znalostního konceptu regionálních inovačních systémů, o jejich vytvoření se dnes snaží všechny evropské země. A právě hodnocení regionálních inovačních systémů coby prostředí pro vznik přelévacích efektů je první tematickou částí. V rámci tohoto tématu zpracovaly výzkumné studie kolegyně z Litvy, společný česko-slovenský a polský tým autorů.

Druhým velkým tématem publikace je evoluce a dynamika regionálních inovačních systémů coby znalostních sítí. Zde jsou publikovány rozsáhlé studie autorů ze Slovenska a Maďarska, které se týkají celého středo-východního bloku zemí. Poslední tematická část je věnována znalostním přelévacím efektům v inovačních regionálních strukturách, které byly zkoumány v rámci rozsáhlých mezinárodních studií.

Co to jsou přelévací efekty?

Nezamýšlené efekty, které vznikají zcela samovolně, nezáměrně, třeba v průběhu interakce několika lidí. V odborné terminologii se používá i označení externalita. Specifickou skupinou přelévacích efektů jsou ty, které vznikají na bázi znalostí – tedy v konečném důsledku představují znalost nebo dovednost. Typickým příkladem přelévacího efektu znalostí jsou znalosti a dovednosti nabývané mladými lékaři v průběhu praxí a příprav na atestace. V ekonomické praxi jde o nové znalosti, dovednosti, schopnosti řešit problémy inovativními (nebo kreativními) řešeními, které získávají lidé, například když dlouhodobě spolupracují. A spolupráce je dnes jedním z důležitých atributů inovačních prostředí většiny podniků, ale i regionů a rozvinutých ekonomik.

Je tato publikace ojedinělá? Mám na mysli zaměření právě na země střední a východní Evropy.

Ano, zaměření na regiony států střední a východní Evropy není příliš obvyklé. To možná také zaujalo vydavatelství. Ukázalo se, že tato skupina států má mnoho společného, vycházejícího z podobné historie, společenského uspořádání a soudobého vývoje. Proto i vznik regionálních inovačních systémů, používání moderních nástrojů regionálního rozvoje založených na bázi znalostí a spolupráce, představují v těchto zemích aktuální úkoly centrálních i regionálních vlád.

Kde se vzal nápad nabídnout monografii právě tomuto vydavatelství?

Vzhledem k zajímavému tématu, šíři zpracování a mnoha zahraničním spoluautorům bylo nasnadě nabídnout výsledné dílo renomovanému nakladatelství – Springer Publishing. Navíc jsme dobře věděli, že i spoluautory musíme motivovat ke kvalitním výstupům mimo jiné i tím, že jim nabídneme publikaci ve světovém prestižním vydavatelství. Věděli jsme, že Springer vydává ediční řadu Advances in Spatial Science, která se zaměřuje na publikování nejnovějších výsledků výzkumu v oblasti regionální a veřejné ekonomie. V této vědní disciplíně se jedná o zdroj nových poznatků na světové úrovni. I proto publikace v této řadě jsou automaticky evidovány v databázi Scopus. Vydání monografie zde bylo pro nás velkou výzvou. Sebrali jsme všechnu odvahu a poslali náš záměr knihy odpovědné redaktorce. Odpověď do druhého dne nás velmi překvapila – obvykle totiž značí odmítnutí. V našem případě však skýtala velmi pozitivní odpověď.

V ediční řadě Advances in Spatial Science doposud žádný český autor či autorský tým samostatnou monografii nevydal. Čím si to vysvětlujete?

Je to dáno pravděpodobně tím, že vydavatelství Springer publikuje v dané ediční řadě zejména velké mezinárodní studie nebo rozsáhlé teoretické novátorské práce, které není snadné zpracovat. Navíc samotný proces vydání monografie je poměrně časově náročný – trvá od návrhu monografie po její vytištění až tři roky. To může mnohé autory odradit. Navíc si vydavatelství velmi pečlivě hlídá kvalitu výstupu. Začíná to samotným posouzením, zda záměr knihy je dostatečně novátorský a má potenciál přinést nové poznatky komunitě odborných čtenářů. Tuto recenzi dělají jak editoři této ediční řady, tak přizvaný nezávislý odborník. Další kontrola kvality musí probíhat při přípravě jednotlivých kapitol, kterou musí vykonávat editoři knihy. Každá kapitola musí mít nezávislý recenzní posudek, jak přizvaného interního odborníka, tak nezávislého recenzenta redakce.

Druhým editorem je Petr Hájek z Ústavu systémového inženýrství a informatiky Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Třetím pak Oto Hudec ze Slovenska z Katedry regionálních věd a managementu Technické univerzity v Košicích. Jak se vám s nimi pracovalo?

S Petrem Hájkem jsme letití přátelé a spolupracujeme už dlouho na společných výzkumech a publikacích. Profesor Oto Hudec je naším blízkým kolegou, dlouholetým spolupracovníkem fakulty a předním, minimálně evropským, odborníkem v oblasti regionální ekonomie. Oba kolegové mají v dané oblasti široký rozhled a napomohli výrazně k vysoké kvalitě výsledného díla.

Jak fungovala spolupráce mezi autory kapitol a samotnými editory? Jak velkým problémem mohou být „kulturní“ rozdíly ve výzkumu?

Prvně jsme museli vytipovat a oslovit ty autory, kteří se zabývají podobnou problematikou a mají kvalitní výzkumné výstupy. Vzhledem k tomu, že nejde o mainstreamové téma, nebyl to zrovna jednoduchý úkol. Nakonec se však podařilo složit velmi kvalitní tým výzkumníků. V naší výzkumné práci nejsou zásadnější „kulturní“ rozdíly. Pokud je autor zvyklý publikovat v renomovaných časopisech, pak je i zvyklý na určitý styl práce. A ten se nelišil ani při zpracování této monografie. Dotvoření ujednoceného textu, při jehož čtení bude mít autor pocit, že je takzvaně z jednoho pera, je pak úkolem editorů. To bylo zjednodušeno tím, že editoři byli zároveň spoluautory větší části kapitol.

doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D.

  • působí v Ústavu ekonomických věd Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
  • vyučuje předměty z oblastí veřejné a regionální ekonomie, ekonomiky veřejného sektoru a veřejných služeb
  • ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá veřejnou a regionální ekonomií, soustřeďuje se na problematiku efektivnosti, konkrétně na teorii statku kolektivní spotřeby (problém hodnoty veřejné služby a efektivnost veřejných politik v tvorbě inovací veřejných statků a služeb s vlivem na ekonomicko-sociální rozvoj)
  • je autorem mnoha monografií a desítek publikací v časopisech a mezinárodních vědeckých konferencích
  • v současnosti je předsedou Akademického senátu Univerzity Pardubice

Článek byl převzat z magazínu Universitas. 

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět