Vědci přednášeli o slunečních hodinách a špatném nekonečnu

7. 07. 2014

Přednáškou Zdislava Šímy s názvem „Konstrukce a rekonstrukce slunečních hodin“ pokračoval 24. dubna na Univerzitě Pardubice volný cyklus přednášek o matematice, fyzice a příbuzných oborech.

Sluneční hodiny patří k nejstarším známým zařízením používaným k měření času a nejstarším vědeckým přístrojům. Jsou založeny na pohybu stínu vrhaného ukazatelem během dne v závislosti na rotaci Země kolem osy. Ve své přenášce se doktor Šíma věnoval rekonstrukci starých hodin, vysvětlil, kdy má smysl je rekonstruovat k plné funkčnosti a kdy už ne, takže zůstanou jen estetickou ozdobou.

Sluneční hodiny: předčí i „digitálky'

Naučil také posluchače rozeznávat zcela chybné číselníky slunečních hodin. Posluchači se také dozvěděli, co vše mohou sluneční hodiny ukazovat a jaké jsou zásady konstrukce gnómonicky kvalitních slunečních hodin, které rozsahem informací v mnohém předčí i ty nejlepší „digitálky'.

RNDr. Zdislav Šíma, CSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zabývá rekonstrukcí slunečních hodin už řadu let. V letech 1991 – 1998 rekonstruoval sluneční hodiny na mnoha významných místech, např. v Praze v Břevnovském klášteře či na budově parlamentu na Malé Straně, další v klášteře Zlatá Koruna u Českého Krumlova. Od roku 1990 je odpovědný za astronomickou stránku pražského orloje.

Hegelovo „špatné nekonečno' a matematika

Posledním dílem jarní části volného cyklu přednášek o matematice, fyzice a příbuzných oborech na Univerzitě Pardubice bylo vystoupení doc. PhDr. Vojtěcha Kolmana, Ph.D.  v přednášce nazvané „O špatném nekonečnu' pořádané ve čtvrtek 29. května.

Na Hegelově pojmu tzv. špatného nekonečna docent Kolman ukázal, v jakém smyslu lze pojmy Hegelovy vědy o logice aplikovat v oblasti matematiky tak, jak to učinil Hegel na případu Newtonova infinitezimálního kalkulu, a posléze v oblasti pojmové analýzy vůbec.

Stejně jako v Hegelově výkladu zavedl totiž Newton pojem nekonečně malého pouhou negací konečné veličiny, aniž by dostatečně jasně vymezil, co taková veličina je a jaký má vztah k veličinám ostatním. Jádrem přednášky byl postřeh, že „špatné' (schlecht) nekonečno je fakticky nekonečno vzniklé pouhou (schlicht) negací konečnosti.

Kolmanova Filosofie čísla získala cenu

Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. působí na Ústavu filosofie a religionistiky Univerzity Karlovy v Praze, kde přednáší analytickou filosofii, formální logiku, historii logiky, filosofii logiky a matematiky. Je autorem první české monografie o jednom ze zakladatelů moderní logiky a otci analytické filosofie Gottlobu Fregovi. V roce 2009 obdržel Cenu nakladatelství Academia za původní vědeckou nebo populárně naučnou práci za knihu Filosofie čísla. Letos mu vychází kniha právě o přednášeném tématu: O špatném nekonečnu.

Obě přednášky pořádala Jednota českých matematiků a fyziků (JČMF), pobočka Pardubice, Katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě Dopravní fakulty Jana Pernera a Ústav matematiky a kvantitativních metod Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice v rámci projektu nesoucího název Brána vědě/ní otevřená – BRAVO, CZ.1.07/2.3.00/35.0024 (tento projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky).

Na další akademický rok připravuje JČMF, pobočka Pardubice, další sérii přednášek s volným vstupem. První z nich se bude konat v říjnu tohoto roku a zájemci budou včas informováni prostřednictvím letáků, mailem, nebo na stránkách http://jcmf.upce.cz/index.html. Navíc o všech přednáškách z tohoto cyklu, které se již konaly, budeme čtenáře i nadále pravidelně informovat na stránkách Zpravodaje Univerzity Pardubice.

Ing. Dušan Čermák, Ph.D., jednatel pardubické pobočky JČMF
Katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě DFJP


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět