Tradiční cyklus přednášek o matematice zahájila univerzita měřením vesmíru

29. 10. 2014

Univerzita Pardubice pokračuje i v tomto akademickém roce ve volném cyklu přednášek o matematice, fyzice a příbuzných oborech. Kromě setkání se zajímavými osobnostmi nabízí nové poznatky a zajímavosti z uvedených oborů. Pravidelné měsíční přednášky otevřelo ve čtvrtek 23. října jako první téma měření vesmíru a Země.

„Na první přednášku přijal naše pozvání doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který se ve svém odborném zaměření věnuje historii matematiky, linerární algebře, algebře, řecké matematice či matematice na našem území v 19. Století. Ze svého širokého záběru sáhl tentokrát po provázanosti matematiky a vesmíru,“ uvedl k prvnímu přednášejícímu Mgr. Libor Koudela, Ph.D., jeden z organizátorů a předseda pardubické pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků.

Pojednání o Aristarchovi a Eratosthenovi

Přednášející představil dva významné matematiky a astronomy starověku a jejich matematické propočty. Zaměřil se přitom na Aristarchovo měření vesmíru a Eratosthenovo měření země. Nejrůznější představy o vesmíru a názory na něj se objevovaly od pradávných dob. Již např. Pýthagorás ze Samu tvrdil, že Země má tvar koule, rotuje, je středem vesmíru a že vesmír je nehybná dutá koule. Postupně se začalo uvažovat o vztahu matematiky, kosmologie a o jejich vzájemné harmonii a skládáním rovnoměrných kruhových pohybů vznikaly nejrůznější modely zdánlivých pohybů planet.

Právě Aristarchos ze Samu dospěl ve třetím století před Kristem nápaditými geometrickými úvahami ke stanovení poměrů velikostí a vzdáleností Slunce, Měsíce a Země. Proto bývá nazýván Koperníkem starověku, neboť jeho vesmír byl heliocentrický. Nedlouho po něm zjistil Eratosthenés z Kyrény s velkou přesností velikost Země. Na základě Aristarchových výsledků bylo možno vypočítat absolutní velikosti Slunce a Měsíce a jejich vzdálenosti od Země. Z Eratosthenova měření vyplynula představa o absolutních velikostech a vzdálenostech Slunce a Měsíce.

Přednášky pokračují pravidelně každý měsíc

„Doc. Bečvář vystoupil v rámci našeho cyklu přednášek už podruhé a současně jsme se domlouvali se na jeho další přednášce v příštím akademickém roce. Jeho témata se u posluchačů setkávají s velkými ohlasy,“ podotkl Koudela. Na další přednášku o matematice, fyzice a příbuzných oborech se zájemci mohou těšit opět za měsíc. „Ve čtvrtek 20. listopadu na Univerzitu Pardubice dorazí prof. Josef Hynek, rektor sousední univerzity v Hradci Králové, který bude mluvit o Alanu Turingovi, zakladateli moderní informatiky,“ uzavírá Koudela.

Před Vánocemi, konkrétně 18. prosince, pak do Pardubic přijede dr. Libor Běhounek a jeho kolega doc. Martin Štěpnička z ostravské univerzity, kteří se zabývají fuzzy logikou. Nový rok 2015 otevře lednovou přednáškou Petr Janíček z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, který vystoupí s fyzikální přednáškou na téma Využití polarizace světla pro charakterizaci (nano)materiálů. Na matematické a fyzikální zajímavosti se tak zájemci mohou těšit po celý tento akademický rok, a to v pravidelných měsíčních intervalech.

Doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc. pracuje na Katedře didaktiky matematiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze (MFF UK), kterou po dlouhou dobu vedl. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na algebru, lineární algebru a historii matematiky. Je předsedou rady doktorského studijního oboru na MFF UK Obecné otázky matematiky a informatiky. Spolu s doc. Fuchsem založil před 20 lety knižní edici Dějiny matematiky, v níž dosud vyšlo 56 svazků.

Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět