Přednášky o matematice a fyzice nabízejí zajímavosti po celý rok

5. 02. 2015

Od počátku akademického roku opět pokračuje na univerzitě volný cyklus přednášek o matematice, fyzice a příbuzných oborech. Kromě setkání se zajímavými osobnostmi nabízí nové poznatky z uvedených oborů. Oblíbené přednášky, které se konají každý měsíc, otevřelo setkání ve čtvrtek 23. října tématem měření vesmíru a Země.

„Novou sezonu matematických a přírodovědných přednášek zahájil doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který ze svého širokého záběru vybral využití geometrických poznatků při studiu vesmíru ve starověku. Představil dva významné matematiky a astronomy starověkého Řecka – Aristarcha ze Samu a Eratosthena z Kyrény. Zaměřil se přitom na Aristarchovo měření vesmíru a Eratosthenovo měření země,“ uvedl k prvnímu přednášejícímu v tomto akademickém roce Mgr. Libor Koudela, Ph.D., jeden z organizátorů a předseda pardubické pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků.

Jak spočítat vzdálenosti ve vesmíru?

Nejrůznější představy o vesmíru a názory na něj se objevovaly od pradávných dob. Již např. Pýthagorás ze Samu tvrdil, že Země má tvar koule, rotuje, je středem vesmíru a že vesmír je nehybná dutá koule. Postupně se při zkoumání vesmíru začaly využívat matematické metody. Skládáním rovnoměrných kruhových pohybů vznikaly nejrůznější modely zdánlivých pohybů planet. Právě Aristarchos ze Samu dospěl ve třetím století před Kristem nápaditými geometrickými úvahami ke stanovení poměrů velikostí a vzdáleností Slunce, Měsíce a Země. Proto bývá nazýván Koperníkem starověku, neboť jeho vesmír byl heliocentrický. Nedlouho po něm určil Eratosthenés z Kyrény s velkou přesností velikost Země. Na základě Aristarchových výsledků pak bylo možno vypočítat absolutní velikosti Slunce a Měsíce a jejich vzdálenosti od Země.

Doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc., pracuje na Katedře didaktiky matematiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze (MFF UK), kterou po dlouhou dobu vedl. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na algebru, lineární algebru a historii matematiky. Je předsedou rady doktorského studijního oboru na MFF UK Obecné otázky matematiky a informatiky. Spolu s doc. Fuchsem založil před 20 lety knižní edici Dějiny matematiky, v níž dosud vyšlo 56 svazků.

V listopadu se diskutovalo o Alanu Turingovi

„Ve čtvrtek 20. listopadu na Univerzitu Pardubice zavítal prof. Josef Hynek, rektor univerzity v sousedním Hradci Králové, který mluvil o Alanu Turingovi, jenž je považován za jednoho ze zakladatelů moderní informatiky,“ představil téma listopadové přednášky Koudela. Profesor Hynek přiblížil život a dílo geniálního britského matematika Alana Turinga a v přednášce kladl důraz na popis a objasnění možností výpočetního modelu, který dnes nazýváme Turingovým strojem. Teoretický model počítače popsaný tímto významným matematikem se skládá z konečného automatu (procesoru) a nekonečné pásky, ze které procesor dokáže číst data a zapisovat je na ni. Využívá se pro modelování algoritmů v teorii vyčíslitelnosti.

Prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Pardubicích a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Doktorskou disertační práci obhájil na MFF UK v oboru teoretická informatika. V letech 2002 – 2008 byl děkanem Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové a od roku 2008 je jejím rektorem.

Předvánoční čas zpestřila fuzzy logika

Z ostravské univerzity přijel v prosinci do Pardubic Mgr. Libor Běhounek, Ph.D., který se zabývá fuzzy logikou. „Ve své přednášce, kterou připravil společně s doc. Martinem Štěpničkou, hovořil dr. Běhounek o motivaci pojmu fuzzy množiny, zavedl základní pojmy pro práci s fuzzy množinami a s fuzzy logikou a ukázal vybrané aplikace tohoto oboru,“ uvedl k prosincové přednášce Koudela. Klasické množiny totiž vydělují prvky jednoznačně a ostře: prvek do množiny buď zcela patří, nebo vůbec nepatří. Mnoho běžných pojmů přirozeného jazyka má však graduální povahu – prvky k nim mohou náležet ve větší či menší míře. Klasická matematika dokáže graduální příslušnost modelovat pomocí funkcí přiřazující prvkům (číselné či abstraktní) stupně příslušnosti k takovým pojmům. Začneme-li s těmito „funkcemi příslušnosti“ pracovat jako se zobecněnými množinami, dospějeme k teorii fuzzy množin a ke speciálním vícehodnotovým logikám, zvaným fuzzy logiky. Ty již několik desítek let nacházejí široké uplatnění v nejrůznějších praktických aplikacích.

Mgr. Libor Běhounek, Ph.D., pracuje v Ústavu informatiky Akademie věd ČR a v Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity v Ostravě. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Ve své vědecké práci se zabývá fuzzy logikou a teorií fuzzy množin.

Do nového roku na vlně nanomateriálů

„V lednu nás svojí přednáškou obohatil kolega z naší univerzity, konkrétně z Fakulty chemicko-technologické, RNDr. Petr Janíček, Ph.D. Ve své přednášce přiblížil především nanomateriály a zejména určité způsoby jejich charakterizace. Zaměřil se přitom na elipsometrii jako jednu ze speciálních  metod užitečných pro pochopení vlastností těchto materiálů,“ objasnil téma lednové přednášky předseda pardubické pobočky JČMF. Dr. Janíček popsal elipsometrii jako optickou, nepřímou a nedestruktivní metodu, která využívá změny polarizačního stavu světla při jeho odrazu (průchodu) materiálem. Umožňuje provést analýzu jak bulkových materiálů, tak tenkých vrstev, multivrstev a složitějších struktur charakteristických pro nanomateriály a na základě toho přesně popsat vlastnosti a vnitřní strukturu těchto materiálů. Využití nanotechnologií a nanomateriálů je přitom široké. Konkrétními příklady z našeho okolí mohou být paměťová média, biokompatibilní povrchy implantátů, supertvrdé povrchy, oděruodolné povrchy, solární chipy, panely a další.

RNDr. Petr Janíček, Ph.D., působí na Ústavu aplikované fyziky a matematiky Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Ve své vědecké práci se zabývá fyzikou pevných látek a materiálovým inženýrstvím, zejména studiem optických, elektrických a magnetických vlastností materiálů. Na Univerzitě Pardubice působí od roku 2003.

Přednášky je možné navštívit až do června

Oblíbené přírodovědné přednášky pořádá pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků, ve spolupráci s Ústavem matematiky a kvantitativních metod Fakulty ekonomicko-správní a Katedrou elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Konají se pravidelně každý měsíc (vždy ve vybraný čtvrtek) obvykle v posluchárně A3 v budově univerzitní auly. Začínají v 17 hodin a vstup je volný. Matematické, fyzikální a přírodovědné zajímavosti budou vybrané osobnosti současného vědeckého světa zprostředkovávat až do června. Přednášky se konají v rámci projektu Brána vědě/ní otevřená II.

 

 

Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět