Jaký je náš mediální obraz islámu?

26. 10. 2015

Kdo v letošní sychravý podzim neztratil chuť přemýšlet nad tématy, která nás poslední dobou intenzivně obklopují, mohl v pondělí 19. října 2015 využít pozvání Katedry religionistiky Fakulty filozofické k diskuzi u kulatého stolu pod názvem „Náš mediální obraz islámu“.

Více než polovina obsazených míst v naší nemalé aule ukázala, že zájem dozvědět se něco nového a podebatovat přivedl nejen studenty a zaměstnance Univerzity Pardubice, ale i širokou veřejnost. U kulatého stolu zasedli religionista Ivan Štampach, islamoložka a politoložka Zora Hesová a z řad arabistů k nám zavítali Jan Čuřík a Petr Pelikán. Moderování této debaty se ujal absolvent oboru religionistika a pracovník Českého rozhlasu Dalibor Zíta.

Informace média často zjednodušují a zkreslují

Jelikož informace o islámu pro většinu z nás pocházejí z médií, je třeba kritický pohled na tyto médii předkládané údaje a názory. Řečníci se ve svých projevech shodli, že se novináři často u tohoto tématu dopouštějí selekce informací nebo paušalizace jevů, které mají za následek zkreslení. Požadovaná objektivita se často vytrácí, přestože zde zůstává otázka, do jaké míry je vůbec dosažitelná. Mizí autorita odborníka a často dochází k zaměňování zpravodajství za komentáře, tedy k zaměňování relevantní informace za osobní názory. Při zjednodušení předávaného se potom média dostanou k vytváření zkratek, mnohdy zavádějících. Tady už nám nejen začínají splývat pojmy, ale sklouzáváme k populárním stereotypům.

Hned zpočátku debaty se Ivan Štampach pokusil vykreslit současnou přítomnost islámu v Evropě, která je mnohem různorodější, než ukazují média. Jde-li o problematické jevy, můžeme je najít ve všech náboženstvích. Bohužel se média zaměřují více na negativní zprávy a ty jsou pak přijímány jako typické jevy daného náboženství. Otázky vyvolala mimo jiné jeho zmínka pravidla „dobrá zpráva, žádná zpráva“. Reakcí na převážně negativní obraz islámu v médiích mohou být protiislámské nálady odůvodněné dnes nejčastěji nacionalistickými postoji nebo našimi, evropskými liberálními hodnotami. Hájíme-li však naše liberální hodnoty, pak je to nutné vždy a ne jen v některých oblastech.

To, že samotná média mohou být objektem manipulace, se nám pokusila nastínit Zora Hesová. Zajímavě analyzovala aféru dánských karikatur z let 2005 a 2006 a útok na francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo v minulém roce, kde se snažila upozornit na možnost jinak číst všechny zprostředkovávané zprávy. Bez znalosti celého kontextu mediovaných událostí snadno vznikají zkratky, které zásadně ovlivňují naše vnímání těchto problémů.

Arabista Jan Čuřík připomněl, že islám sám o sobě není neměnný a prochází vývojem. Nelze tedy zjednodušovat a vztahovat některé jevy na všechny věřící. Za nejvíce alarmující považuje proces dehumanizace druhých, například uprchlíků, o nichž se v současné době tak intenzivně všude hovoří. „Démonizace“ imigrantů by nás měla varovat před tím, abychom nepodléhali iracionálním strachům a pohnutkám.

Jako poslední krátce promluvil Petr Pelikán, který objasnil určité postoje muslimů z pozice islámské víry.

Kulatý stůl zpestřily na konci také dotazy z publika

Posluchači se pak mohli dotazovat přítomných odborníků osobně či anonymně na lístečcích, které putovaly hledištěm.

Dynamiku debaty pak ke konci značně ovlivnili dva protiislámští aktivisté. Ovládla ji spíše osobní protiislámská stanoviska než vlastní otázky k probíraným tématům. Ovšem právě tyto postoje, jak se zdá, dnes rezonují s obavami a jednoduchými stereotypy ohledně islámu v naší společnosti dosti rozšířenými. Otázkou je, nakolik protiislámské aktivity tyto obavy vytvářejí a šíří. Nicméně je důležité o nich hovořit a v rámci slušné debaty analyzovat.

Věřím, že mnohé z nás tato diskuze donutila k zamyšlení nejen o našich faktických znalostech a přejímání informací z médií, ale i o debatě k „islámu“, která může mít trochu zástupnou funkci a vypovídá více o našich problémech a obavách, než o realitě. Vzhledem k zájmu akademické obce i veřejnosti plánuje Katedra religionistiky FF UPa takových akcí více.

Bc. Lucie Dvořáková
studentka oboru religionistiky FF UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět