Ladislav Špaček představil etiketu s notnou dávkou profesionality i humoru

22. 05. 2015

O etiketě vážně i nevážně se rozpovídal přední český znalec etikety Ladislav Špaček, když 15. května zavítal na Univerzitu Pardubice. V kongresovém sále si jeho „one man etiketa-show“ nenechala ujít stovka zaměstnanců a studentů. Teorie se přitom mísila s praxí a praktickými ukázkami a o bonmoty nebylo nouze.

Trénink, jehož cílem bylo podpořit komunikační dovednosti jak ve světě odborném, tak společenském, připravilo pro zaměstnance i studenty oddělení propagace a vnějších vztahů. Přinesl řadu konkrétních odpovědí na otázky spojené právě s komunikací mezi lidmi, vhodným chováním, jednáním, oslovováním i oblékáním v nejrůznějších situacích.

Faux pas českého politika

Speciální čtyřhodinový workshop odstartoval Ladislav Špaček pravidly správného oblékání. Zdůraznil, že to, jak muž vypadá, je z osmdesáti procent zásluhou ženy. Vázání kravaty by tedy měl muž nechat spíše na ženě, protože je v tomto směru mnohem šikovnější. Pro většinu pánského osazenstva bylo jistě zajímavým zjištěním, že do mokasín nesmí nosit ponožky a podrážku bot nesmí za žádných okolností „dávat na odiv“.

Jednoznačné faux pas zaznamenali na své přístroje zahraniční fotografové při setkání českého expremiéra Petra Nečase a amerického prezidenta Baracka Obamy. Mistr etikety přítomné publikum poučil a pobavil, když konstatoval, že v oválné pracovně Bílého domu se odehrálo leccos, ale co si dovolil bývalý předseda vlády, bylo za hranicí dobrého vkusu. Sedět s nohou přes nohu a přitom poodkrývat kotníčkovou obuv, navíc ukazovat celému světu, co si přinesl na podrážce, byl „vrchol“ setkání významných politiků.

Naopak pochvalu si vysloužil expremiér České republiky z let 2006–2009 Mirek Topolánek. Proměna jeho šatníku dosáhla velkých změn a z bodrého Valacha se stal jeden z nejlépe oblékaných mužů.

Ach ty bílé ponožky, pánové!

Kategorie ponožek je také pro mnohé muže stále opředena tajemstvím. K hnědým botám patří ponožky jedině hnědé či béžové, k černým černé, bílé můžete obléci jen na sport. Toto pravidlo je ještě poměrně známé, ale…! I délka je důležitá, protože přehodit nohu přes nohu a odhalit chlupaté lýtko nad lemem ponožek je zkrátka nepřípustné. V této fázi neváhal Ladislav Špaček ukázat své ponožky, jejichž délka neměla konce, až možná v některých probudil myšlenku, zda neprobádal ženskou garderobu a neoblékl punčocháče. Ale byly to opravdu jen „podkolenky“.

Jako příklad nevhodně sladěného páru českého showbyznysu označil Ladislav Špaček brankáře Dominika Haška a generální ředitelku největšího mediálního českého domu Czech news Center Libuši Šmuclerovou. Společně dorazili na premiéru australsko-amerického filmu Velký Gatsby ve velmi rozdílném dress codu – bývalý gólman světového formátu v riflích a tričku, kdežto jeho dobrým vkusem obdarovaná partnerka v šatech ve stylu třicátých let.

Ale i ženy zapomínají, jak se vhodně oblékat. Přes den se například nenosí odhalená ramena, zatímco večer „provokovat“ můžete. Obléct silonky je povinností, pokud se chystáte na společenskou událost, a boty pro vysoce společenské setkání by neměly mít otevřenou špičku. Když už otevřené lodičky na nohy nazujete, například při příležitosti setkání obchodních partnerů, neměl by být vidět zesílený šev punčoch, vedoucích přes prsty či patu. A tímto výčet zásad nekončil.

Podívejte se na speciální workshop Ladislava Špačka ve FOTOGALERII

Já tobě, ty jemu, nebo úplně jinak?

I když se v ústavě hovoří o tom, že jsme si všichni rovni, ve společnosti tomu tak není. Někteří lidé jsou holt společensky významnější, jiní v poměru k nim méně. Nejvýznamnější jsou žena, starší a nadřízený (host, klient, ústavní činitel). Jak se zachovat, stojíte-li se svým nadřízeným a přichází žena? Nebo jste-li žena a vítáte se se starším mužem? Kdo komu podá ruku? Funkce i věk jsou relativní, žena ovšem zůstává ženou. Ano, správně pan Špaček poznamenal, že lékařská věda dokáže divy. Nadřízeného postavíme nad ženu až od úrovně ministra. Pokud se setkají muž a žena, mezi nimiž bude věkový rozdíl pětadvacet let, vítězí při představování žena a ruku nabídne jako první.

Správně, ve společnosti bychom totiž měli ctít pravidla představování. K praktickým ukázkám si pozval Ladislav Špaček dvě studentky a jednoho studenta z publika, kteří společně s popularizátorem bontonu sehráli několik scének. Společensky významnější se musí vždy jako první dozvědět, s kým má tu čest. Muž se představí tedy ženě, mladší staršímu, podřízený nadřízenému. Muž řekne své jméno, žena řekne své a nabídne muži ruku. Chlap se musí zkrátka ovládnout a ruka mu nesmí při vyřčení svého jména „vystřelit“ směrem k ženě. A pokud žena nezareaguje hned, může nechat bontonu znalého gentlemana nehezky „vydusit“.

Ale co když se sejdou dva manželské páry, kdy jeden je společensky významnější a druhý méně? Kdo hraje z hlediska představování prim a kdo se ocitá na chvostu? Ne všichni měli jasno, proto tuto tajenku opět pomohl rozluštit Ladislav Špaček. Zapamatujte si tedy: s představováním začíná méně významný pár. Muž představí sebe, poté partnerku. Následně muž společensky významnějšího páru představí sebe a pak svoji ženu. Co se změní, když si budou třepat pravicí? Významnější žena (i když to bude zcela nedůležitá manželka ředitele, tak na sebe přebírá významnost svého muže) podá ruku méně významné ženě, pak jejímu muži. Méně významná žena podá ruku významnějšímu muži a ten posléze nabídne ruku svému protějšku.

Nyní jsem děkan, tak mě tak oslovujte

Vždycky se představujte nejdříve křestním jménem a připojte příjmení. V opačném gardu se z evropských národů představují jen Maďaři. Nebudete jménu rozumět, i když to bude typicky české příjmení? Raději se zeptejte hned, jak se dotyčný jmenuje, nebo požádejte o vizitku, ale nezapomeňte, že vy byste ji měli mít k dispozici také, např. v náprsní kapse. Dostat z žen vizitku je mnohdy nadlidský úkol, protože jak konstatoval odborník na společenské chování, v montážních taškách se hledají navštívenky těžko. Ideální je opatřit si „vizitkář“ a ponechat jej v boční kapse. Angličané si své jméno nechávají dokonce raději vyhláskovat, než aby jej někdo komolil.

Na univerzitní půdě nezapomněl bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla také upozornit na správné oslovování. Funkce má přednost před titulem. Pokud je tedy děkan fakulty docent, nebudeme ho oslovovat pane docente, nýbrž pane děkane. Těch docentů je mezi „jeho“ akademiky totiž nespočet, ale děkan je jen jeden! Neoslovujeme tituly stojícími za jménem, pouze nejvyšším titulem před jménem. Jeden z dotazů, který v sálu zazněl, patřil titulu „Ph.D.“ a jeho užití při oslovování. Tento titul se píše sice za jménem, ale jedná se o výjimku, a oslovovat jím můžete, tedy „pane doktore“.

(Ne)skutečné polibky gentlemanů

Jste muž a rád byste políbil ženě ruku? Na skutečné líbání zapomeňte, nic takového se během uvítacího aktu neodehraje. Jedná se totiž o pouhé naznačení, kdy se rty zastaví nad hřbetem ruky. Z politiků tento pozdrav dokonale ovládá snad jen kníže Karel Schwarzenberg. Rozhodně si mezi dámami nevybírejte, kterou polibkem ruky potěšíte. Políbíte-li ruku ženě jedné, musíte toto gesto zopakovat i u všech ostatních dam.

Společenských pravidel existuje celá řada a vtěsnat je do čtyř hodin bylo nemožné, zvláště když slovo mistra bylo proloženo praktickými nebo obrazovými ukázkami. Přímo na místě byla ke koupi kniha Business etiketa a komunikace z pera Ladislava Špačka. Ten ji také všem zájemcům o autorovo věnování velmi rád podepsal.

Až se tedy budete příště chystat do společnosti a budete si lámat hlavu nad volbou vhodného oblečení či nastane problém s výběrem prezentu pro svého hostitele, vzpomeňte si na předního znalce etikety a otevřete jeho publikaci. Mimochodem – tu desátou darovanou kytici hlavně nedávejte do sklenice od okurek, raději se na situaci, kdy převezmete pugét červených růží, dobře připravte a vybavte se několika vázami (byť půjčenými od sousedů). Nechcete přece váženou návštěvu urazit hned po příchodu k vám domů!

PhDr. Ladislav Špaček je český spisovatel, televizní novinář a moderátor, pedagog a bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla. Je autorem řady knih nejen o etiketě a pořádá přednášky a semináře etikety, komunikace s médii, prezentace, krizové komunikace a poskytuje konzultace v těchto oblastech. Je spoluautorem televizního pořadu Etiketa.

 

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět