Restaurátoři se musí umět vyznat v plísních. Pomůže jim to při práci

15. 01. 2016

Nestačí pouze dokonale ovládat restaurátorskou práci a konkrétní postupy, práce restaurátorů zahrnuje i množství odborných znalostí a vědomostí například z chemie. Restaurátoři totiž nikdy dopředu nevědí, čím může být umělecké dílo znehodnoceno či kontaminováno. Jedno takové nebezpečí představují například plísně, které dokážou vyrůst téměř kdekoliv – třeba na knihách, obrazech i archiváliích.

„Je důležité, aby restaurátoři uměli rozpoznat, čím jsou předměty napadené, jakým druhem plísně. Stává se nám totiž velmi často, že se setkáváme s různě infikovanými uměleckými díly, a je pro nás velmi složité, bez hlubších znalostí mikrobiologie, určit, zda je nutné předmět sanovat či nikoliv. Mnohdy může mít na dílo velmi negativní dopad právě chybně zvolený sanační zásah,“ vysvětluje Mgr. Dana Modráčková z Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování v Litomyšli.

Restaurátory z Litomyšle školili pardubičtí chemici

Fakulta restaurování se sídlem v Litomyšli a sesterská Fakulta chemicko-technologická v Pardubicích se proto v rámci vzájemné spolupráce rozhodly, že uspořádají speciální kurz věnovaný právě těmto mikroorganismům. Jako první prošla kurzem desítka studentek z Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru a Ateliéru restaurování knižní vazby. V laboratoři Fakulty chemicko-technologické strávily dva dny a pod vedením Ing. Marcely Pejchalové, Ph.D., z Katedry biologických a biochemických věd se věnovaly odběrům, očkování kultur a vyhodnocování vzorků plísní.

Budoucím restaurátorkám pomohl dvoudenní kurz především v tom, že se dokázaly vůbec zorientovat v základních plísních, s nimiž se mohou ve své praxi setkat. Plísně se mohou objevit na různých předmětech a některé mohou být nebezpečné i pro jejich zdraví. „Na papíru, kůži, textiliích nebo dřevu se objevují právě ty škodlivé plísně. Stačí, když se předmět delší dobu nachází v prostředí s relativní vlhkostí vyšší než 75 %. Rovněž při nesprávném uchovávání hrozí, že se na něm objeví mikrobiologická kontaminace, nejčastěji plísně, které mohou způsobovat rozklad materiálu a vznik pigmentových skvrn. Při dlouhotrvajícím působení mohou způsobit dokonce nevratné poškození uměleckého díla,“ vysvětluje Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D., z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické, která se plísněmi zabývá a která kurz pro studentky-restaurátorky sestavila a také vedla.

Jak odebrat vzorek a jak ho identifikovat?

Restaurátoři se tak kromě seznámení s vybranými rody plísní naučili správně odebírat vzorky plísní a jejich následnou základní identifikaci. „Studentky se v kurzu naučily udělat orientační mikrobiologický rozbor, na základě kterého určí, zda se jedná o masivní kontaminaci, tedy více jak 10 vykultivovaných kolonií, která by následně vyžadovala sanaci uměleckého díla v komoře s parami butanolu,“ popsala hlavní náplň kurzu Pejchalová.

Kromě toho studentky trénovaly techniku odběru stěrových vzorků pro mikrobiologický rozbor z uměleckých děl typu olej, plátno, kresba, které nejčastěji restaurují, dále kultivační stanovení plísní, seznámily se s přípravou obrovských kolonií plísní pro identifikaci makroskopických morfologických znaků, s přípravou nativního preparátu z plísní pro určení mikroskopických morfologických znaků nebo s přípravou sklíčkových kultur plísní. „Zkusmo udělaly několik mikrobiologických rozborů uměleckých děl, vykultivovaly například plísně rodu Cladosporium (viz obrázek), které se nejčastěji vyskytují právě na předmětech vystavených vyšší vlhkosti nebo se objevují často na zdivu budov zasažených při záplavách,“ uzavřela Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D.

Kurz se bude pravidelně opakovat

Dvoudenní kurz byl velmi užitečný a pro studenty 4. ročníků Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru a Ateliéru restaurování knižní vazby litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se bude opakovat pravidelně každý rok. Pomůže jim získané poznatky aplikovat při restaurátorské práci a na základě správné identifikace vzorku plísně rozhodnout o dalším vhodném postupu.

Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět