Filosofie v horách aneb filosofování trochu jinak

15. 05. 2017

Každoročně pořádá Katedra filosofie Fakulty filozofické vzdělávací akci Filosofie v horách. Tento workshop pořádaný v poklidném a inspirativním prostředí Krkonoš na konci dubna svedl již posedmé dohromady přátele filosofie nejen z domácí Univerzity Pardubice, ale i z dalších českých univerzit. Letos se účastníci zabývali pojmem pravdy, nepravdy a lži.

Smyslem tohoto filosofického workshopu nesoucího se v méně formálním duchu je vytvoření svobodného prostoru pro setkání přátel filosofie z různých univerzit. Jde tu o vzájemné sdílení myšlenek a otevřenou, živou diskusi s vybranými tématy. Vzniká tak nejen příležitost seznámit se s novými a zajímavými lidmi, ale především opustit na chvíli každodenní shon a intenzivněji se zamyslet nad tím, na co běžně nezbývá čas. Nabýt nové poznatky a konfrontovat své názory jak se studenty, tak s osobnostmi z jiných univerzit, s nimiž bychom se jinak možná ani neměli možnost blíže setkat.

Filosofování trochu jinak

Program setkání se vždy zaměřuje na předem dané téma, jehož součástí jsou kromě četby a přednášek také výšlapy do hor, večerní posezení s hudbou a poezií či pravidelný filmový klub. Akce je otevřená všem zájemcům a kromě studentů a vyučujících z pardubické univerzity se jí účastní i studenti a přednášející z Univerzity Karlovy, Univerzity J. E. Purkyně, Univerzity Palackého či Jihočeské univerzity. Filosofie v horách se účastní přibližně čtyřicetičlenná skupina zájemců.

V budově bývalé školy v Dolních Albeřicích jsme se letos setkali ve dnech 24. až 27. dubna. Tématem letošní Filosofie v horách byl pojem pravdy, nepravdy a lži, a to zejména s ohledem na jeho epistemický a ontologický význam. Podkladem pro interpretační práci na seminářích byl spis jednoho z nejvýznamnějších německých myslitelů 19. století, Friedricha Nietzscheho, O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (1873).

Rozbor Nietzscheho spisu

Nietzsche zde poukazuje na nejasnost pojmu pravdy, kterou zaměňujeme za produkt jazyka a tím z ní činíme jen jakousi námi ustavenou a sdílenou dohodu, jež nás ve skutečnosti pravdě přiblížit nedokáže. Nietzsche zde konstatuje: „Intelekt, jakožto prostředek k uchování individua, rozvíjí své hlavní síly v přetvářce; neboť ona je prostředkem, jímž se uchovávají slabší, méně robustní individua, kterým je odepřeno vést boj o existenci pomocí rohů nebo ostrých dravčích tesáků. V člověku dosahuje toto umění přetvářky svého vrcholu: tady je klam a mam, lichotka, lež a podvod, pomluva, reprezentace, život ve vypůjčeném lesku, maska, zahalující konvence, nutkání předvádět se před druhými i před sebou, zkrátka neustálé poletování kolem plamene ješitnosti natolik pravidlem a zákonem, že snad není nic nepochopitelnějšího, než že mezi lidmi mohl vzejít čestný a čistý pud k pravdě.“ Interpretační seminář věnující se rozboru tohoto spisu vedl Ondřej Sikora (FF UPa), který byl i hlavní organizátor a spiritus agens celé akce.

Myšlenkový dialog a duchovní obohacení

Stanovené téma ve svých přednáškách rovněž rozvinuli pozvaní řečníci: Aleš Novák (FHS UK), Jakub Marek (FHS UK), Jakub Chavalka (FHS UK), Petr Dvořák (TF UPOl), Jakub Sirovátka (TF JČU) a Aleš Prázný (FF UPa). Přednášky se konkrétně týkaly porovnání Nietzscheho postojů s dalšími filosofy či směry, pozadím rozdílných výkladů jeho tvorby, ale také tématu neurčitosti a pravdivosti v kvantové fyzice. Své příspěvky přednesli rovněž doktorandi katedry filosofie FF UPa Veronika Orendáčová a Vlastmil Súkup.

Stejně jako při předchozích setkáních i tentokrát byly živé debaty projevem neutuchající potřeby myšlenkového dialogu a duchovního obohacení, podpořeného přátelským kolektivem a meditativním duchem krkonošské přírody. Není proto divu, že se mnozí každoročně znovu účastní této akce, aby prožili filosofování trochu jinak.

Zuzana Maršálková
studentka bakalářského oboru Filozofie


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět