Bělehradské dny rozvíjejí mezinárodní spolupráci

19. 06. 2018

Seznámit se se srbskou literární kulturou, historií balkánského státu nebo si vyslechnout zajímavé přednášky českých i bělehradských akademických pracovníků mohli všichni, kteří přijeli v polovině měsíce dubna a května do Kutné Hory. Bělehradské dny hodnotím velmi kladně. Nejde jen o přednáškovou činnost. Setkání mají sloužit i jako motivace našim studentům, aby se aktivně zapojovali do programu mobilit,“ říká PhDr. Ivo Říha, Ph.D., z Katedry literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

V letním semestru se v Dačického domě v Kutné Hoře uskutečnily hned dva Bělehradské dny. Akce se konaly v rámci dlouhodobé kooperace mezi Fakultou filozofickou Univerzity Pardubice a Filologickou fakultou Bělehradské univerzity.

Spolupráce se srbskou univerzitou úspěšně funguje už čtyři roky. Na základě osobních kontaktů s bělehradskými akademickými pracovníky jsme začali zvát studenty bohemistiky a slovakistiky z Filologické fakulty na krátkodobé stipendijní pobyty do Pardubic,“ řekl k počátkům spolupráce se srbskou univerzitou Ivo Říha a dodal: Jsme rádi, že vedení naší fakulty tyto mezinárodní aktivity dlouhodobě podporuje.“

Srbští studenti přijíždějí do Pardubic

Díky stipendijnímu programu tak mají srbští studenti českého jazyka a literatury možnost zapojit se do této mezinárodní mobility a do České republiky přijet. Během posledních dvou let absolvovala celosemestrální pobyt na Univerzitě Pardubice více než dvacítka srbských studentů bohemistiky a slovakistiky. Také studenti a akademičtí pracovníci z katedry literární kultury a slavistiky a z ústavu historických věd pravidelně hostují na Bělehradské univerzitě.

Pardubicko-bělehradská spolupráce se takto dlouhodobě rozvíjí a posiluje na více úrovních, doufáme, že projekt bude pokračovat další tři roky,“ upozornil na významnost vzájemného setkávání doktor Ivo Říha. 

V dubnu převažovala bohemistická tematika

První z Bělehradských dnů se konal na podzim loňského roku v Dačického domě a hned na jaře na něj navázala další dvě setkání. Na dubnové akci převažovala bohemistická tematika. Se zajímavou přednáškou vystoupil prof. PhDr. Jaromír Linda, Ph.D., na téma Současná jazyková situace v české menšině v Srbsku, doc. dr. Snežana Popović přiblížila Kolokaci v české a srbské lingvistice, a doc. dr. Zuzana Čížiková se zabývala Mýtem sťahovania a domova v slovenskej vojvodinskej literatúre, prof. dr. Aleksandra Korda-Petrović promluvila o Fenoménu recepce českých disidentských spisovatelů v srbském prostředí a doc. dr. Ivana Kočevski vysvětlila Naratologický koncept Ajvazových románů.

Studenty patrně nejvíce zaujala přednáška docentky Ivany Kočevski, která se zaměřila na problematiku narativu v románech Michala Ajvaze, přičemž hojně odkazovala i na českého literárního teoretika Lubomíra Doležela. Profesor Jaromír Linda popsal, jak rychle upadá znalost českého jazyka v českých vesničkách v Srbsku. Profesorka Aleksandra Korda-Petrović zaujala auditorium už tím, že mluvila o Milanovi Kunderovi, Václavu Havlovi, Bohumilu Hrabalovi a o Josefu Škvoreckém. Zmínila i zajímavost, že Milan Kundera je jediným českým prozaikem a Václav Havel jediným českým dramatikem, kterým byl v Srbsku vydán výbor z jejich díla.

Do Kutné Hory dorazili i studenti z Bělehradu

Kromě studentů prvního ročníku bakalářského oboru Historicko-literární studia si na první jarní Bělehradský den přijelo svoje učitele poslechnout i dvanáct studentů Bělehradské univerzity, kteří na pardubické univerzitě pobývali celý letní semestr. Vzácným a milým překvapením byla též návštěva skupiny studentů kroatistiky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením Mgr. Karla Jiráska, Ph.D.

Na společném česko-srbském setkání v květnu vystoupili vysokoškolští pedagogové z Filologické fakulty Bělehradské univerzity. K řečnickému pultu se postavil doc. Dr. Dalibor Sokolović, který se ve svém příspěvku zaměřil na současnou jazykovou situaci Slováků ve Vojvodině. Další prezentace Stefany Paunović, M. A., otevřela genderové téma, a tím byla ženskost ve slovenském a srbském jazykovém obraze. Mgr. Juliana Beňová hovořila o divadelních aktivitách Jozefa Miloslava Hurbana a Tanja Gaev představila Pražskou školu ukrajinských básníků.

Přednášky jsou i pro studenty polštiny či maďarštiny

Témata přednášek proslovených v Bělehradě vybírají pardubičtí akademici společně se srbskými kolegy po vzájemné dohodě tak, aby ladila“ s náplní studijních plánů příslušných ročníků bělehradské bohemistiky, ale také např. polonistiky či hungaristiky. Na katedře literární kultury a slavistiky se na spolupráci podílejí také doktorky Gabriela Gańczarczyk a Marta Pató. Zpětná vazba, kterou od srbských kolegů a studentů dostáváme, je velice milá a jednoznačně pozitivní. To, že mohou poslouchat české literární historiky, teoretiky, učitele tvůrčího psaní, překladatele, či básníky, jak mluví česky o české literatuře, má pro ně veliký význam,“ uzavřel Ivo Říha.

V akademickém roce 2015/16 se podařilo získat v rámci programu Erasmus+ grant na podporu dlouhodobých studentských mobilit. Do projektu jsou zahrnuty i týdenní akademické mobility. V uvedeném období postupně zavítali do Bělehradu všichni členové katedry literární kultury a slavistiky a několik kolegů z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Seznamovali srbské studenty bohemistiky s českou literární vědou. Naopak část přednáškové činnosti bělehradských kolegů, kteří přijíždějí na Univerzitu Pardubice, je od loňského roku organizována ve formě tzv. Bělehradských dní v Kutné Hoře“.

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa
Denisa Vrzáčková
Studentka bakalářského oboru Historicko-literární studia
na Katedře literární kultury a slavistiky FF


Přišlo vám to zajímavé? Dejte o tom vědět